reklama

Domácí množení: Cesta do světa přeplněných útulků a nemocných zvířat

„Sháníme fenku na krytí. Máme křížence Velkého švýcarského psa kříženého s Tibetskou dogou, výborné povahy. Sháníme podobné plemeno. Máme zájem o štěňátka.“ Jeden ze stovek inzerátů, skrze které hledají majitelé psů a fen možnost, jak přivést na svět další štěňata. Bez ohledu na rasu, možné dědičné onemocnění nebo genetickou výbavu.

reklama

„Chceme štěňátko po naší fence/pejskovi,“ je jeden z nejčastějších důvodů domácího množení. „Psi bez PP nejsou méněcenní,“ je pak nejčastější argument k připomínkám o možných následcích. Jde však o argument, který není na místě. O méněcennosti „voříšků“ totiž nikdo nemluví. Řeč je o zdravotních následcích a dopadech, které domácí množení má.

A jaké to jsou? „Takové, že přibude psů, které nikdo nechce a prožijí většinu života, ne-li celý, v útulku. Další problém je zdravotní stránka, často takto ‚množí‘ lidé, aniž by tušili něco o dědičných nemocech, takže mohou klidně produkovat nemocná zvířata, aniž by o tom věděli (v lepším případě), v horším případě to dělají vědomě,“ popisuje veterinářka Martina Načeradská.

Slepí, hluší a často nemocní

Jeden z případů domácího množení, respektive jeho následky, řešil v říjnu 2019 i Útulek Tábor. Jednalo se o rodinu z obce nedaleko Tábora, která svými štěňaty zásobuje široké okolí. „Pejskové zde nežijí přímo v hrozných podmínkách, nejsou ‚chováni‘ pro zisk. Rodina asi jen ráda množí a daruje či prodává pejsky,“ popisuje Zdenka Fürst z Útulku Tábor. „Otec všeho je vizuálně australský ovčák (bez PP)  - krásný bílý kluk bez pigmentu s double merle genem. Matka je pak krásná fena, která vypadá jako kolie. A od nich byla štěňátka, milá a krásná. Pak znovu a znovu. Rok za rokem. Rodině pak pár štěňat zůstalo. Množili se mezi sebou, i s rodiči a štěňátka se vesele šířila dál.“

Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Tzv. double merle gen, který vzniká při křížení dvou jedinců s merle zbarvením, s sebou totiž nese velkou řadu rizik, od očních vad po anomálie kostry. To potvrzují i v táborském útulku. „Jsou to neurčití kříženci často s krásným zbarvením, proto o ně bývá zájem. Nicméně bývají také slepí, hluší, často nemocní. Ostatně jako všechna štěňata pocházející s incestů a ještě často s double merle genem. Poté odrostou, objeví se problémy a pejskové putují do útulku. Ať už je někdo nechá utéct, v krabici v lese, u útulku nebo přiváže u lampy.“

Není vořech jako vořech

Problémem není jen merle zbarvení, nebo třeba módní modrá či čokoládová barva u francouzských buldočků. „Za velmi problematické považujeme také křížení různých plemen psů, které mají náročné povahové rysy pro zvládání člověkem. Když se spojí takový rotvajler s tibetskou dogou nebo husky s mastifem, nebudou to nenáročná roztomilá chlupatá klubíčka,“ vysvětluje Nikola Burešová z azylu Handipet Rescue. „Pes takového křížení patří pouze do zkušených rukou. Bohužel takových kříženců jsou útulky plné. Taky o tom, jak je nějaký člověk nezvládl vychovat, čteme často ve zprávách. Ti psi za to nemohou, prvopočátek problému je vůbec v tom, že někdo místo kastrace zvolil cestu štěňat a následně je rozdal do rukou nezkušených lidí.“

V azylu se často setkávají právě s následky domácího množení, kdy nejen, že jde o „výbušnou směs“ vzniklou neuváženým křížením plemen, ale také o genetické vady. „Chovatel by totiž měl být odborník, který bude znát všechna důležitá onemocnění a dokáže se s nimi vyrovnat a v chovu je eliminovat. To u domácího množení není možné, ať už kvůli neznalosti genetických predispozicí nebo proto, že pejskové nemají průkaz původu a nejde se u nich dozvědět zdravotní testy od předků,“ popisuje problematiku domácího množení Burešová. Psi pak nejčastěji trpí kvůli problémům s koleny, kyčlemi nebo srdcem.

Útulky nestíhají, štěňat přibývá

Problém s domácím množením se ale netýká jen samotných psů, kteří mohou trpět zdravotními problémy. „Inzeráty typu ‚hledáme ženicha/nevěstu pro naší Belinku/Alíka‘ se nám nečtou lehko. Někdy je za nimi touha vydělat (třeba když je Belinka zajímavě zbarvená čivava a prodejem jejích štěňat by se dalo vydělat na pěknou dovolenou), častěji ale prostě jen neznalost, nezájem a příliš velká touha a přání mít právě po svém psovi potomky. Protože je prostě úžasný,“ popisuje Kateřina Hadrabová z AniDef – útulek Žim.

Jenže jaká je realita? „My máme úžasných psů plný útulek. Drtivá většina z nich byla kdysi štěňátka právě z takového spojení, kde přání a touha zvítězilo nad zodpovědností. Zrovna tohle štěně se třeba nepodařilo udat, tak skončilo v útulku. Nebo se udat podařilo, ale v rodině moc zlobilo, moc vyrostlo, překáželo, onemocnělo, nebyl na něj čas. A tak skončilo v útulku. Mezitím ti, u kterých se narodilo, dál žijí v přesvědčení, do jak skvělých rukou štěňátka rozdali. A problémy, které oni svým ‚my chceme štěňátka‘ způsobili, řešíme právě my v přeplněných útulcích,“ dodává Hadrabová. Nastává pak situace, kdy pro zvířata, která jsou skutečně v nouzi, v přeplněných útulcích není místo. To ale mohou změnit jen zastánci domácího množení.

Tagy:

Hlavní zprávy

Olympiáda plná robotů. Sportovcům doručí jídlo i dezinfekci, pomohou jim s tréninkem

Blížící se olympijské hry v Pekingu mají být připraveny odrážet útoky covidu ještě více než loňský letní sportovní svátek v japonském Tokiu. Olympionici musí respektovat rozsáhlý a přísný manuál, který říká, co všechno v pandemické době smí, respektive spíše nesmí. A pro to, aby nákaza nezhatila olympijské sny a cíle, jsou čínští pořadatelé odhodláni udělat vše. Třeba do služby povolat roboty.

Tonga po výbuchu vulkánu čeká na humanitární pomoc. Lidé odklízí sopečný popel z letiště

Záchranné týmy na tichomořském souostroví Tonga usilovně pracují na odklizení vulkanického popela z přistávací dráhy mezinárodního letiště, aby mohla do země proudit humanitární pomoc poté, co na ostrovech způsobila rozsáhlé škody sobotní erupce sopky a následné tsunami. Katastrofa si podle dosavadních informací vyžádala čtyři oběti, uvedl zpravodajský server BBC News.

Babišovi se při jednání v Evropské unii smáli. Neměl věcné argumenty, tvrdí Prouza

Bývalému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se při jednání o Zelené dohodě na evropské půdě smáli. Neměl věcné argumenty, o něž jde především, nešetřil kritikou prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na adresu expremiéra. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS podotkl, že klíčové budou dopadové studie ke Green Dealu, na něž se bývalá vláda vykašlala.

Jako u blbejch na dvorku. Chaos už dosáhl vrcholu, kritizuje Neff vládní opatření

Komunikační chaos ministerstva zdravotnictví už dosáhl vrcholu. Je to jako „u blbejch na dvorku“, nešetřil kritikou na konto vládních opatření spisovatel Ondřej Neff v pořadu Co Čech, to politik na CNN Prima NEWS. Třebaže sám podporuje vakcinaci, nelíbí se mu, že vláda otálí se zrušením vyhlášky o povinném očkování. Komunikace ze strany ministra Vlastimila Válka (TOP 09) a jeho resortu není nejšťastnější ani podle dalších dvou hostů pořadu – exministra Romana Prymuly a bývalého politika Vítězslava Jandáka.

Princ Charles touží poznat Lilibet, přišel s gestem smíru. Harry ho ale zřejmě odmítne

Princ Charles, otec Harryho a Williama, miluje roli dědečka. Podle zdrojů z Buckinghamského paláce ho proto velmi trápí, že od června neměl možnost vidět svou vnučku Lilibet. Svého mladšího syna tak pozval i s manželkou Meghan a oběma dětmi k sobě domů do Británie. Podle britských médií je to velmi velkorysé gesto. Jeho mladší syn je ale na pochybách a kvůli problémům s ochrankou na území Británie zřejmě odmítne.

reklama

Domácí zpravodajství

Jandák se zastal Prymuly: Kdo vás odstřelil, komu jste vadil? Po vás nastal chaos

Jepičí život vakcinologa Romana Prymuly v čele ministerstva zdravotnictví byl způsoben tím, že někomu vadil, je přesvědčen bývalý politik a herec Vítězslav Jandák. V pořadu Co Čech, to politik dodal, že po Prymulově odchodu z resortu nastal „odborný chaos“, jelikož se vyrojily desítky expertů, kteří se najednou začali vyjadřovat k pandemii koronaviru. Prymula podotkl, že ho odchod z politiky příliš nemrzí, protože mu více vyhovuje pozice odborníka.

reklama