Většina Afghánců evakuovaných do České republiky by si představovala svoji budoucnost v Česku, protože se zemí nějakou formou spolupracovali. Na pondělní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Úřady s Afghánci stále vedou pohovory. Česko zatím nemá signály, že by se k nám blížila migrační vlna. Má však připraveny plány pro případ nutnosti uzavřít část hranice či zavést kontroly.
Česko vypravilo do Afghánistánu tři záchranné letouny, které k nám přepravily celkem 195 osob. Vedle Čechů i afghánské spolupracovníky s rodinami či Afghánce, kteří v Česku trvale žijí. Afghánců bylo podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) 170. Evakuované dostala na starost armáda, s ohledem na epidemii COVID-19 zamířili do karantény, která by jim měla nyní pomalu končit.
Letiště v Kábulu se stalo terčem raketového útoku, střely zničil obranný systém
Na mezinárodní letiště v Kábulu bylo v pondělí místního času vypáleno až pět raket, sdělil CNN americký úředník. Obranný systém C-RAM – určený k ochraně pozemních sil proti raketám, dělostřelectvu a minometům – instalovaný na letišti se s raketami střetl. V současné době nejsou hlášeny žádné oběti, dodal úředník. K vypálení raket došlo poté, co ve neděli americká armáda v Kábulu provedla cílený letecký útok, jehož terčem byli sebevražední atentátníci Islámského státu. Ti podle agentury AP seděli v autě a chtěli se odpálit u letiště.
„Probíhají s nimi pohovory o jejich budoucnosti. Máme víceméně jasnější představu o tom, jak si oni představují budoucnost z hlediska svého statutu. Není žádným překvapením, že většina by si budoucnost představovala v České republice, protože s naším státem nějakou formou spolupracovali,“ řekl Hamáček.
Migrační vlna se k nám neblíží
Podle typu ochrany, pro kterou se evakuovaní lidé rozhodnou, bude ministerstvo vnitra postupovat standardními způsoby v rámci státního integračního programu. V případě afghánských spolupracovníků, kteří se rozhodnou zůstat v Česku, vnitro začne s vyřizováním azylu. Procedura by mohla být rychlá, protože podle dřívějších slov Hamáčka jsou okolnosti jednoznačné. Poté by se mělo začít s integrací, jejímž základem je bydlení a zaměstnání.
Podporu, doprovod a další služby zajišťovaly při integraci v minulých přesídlovacích programech neziskové organizace. Podle Hamáčka s nimi bude stát spolupracovat i teď. Integrační program trvá rok.
Česko zároveň podle ministra vnitra nemá signály, že by se blížila migrační vlna. Země má ale připraveny typové plány pro případ nutnosti uzavřít část hranice či zavést kontroly. Podle Hamáčka spolupracují všechny složky integrovaného záchranného systému, celníci, vězeňská služba i armáda.
Německé hranice
„Situaci velmi pečlivě sledujeme a pravidelně vyhodnocujeme,“ řekl Hamáček. Pokud by bylo potřeba přistoupit k takovému opatření, je to podle něj možné provést v řádu několika hodin, v závislosti na velikosti a druhu státní hranice.
„Zatím žádný signál o masivní vlně není. Funguje nám velmi dobře spolupráce nejen v Evropské unii, ale i s dalšími partnery například na Balkáně,“ doplnil Hamáček. Zpřísnění kontrol na německých hranicích v případě nepříznivého vývoje nevyloučil v rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag německý ministr vnitra Horst Seehofer.
Jeho prohlášení zkritizoval šéf vlivných policejních odborů GdP Andreas Rosskopf. V rozhovoru s deníkem Rheinische Post řekl, že na zpřísnění kontrol nemá policie vybavení a že na hranici s Českem a Polskem nelze kvůli afghánským běžencům natáhnout žiletkový drát.