
Zeman: Prezidentský kandidát koalice Spolu? Nevidím u nich žádnou osobnost
Sławików nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Sławików nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Sławików nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Sławików nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Sławików nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Sławików nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Sławików nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Sławików nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Sławików nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Sławików nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Sławików nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Sławików před zničením v roce 1945 na dobové pohlednici. Zdroj: archiv Ivana Motýla
Tworków nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Tworków nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Tworków nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Tworków nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Tworków nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Tworków nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Tworków nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Tworków nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Tworków před zničením v roce 1945 Zdroj: archiv Ivana Motýla
Zámek Brzeźnica nedaleko česko-polských hranic. Památka byla rozstřílena v roce 1945. Zdroj: Ivan Motýl
Tworków nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na snímku starousedlík Gerhard Wieder. Zdroj: Ivan Motýl
Tworków nedaleko česko-polských hranic. Ruina zámku, který byl rozstřílen v roce 1945. Na fasádě jsou stále vidět stopy po munici z tanků, děl i samopalů. Zdroj: Ivan Motýl
Zámek Brzeźnica nedaleko česko-polských hranic. Památka byla rozstřílena v roce 1945. Zdroj: Ivan Motýl
Zámek Brzeźnica nedaleko česko-polských hranic. Památka byla rozstřílena v roce 1945. Zdroj: Ivan Motýl
Zámek Łubowice nedaleko česko-polských hranic. Stav před rokem 1945 Zdroj: archiv Ivana Motýla
Zámek Łubowice nedaleko česko-polských hranic byl rozstřílen v roce 1945. Zdroj: Ivan Motýl
Zámek Łubowice nedaleko česko-polských hranic byl rozstřílen v roce 1945. Zdroj: Ivan Motýl
Fasády zámků jsou tam pořád zjizvené dírami po ruských a německých kulkách anebo dělostřelecké munici. V jižním Polsku jako by ještě neskončila druhá světová válka, její stopy jsou patrné už kousek za česko-polskou hranicí. „Je to smutné, ještě jsme neopravili, co bylo zničeno v roce 1945, a u sousedů na Ukrajině už Rusové opět ničí celá města,“ stýská si starousedlík Gerhard Wieder u ruin zámku v polské obci Tworków. Kilometr od českých hranic.
Zdi slezského zámku v Tworkówě nedaleko Ostravy jsou stále posety různě hlubokými zraněními z roku 1945. Jako by tudy fronta prošla teprve nedávno, ve skutečnosti od konce války uplynulo 77 roků.
Rozstřílené zámky lze najít i v nejbližším okolí Tworkówa (Sławików, Brzeźnica, Łubowice), vydejte se tam s reportérem CNN Prima NEWS, který před půldruhým rokem ve stejném regionu mapoval rozstřílené kostely. Teď pozornost a objektiv fotoaparátu zaměřil na ruiny šlechtických sídel. Vítejte ve Slezském vojvodství, v okrese Racibórz.
Češi to mají do Tworkówa jen skok. Z hraničního přechodu v Hati je to sem něco přes kilometr, ze severního okraje Ostravy jen 16 kilometrů. Je to vlastně zázrak, že se ruiny zdejšího monumentálního zámku vůbec zachovaly.
V socialistickém Československu by se za války takto poškozený objekt buď nákladně rekonstruoval, anebo spíš rovnou zbořil. V Polsku tikají hodiny v jiném rytmu, rozvaliny tady nikomu nevadily, jen pomalu chátraly. Střechy dávno zmizely, stropy jsou propadlé a dnes tu stojí jen obvodové zdivo a věž.
„Zámek částečně vyhořel už ve třicátých letech, ale tehdy byl provizorně zastřešen. Měl to být údajně pojistný podvod. Skutečná zkáza objektu přišla až s rudoarmějci v roce 1945,“ vypráví 60letý starousedlík Gerhard Wieder, který kolem někdejší šlechtické usedlosti zrovna kosí trávu.
V oblasti kolem polského města Racibórz, v němž dosud chátrají na konci války rozstřílené zámky i kostely, se na jaře 1945 odehrála část takzvané Hornoslezské (Ostravské) operace. Rudá armáda spolu s vojáky československé tankové brigády měli za cíl dobýt Ostravu, poslední zbrojařskou základnu německé armády. Osvobozenecká operace probíhala od 10. března do 5. května 1945 a spojenci na Ostravu zaútočili širokým obchvatem přes dnešní polské i české Slezsko (Prudnik, Racibórz, Opava, Kravaře atd.). Do bojů se zapojilo okolo 225 tisíc rudoarmějců, z nichž asi 24 tisíc padlo (plus asi 1 000 československých vojáků) a 89 tisíc jich bylo raněno. Německé vojsko nasadilo do operace asi 155 tisíc vojáků, 75 tisíc mužů padlo a 20 tisíc bylo zajato. V bitvě o přístupy k Ostravě se tedy celkově utkalo přes 400 tisíc vojáků. To jsou děsivá čísla, vždyť třeba v napoleonské vřavě u Slavkova se střetlo jen 150 tisíc mužů z obou stran fronty.
„Napřed tady probíhaly těžké boje mezi wehrmachtem a Rudou armádou, o kterých svědčí stopy po stovkách střel ve stěnách zámku,“ ukazuje na různě hluboké „jizvy“ v cihelném zdivu. „Když bylo po bojích, Rusové tu na nějaký čas zřídili polní kuchyni, ale když odcházeli, zámek zapálili a ten vyhořel do základů. Zůstalo jen mohutné obvodové zdivo,“ vypráví Wieder, co slyšel od svého otce.
A proč rudoarmějci zámek na rozloučenou zapálili? „Udělali to ze stejných důvodů, z jakých teď likvidují Mariupol a další ukrajinská města. Kam vstoupí ruský voják, tam přijde zkáza a ničení. To byla od vás hodně naivní otázka,“ skoro mi vynadá starousedlík z Tworkówa.
Teprve od roku 2016 probíhají na zámku alespoň záchranné práce. Obnažené zdivo se zpevňuje a věž už byla zpřístupněna veřejnosti. „Paradoxně na zámku pracují samí Ukrajinci, někteří teď ale odešli do války. Kdyby Rusové napadli Polsko, půjdu bránit vlast se zbraní v ruce i ve svém věku,“ slibuje muž.
Gerhard Wieder pochází ze smíšené německo-polské rodiny, část jeho předků byla odsunuta do Německa. Slezský Tworków už leží v polském záboru někdejšího Německa, které se v roce 1945 notně zmenšilo, například přišlo právě o Slezsko a nová polsko-německá hranice se posunula až k řece Lužická Nisa.
Němce v Tworkówě po roce 1945 částečně nahradili běženci ze Lvova a z jiných míst dnešní Ukrajiny, odkud Poláky zase vyháněl Stalin. Slezsko je zemí vyhnanců, proto tu teď s mimořádným pochopením přijímají ukrajinské uprchlíky. „V Tworkówě se běženců ujalo už nejméně pět rodin,“ odhaduje Wieder.
Býval to pyšný renesanční zámek, na počátku baroka ho dokonce vlastnil poradce rakouského císaře Ferdinanda II. Wilhelm Boreck a v 18. století tady byli doma Eichendorffové. Německý rod, z něhož pochází jeden z nejslavnějších evropských romantických básníků Joseph von Eichendorff. Poeta, o kterém se dodnes učí němečtí gymnazisté. Eichendorffům patřil i zámek v nedaleké obci Łubowice, který na konci druhé světové války rovněž lehl popelem.
Trosky zámku v Łubowicích působí až strašidelně, ruiny trčí ze země v neudržovaném starém parku. Srovnání s předválečnou pohlednicí, kdy tu stál pyšný novogotický objekt v anglické zahradě, je šokující.
V pouhou zříceninu se proměnil i zámek v sousední obci Brzeźnica, ten stojí uprostřed areálu místní farmy. Střecha dávno zmizela, fascinují mě ale dochovaná dřevěná empírová vrata, která střeží vstup do objektu. Pravda, někdo je vyvrátil z pantů, ale 77 let tu přečkávají, aniž by je nějaký vandal ukradl, spálil či jinak zničil.
Ještě přízračnější dojem získávám o šest kilometrů dál v obci Sławików. Monumentální klasicistní třípatrová stavba zámku se pomalu hroutí do zarostlého zámeckého parku. A fasády dosud nesou stopy snad tisícovky střel ze samopalů, děl i tanků.
V hlavě mi rezonuje jeden kronikářský zápis o bojích v této části Slezska na konci druhé světové války: „Halda trosek a rozsáhlé spáleniště. Pole proměněna v zákopy, plná drátěných překážek a trychtýřů od bomb. Co kousek, to nějaký vrak nákladního auta, děla nebo tanku, z něhož leckde trčí spálené nohy vojáka.“ Takové bylo Slezsko na jaře 1945, taková je Ukrajina na jaře 2022.
Zatímco v Tworkówě získali na záchranu válkou zničeného zámku evropskou dotaci, v obci Sławików zatím pozůstatky po 77 let starých bojích nikdo nezahlazuje. Starosta obce Rudnik, pod kterou Sławików patří, si ale pochvaluje činnost místního sdružení Pro Fortalicium, které alespoň brání dalšímu ničení zámku. „Pořádají tady kulturní akce anebo turistům mohou udělat historický výklad,“ říká starosta Piotr Rybka. V době mé návštěvy zámku ale nikoho ze sdružení nepotkávám.
V kontextu s válkou na sousední Ukrajině mi jde ve Sławikówě spíše mráz po zádech, protože Rusové občas hodí bombu i do Lvova, který je odtud vzdálen necelých 500 kilometrů. Jednu válku se v Polsku ještě nepodařilo zahladit, druhá už se odehrává těsně za východní hranicí země.
Zámek Sławików na mě dělá dojem, jako by ho Rusové rozstříleli jen před pár dny, tak autenticky působí rány po munici na všech částech fasády. Na mohutném zahradním štítu zámku dosud visí v tympanonu zrezivělé hodiny, které ukazují půl jedné. Už od roku 1945, kdy se v bojích o zámek zastavily.
Koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09 sice řeší otázku společného prezidentského kandidáta, ale nemá ve svých řadách žádnou osobnost. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to prohlásila současná hlava státu Miloš Zeman. Ten jako své favority označuje expremiéra Andreje Babiše (ANO) a odborového předáka Josefa Středulu. Zeman dále prozradil plány na blížící se dovolenou.
Zhruba tři desítky námořníků se pohřešují poté, co se jejich loď potopila kvůli tajfunu v Jihočínském moři nedaleko Hongkongu. Záchranáři po nich pátrají ze vzduchu. S odkazem na hongkongské úřady o tom v sobotu informují zahraniční agentury.
Hollywoodský herec Liev Schreiber dorazil do Karlových Varů. Stihl páteční večírek a pořad CNN Prima NEWS Showtime byl samozřejmě u toho. Světová celebrita na festivalu mluvila především o aktuální situaci na Ukrajině, protože k Ruskem napadené zemi má silné vazby.
Sledujeme on-line
Nedávné zrušení federálního práva na interrupci, které přineslo rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, může mít závažné následky. Americký prezident Joe Biden varoval, že kvůli takzvané potratové turistice může Američankám hrozit i vězení. „Myslím si, že mnoho lidí nevěří, že se něco takového bude dít. Ale ono bude,“ řekl Biden během svého viedohovoru s některými demokratickými guvernéry.
Zatímco sonická technologie spatřila světlo světa už v roce 1963, nejmodernější magnetická iO technologie byla do rukou uživatelů doslova předána v roce 2020. Že jsou jí teprve dva roky ale neznamená, že je to nějaká „rychlokvaška“ – experti na ústní zdraví ji vyvíjeli celkem 6 let a testovalo ji více než 1800 lidí. Vydejte se s námi do světa elektrických zubních kartáčků Oral-B iO do výzkumného a vývojového centra v německém Kronbergu.
Ukrajinský generální štáb odhaduje, že Rusko za 129 dní války na Ukrajině přišlo o více než 35 870 vojáků. Ukrajina také obdrží další dodávku zbraní od USA, tentokrát v hodnotě kolem 820 miliard dolarů. V zásilce mají být protiletadlové systémy, ale zejména pak až 150 tisíc kusů dělostřelecké munice. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov ohlásil, že jeho vojáci obklíčili město Lysyčansk. To ovšem Ukrajinci odmítají.
Hostem nedělní Partie Terezie Tománkové bude prezident republiky Miloš Zeman. Témat k probírání bude řada, od afér hnutí STAN přes válku na Ukrajině až po energetickou krizi. Ve druhé části proběhne tradiční velká politická diskuse, které se zúčastní pirátka Olga Richterová, Karla Maříková z SPD, Marek Benda z ODS a za hnutí ANO Patrik Nacher. Partie s datem 3. července navíc bude poslední před letní pauzou, jinak s výjimkou Vánoc vysílá každou neděli tak, jak jsou diváci zvyklí. A jaká vlastně byla první polovina letošního roku podle Tománkové?
Tenistka Petra Kvitová vypadla ve Wimbledonu ve 3. kole. Dvojnásobná vítězka turnaje prohrála se čtvrtou hráčkou světa Paulou Badosaovou 5:7, 6:7. V singlové soutěži tak po dřívějším sobotním konci loňské šampionky Roland Garros Barbory Krejčíkové zůstává už jen jedna Češka, a to trochu překvapivě Marie Bouzková.
Už tak nepříliš stojaté vody seriálu formule 1 rozvířila před nedělní Velkou cenou Velké Británie třaskavá vyjádření Nelsona Piqueta na adresu Lewise Hamiltona. O přídechu verbálního rasismu nelze diskutovat, hrubší zrno výraziva by však nemělo být za každou cenu vykládáno jako pokus o další diskriminaci lidí jiné barvy pleti, ať už je hnědá, bílá nebo třeba fialová.
Děsivá a nakonec tragická scéna se odehrála v populární turistické egyptské destinaci Hurghada. Na Rakušanku v důchodovém věku zaútočil poblíž pobřeží žralok, přičemž několik lidí sledovalo atak ze břehu. Žena přišla o ruku i o nohu, přesto se jí povedlo dostat k záchranářům. Bohužel zanedlouho zraněním podlehla.
Pro fanoušky „rudých ďáblů“ to byl splněný sen, možná základní stavební kámen pro to, aby se Manchester United vrátil ke slavným časům. Cristiano Ronaldo našel loni po 12 letech opět domov na Old Trafford. Sám po většinu sezony exceloval, ale to už se nedá říct o zbytku týmu. Takže i když má CR7 smlouvu ještě na další ročník, vedení sdělil: „Chci pryč.“
Jeden z nejvlivnějších amerických ekonomů a komentátorů Jeffrey Sachs zkritizoval americkou roli ve válce na Ukrajině. Podle něj v americké politice dekády přetrvává politický neokonzervatismus, který usiluje o globální dominanci USA na celém světě a jehož nejnovější obětí se stala Ukrajina. Sachs v minulosti působil jako poradce vlád po celém světě, mimo jiné také v postsovětském Rusku, nyní působí u generálního tajemníka OSN.
Českou republikou se prohnal intenzivní déšť spojený s krupobitím a poryvy větru. Na několika místech zuřily silné bouřky. Nejvíce byly zasažené Moravskoslezský, Jihomoravský a Zlínský kraj. K sobotnímu ránu bylo navíc bez proudu asi 1 200 domácností z distribučního území společnosti EG.D.
Dvojnásobný zlatý olympijský medailista Jevgenij Pljuščenko na ledě bavil a vynikal. Nevšední je i jeho život po ukončení kariéry. Manželka slavného krasobruslaře Jana Rudkovská totiž fanouškům na sociálních sítích ukázala, jak vypadá jejich společná ložnice. Lidé, kteří příspěvek viděli, byli poměrně zaraženi.
Přestože má podnikatel a hlavní aktér korupční kauzy kolem pražského dopravního podniku Michal Redl soudně omezenou svéprávnost, až do svého zatčení si užíval nemalých majetků. Převážně na Zlínsku. Redlova matka Ilona však neví, jak k nim přišel. „Nevím, co dělal. Neříkal mi to stejně jako jeho otec,“ řekla reportérům MF DNES.
Dosavadní olomoucký arcibiskup Jan Graubner po přečtení papežské buly při sobotní mši v katedrále sv. Víta na Pražském hradě usedl do křesla symbolizujícího arcibiskupský stolec a stal se tak pražským arcibiskupem. Do úřadu nastoupil po Dominiku Dukovi. Apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo předal Graubnerovi pallium jakožto symbol arcibiskupa metropolity.
Nebude žádná vládní pětikoalice, odstřiháváme se od STAN a Pirátů. Tak mluvil v souvislosti s lednovými prezidentskými volbami v rozhovoru pro CNN Prima NEWS europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Podle něj některého z kandidátů podpoří nebo přímo navrhne koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) samostatně. Možnosti má podle Zdechovského tři a vybere po senátních volbách podle nálady lidí. Volba prezidenta začne 13. ledna 2023.
Denní přírůstek potvrzených případů koronaviru v Česku se v pátek dostal poprvé od počátku května na 1 300. Je to o tři čtvrtiny více než před týdnem. Přibylo také podezření na opakovanou nákazu, v mezitýdenním srovnání téměř dvojnásobně na 360. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.
Od českého předsednictví v Radě Evropské unie bych neměl přehnaná očekávání, prohlásil v pořadu 360° bývalý předseda vlády Mirek Topolánek (ODS). Podle něj naopak hrozí, že čeští voliči tyto aktivity neocení. Ve vysílání CNN Prima NEWS dodal, že vrcholným zástupcům mohou kvůli půlroční štafetě „utéct problémy republiky“.