
Prymula: Opičí neštovice nejsou nový covid. Puchýře se ale dělají i na vnitřních orgánech
Tento mravenec měří přibližně 10 mm, ale dokáže uzvednout několikanásobek své váhy. Zdroj: BBC
Jeden mravenec toho možná moc nezmůže. Jako člen kolonie je však součástí inteligentního společenství, které se nám podobá víc, než jsme si kdy mysleli. Pokud by tento článek popisoval schopnosti lidoopů nebo nějaké nově objevené mimozemské civilizace, s úžasem bychom se klonili před jejich inteligencí.
Sami sebe považujeme za dominantní vládce Země. Přeci jen jsme jediným druhem, který dokáže stavět města, používat nástroje, farmařit a myslet do budoucna, že?
Ne, nejsme.
Mravenci patří mezi jedny z nejúspěšnějších druhů této planety. Kromě mrazivé Antarktidy najdeme jejich zástupce všude – od rozžhavených pouští po vlhké deštné pralesy. I když na ně většina lidí pohlíží jen jako na otravný hmyz, ve skutečnosti s námi mají mnoho společného. I mravenci totiž vedou války, vykořisťují a zotročují jedince stejného či jiných druhů… Ale i mravenci se dokáží spojit a uzavírat mírová spojenectví, ze kterých mohou všichni jen těžit.
Pyramidy v Gíze či v Jižní Americe považujeme za monumenty lidské činnosti. Při procházce lesem však narazíte na desítky mnohem působivějších staveb. Žádná z lidských pyramid se totiž nemůže rovnat „obyčejnému“ mraveništi. Složité ventilační systémy, které odvádí oxid uhličitý a vhání dovnitř čerstvý vzduch? Máme! Stovky kilometrů kanalizace svádějící odpad do speciálních recyklačních komor? Máme! Spletitý dopravní systém včetně dálnic? Máme!
Zní to neuvěřitelně, že?
Tohle je však ještě neuvěřitelnější – mraveniště je jako ledovec, vždy vidíte jen jeho špičku. Větší část mravenčích měst se nachází pod zemí. Jen si to představte: kdyby byli mravenci stejně velcí jako my, jejich města by sahala až pět kilometrů pod zem.
Mraveniště je jako ledovec - pouhým okem vidíme jen jeho zlomek. Zdroj: Pixabay
Zatímco obživa většiny zvířat závisí na rozmarech přírody a na jejich loveckých či sběračských schopnostech, jednomu druhu se podařilo zabezpečit si potravu i do budoucna. A činí tak už miliony let. Ne, opravdu to nejsou lidé, kteří k zemědělskému způsobu života přešli teprve před šesti tisíci lety. Dávno, pradávno před námi totiž na to, že se víc vyplatí držet svou kořist v zajetí a sázet plantáže, přišli právě mravenci.
Takové chování vyžaduje značnou dávku plánování a předvídání. Některé druhy mravenců si třeba pěstují houby na rozkládajícím se listí. Dokonce na to mají vyčleněné i speciální komory. Celý proces pěstování zahrnuje přinesení listí z venku, jeho naočkování sporami hub a následnou péče o ně.
Mravenci - pasáčci mšic.
Kromě pěstování hub se ale někteří mravenci věnují i chovu jiného hmyzu jakožto zdroje potravy. Jsou vlastně dokonalými pastýři – svá stáda mšic přehánějí z jedné pastvy na druhou, chrání je před predátory a dojí je stlačením jejich zadečků, čímž získají natrávenou rostlinnou šťávu, kterou si pak navzájem předávají.
Vedle svých podzemních pastvin a polí se mravenci věnují i kultivaci vegetace na zemi. O své oblíbené rostliny se starají a ničí ty, které s nimi soupeří o zdroje. Vlastně se chovají stejně jako lidští zahradníci, kteří sází semínka a vytrhávají plevel. Toto mravenčí zahradničení často vede k jevu známému jako „Ďáblova zahrádka“. Jde o části jihoamerických lesů, kde roste jen několik málo druhů stromů. Jiné stromy, keře, dokonce ani tráva zde nemají šanci. Miliony mravenců totiž bezustání likvidují jakoukoliv rostlinu, která by mohla soupeřit s jejich „oblíbenci“. Třeba s dutými stromy, které mravencům poskytují úkryt a umožňují jim nepozorovaně cestovat po jejich větvích.
Mravenci jsou sice drobní, ale jejich schopnosti spolupráce není na světě rovno. Jejich společenství často čítají i stovky milionů jedinců. Neznamená to jen, že každý z nich musí mít přesně určené místo a postavení, ale i to, že se od sebe mohou navzájem učit. To jim přijde vhod třeba při hledání potravy. Pokud jeden mravenec ví, kde se potrava nachází, dovede k místu dalšího. Při tomto „běhu v tandemu“ učitel jde pomalu, aby ho jeho žák mohl v klidu následovat. Učitele to zdržuje – kdyby se nemusel zabývat svým žákem, došel by k potravě zhruba čtyřikrát rychleji. Tím, že ke zdroji žáka dovede, však umožní ostatním mravencům najít potravu rychleji a vydělá na tom celé mraveniště.
Spolupracují a pro dobro ostatních se neváhají obětovat. Zdroj: Pixabay
Jako společenství se ale dokáží i zorganizovat proti nepříteli a vyhlásit mu nelítostnou válku. Stejně jako lidé, i mravenci spolu bojují o teritoria a zdroje potravy. Řekněme si na rovinu, že schopnost vést válku by neměla být považována zrovna za symbol inteligence. Nicméně nedá se upřít, že celá ta organizace, plánování a koordinace válečných pluků by se bez inteligence zřejmě neobešla.
Jedním z výsledků válek je i zotročování přeživších nepřátel. Ti jsou začleněni do vítězného společenství a přinuceni zde pracovat. Jde o další rys, který s námi, kromě mravenců, nikdo nesdílí. Zvířata spolu obyčejně bojují „jen jako“ a pokud například jeden ze samců v boji o samici prohrává, stáhne se a vítěz si ho přestane všímat. Mravenci však přišli na to, že poražený nepřítel může být ušetřen a přinucen pracovat pro dobro společenství.
Jakmile se v pohoří Jura na francouzsko-švýcarské hranici začne po dlouhé a chladné zimě na jaře oteplovat, z úkrytu se vynoří až půl miliardy mravenců. Všichni patří k jedné kolonii, či spíše ke koloniím, které společně vytvořily „supermraveniště“. Tito mravenci se rozhodli zanechat válčení a žít spolu v míru. Vědci tuto kolonii považují za jedno z největších hmyzích super-společenství vůbec a asi není třeba říkat, že jeho existence narušuje naše chápání zákonů evoluce.
Když se mravenci vyrojí na první jarní sluníčko, aby se zahřáli, výjimečně se na povrchu objeví i jejich královny. Čtete správně, královny. V množném čísle. Mravenčí královna je nejdůležitější postavou kolonie. A tady jich mají hned několik stovek. V celém supermraveništi jich mohou být i tisíce. Po krátkém slunění se znovu vracejí zpět do svých komůrek, kde stráví zbytek roku. Ty, kterým se zpět nechce, jsou odtaženy násilím. My jim sice říkáme „královny“, ale i královna má své dané místo a nemůže se příčit rozhodnutí celého společenství.
Při střelbě na základní škole v texaském městečku Uvalde dnes bylo podle guvernéra státu v USA zabito 15 lidí, z toho 14 dětí. Mezi oběťmi je také jeden učitel. Guvernér podle agentury AP řekl, že mrtvý je také střelec, kterého pravděpodobně zabili policisté.
Vláda nemá konkrétní plán, jak se vypořádat s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekla místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). S tím ale nesouhlasil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle něj pětikoalice plánem disponuje, jeho představení v dolní komoře Parlamentu prý blokuje šéf SPD Tomio Okamura svými obstrukcemi a „hnědými řečmi“.
Prověrka před čtvrtfinále hokejového mistrovství světa české reprezentaci nevyšla. V posledním skupinovém zápase v Tampere prohrála s domácím Finskem 0:3. To znamená, že do play-off jde ze třetího místa a ve čtvrtek ji v zápase pravdy čeká Německo.
Sledujeme on-line
Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.
Invaze na Ukrajinu trvá už tři měsíce. Rusové dál postupují na Donbasu, tentokrát obsadili město Svitlodarsk. Zajaté obránce Azovstalu čeká pravděpodobně soud v režii proruských separatistů. Podle vůdce Doněcké lidové republiky Denise Pušilina se tak stane za přítomnosti západních pozorovatelů. Mariupolský úředník uvedl, že se pod troskami obytného domu našlo asi 200 mrtvých. Ukrajinci sbírají těla mrtvých ruských vojáků. Doufají, že je vymění za zajatce. Maďarská vláda mezitím vyhlašuje stav nouze kvůli válce na Ukrajině.
Kriminalisté vyšetřují vraždu 36leté ženy z Rychvaldu na Karvinsku. Podezřelým je údajně její bývalý manžel, který se po činu podle dostupných informací, pokusil o sebevraždu a skončil s vážným zraněním v nemocnici. Obviněn ale zatím ještě nebyl.
Skladatel a bývalý politik Michael Kocáb stále nevylučuje kandidaturu na prezidenta. Záležet podle něj bude na tom, kdo všechno se volby nakonec zúčastní. Kocáb ve vysílání CNN Prima NEWS naznačil obavy z možného vítězství někdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO).
Populaci rozdělují obavy o dostatek míst na základních školách kvůli ukrajinským uprchlíkům. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu pro CNN Prima NEWS od společnosti STEM/MARK. Lidé mají strach i z vyčerpání kapacit v mateřských školách. Ministr školství ale uklidňuje – míst je pro české děti dostatek, protože do prvních tříd už proběhl jejich zápis. Ukrajinské žáky teprve čeká.
Ruská invaze na Ukrajinu může znamenat začátek třetí světové války. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu to v úterý řekl americký miliardář a filantrop maďarského původu George Soros. Nejlepším způsobem, jak zachovat svobodnou civilizaci, je podle něj porazit ruského prezidenta Vladimira Putina. Informovala o tom agentura Reuters.
Nad Ukrajinou byl podle médií sestřelen letoun s generálmajorem ruských vzdušných sil ve výslužbě Kanamatem Botaševem, který zahynul. O úmrtí informovala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na tři bývalé Botaševovy podřízené, kteří si přáli zůstat v anonymitě.
Po zápasu s Norskem leckdo pochyboval, jestli Matěj Blümel vůbec do zápasu s USA nastoupí. Nakonec 21letý útočník tento zápas rozhodl, když dal jediný gól utkání. Zdá se tedy, že ostrý náraz, který Blümelovi uštědřil stokilový Nor Andreas Martinsen, nemá trvalejší následky. Bývalý hokejista a vítěz Stanley Cupu Petr Klíma však ve vysílání CNN Prima NEWS prozradil, že krátce po zápase Blümel nebyl zrovna ve své kůži.
Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.
Počet lidí, kteří nezvládají platit své běžné výdaje, od loňského podzimu prudce roste. Podíl problémových domácností se zvedl o dvaačtyřicet procent. Potíže mají lidé se splácením nájmů, účtů za energie, hypoték a půjček. Ukazují to nejnovější data společnosti PAKRY-SRČ a Českého rozhlasu. Pokud by takové tempo růstu domácností v problémech pokračovalo, může znamenat předlužení či ztráty bydlení u vysokých desítek tisíc lidí, tvrdí autoři studie.
Hromadná bitka se měla v neděli odehrát přímo na ulici v Benátkách nad Jizerou před jedním z domů obývaným místními Romy. Ti mluví dokonce o rasismu. Co bylo pravým důvodem rvačky, se přímo na místo vypravil zjistit štáb Krimi zpráv.
Pokud je Praha přecpaná, je logické přerozdělovat uprchlíky do dalších krajů, řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. Podle ní jsou to politici, kdo rozdmýchává napětí mezi českými občany a ukrajinskými běženci kvůli dávkám a pomoci státu.
Taxivrah. Přezdívka, která nedávala pražským kriminalistům dlouho spát. Téměř dva roky trvalo, než ho dokázali dopadnout. Taxikáři z hlavního města žili ve strachu, kdy nebezpečný vrah znovu udeří. Někteří dokonce s nočními jízdami přestali úplně. Vědomí, že při nich tři jejich kolegové přišli o život, jim nahánělo hrůzu.
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) navrhuje omezit ukrajinským uprchlíkům vyplácení dávek a dotací na jejich ubytování v místech, kde už není místo. Podle něho by se měl také koordinovaně řídit přesun běženců do míst s volnější kapacitou. Hřib to uvedl po jednání představitelů krajů s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).
V pražských Malešicích vznikne od 31. května další stanové městečko pro uprchlíky z Ukrajiny. Shodli se na tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s pražským primátorem Zdeňkem Hřib (Piráti). Informaci České televize (ČT) potvrdil mluvčí ministerstva vnitra Jakub Veinlich. Městečko v Malešicích by mělo mít kapacitu 150 lidí. Praha se potýká s velkým náporem uprchlíků a nedostatkem míst.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) odvolal z funkce ředitelku Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Michaelu Kleňhovou. Rozhodl se tak kvůli nespokojenosti s fungováním organizace, její pomalosti a neefektivitě hospodaření. Kontrola ministerstva financí podle něj zjistila v Cermatu závažné nedostatky. Ministr to v úterý řekl novinářům. Podle Kleňhové nejsou některé publikované informace o fungování Cermatu pravdivé.