reklama

Když rozdíly mizí, 3. díl: Zahradničí, pěstuje, zotročuje i válčí. Co všechno nevíme o mravencích?

Tento mravenec měří přibližně 10 mm, ale dokáže uzvednout několikanásobek své váhy.
Zdroj: BBC

Jeden mravenec toho možná moc nezmůže. Jako člen kolonie je však součástí inteligentního společenství, které se nám podobá víc, než jsme si kdy mysleli. Pokud by tento článek popisoval schopnosti lidoopů nebo nějaké nově objevené mimozemské civilizace, s úžasem bychom se klonili před jejich inteligencí.

reklama

Sami sebe považujeme za dominantní vládce Země. Přeci jen jsme jediným druhem, který dokáže stavět města, používat nástroje, farmařit a myslet do budoucna, že?

Ne, nejsme.

Mravenci patří mezi jedny z nejúspěšnějších druhů této planety. Kromě mrazivé Antarktidy najdeme jejich zástupce všude – od rozžhavených pouští po vlhké deštné pralesy. I když na ně většina lidí pohlíží jen jako na otravný hmyz, ve skutečnosti s námi mají mnoho společného. I mravenci totiž vedou války, vykořisťují a zotročují jedince stejného či jiných druhů… Ale i mravenci se dokáží spojit a uzavírat mírová spojenectví, ze kterých mohou všichni jen těžit.

K tématu

Tisíce divů světa

Pyramidy v Gíze či v Jižní Americe považujeme za monumenty lidské činnosti. Při procházce lesem však narazíte na desítky mnohem působivějších staveb. Žádná z lidských pyramid se totiž nemůže rovnat „obyčejnému“ mraveništi. Složité ventilační systémy, které odvádí oxid uhličitý a vhání dovnitř čerstvý vzduch? Máme! Stovky kilometrů kanalizace svádějící odpad do speciálních recyklačních komor? Máme! Spletitý dopravní systém včetně dálnic? Máme!

Zní to neuvěřitelně, že?

Tohle je však ještě neuvěřitelnější – mraveniště je jako ledovec, vždy vidíte jen jeho špičku. Větší část mravenčích měst se nachází pod zemí. Jen si to představte: kdyby byli mravenci stejně velcí jako my, jejich města by sahala až pět kilometrů pod zem.

Mraveniště je jako ledovec - pouhým okem vidíme jen jeho zlomek.
Mraveniště je jako ledovec - pouhým okem vidíme jen jeho zlomek.
Zdroj: Pixabay

Chtěl bych být pasáčkem

Zatímco obživa většiny zvířat závisí na rozmarech přírody a na jejich loveckých či sběračských schopnostech, jednomu druhu se podařilo zabezpečit si potravu i do budoucna. A činí tak už miliony let. Ne, opravdu to nejsou lidé, kteří k zemědělskému způsobu života přešli teprve před šesti tisíci lety. Dávno, pradávno před námi totiž na to, že se víc vyplatí držet svou kořist v zajetí a sázet plantáže, přišli právě mravenci.

Takové chování vyžaduje značnou dávku plánování a předvídání. Některé druhy mravenců si třeba pěstují houby na rozkládajícím se listí. Dokonce na to mají vyčleněné i speciální komory. Celý proces pěstování zahrnuje přinesení listí z venku, jeho naočkování sporami hub a následnou péče o ně.

Mravenci - pasáčci mšic.
Mravenci - pasáčci mšic.

Kromě pěstování hub se ale někteří mravenci věnují i chovu jiného hmyzu jakožto zdroje potravy. Jsou vlastně dokonalými pastýři – svá stáda mšic přehánějí z jedné pastvy na druhou, chrání je před predátory a dojí je stlačením jejich zadečků, čímž získají natrávenou rostlinnou šťávu, kterou si pak navzájem předávají.

Vedle svých podzemních pastvin a polí se mravenci věnují i kultivaci vegetace na zemi. O své oblíbené rostliny se starají a ničí ty, které s nimi soupeří o zdroje. Vlastně se chovají stejně jako lidští zahradníci, kteří sází semínka a vytrhávají plevel. Toto mravenčí zahradničení často vede k jevu známému jako „Ďáblova zahrádka“. Jde o části jihoamerických lesů, kde roste jen několik málo druhů stromů. Jiné stromy, keře, dokonce ani tráva zde nemají šanci. Miliony mravenců totiž bezustání likvidují jakoukoliv rostlinu, která by mohla soupeřit s jejich „oblíbenci“. Třeba s dutými stromy, které mravencům poskytují úkryt a umožňují jim nepozorovaně cestovat po jejich větvích.

Táhnout za jeden provaz

Mravenci jsou sice drobní, ale jejich schopnosti spolupráce není na světě rovno. Jejich společenství často čítají i stovky milionů jedinců. Neznamená to jen, že každý z nich musí mít přesně určené místo a postavení, ale i to, že se od sebe mohou navzájem učit. To jim přijde vhod třeba při hledání potravy. Pokud jeden mravenec ví, kde se potrava nachází, dovede k místu dalšího. Při tomto „běhu v tandemu“ učitel jde pomalu, aby ho jeho žák mohl v klidu následovat. Učitele to zdržuje – kdyby se nemusel zabývat svým žákem, došel by k potravě zhruba čtyřikrát rychleji. Tím, že ke zdroji žáka dovede, však umožní ostatním mravencům najít potravu rychleji a vydělá na tom celé mraveniště.

Spolupracují a pro dobro ostatních se neváhají obětovat.
Spolupracují a pro dobro ostatních se neváhají obětovat.
Zdroj: Pixabay

Jako společenství se ale dokáží i zorganizovat proti nepříteli a vyhlásit mu nelítostnou válku. Stejně jako lidé, i mravenci spolu bojují o teritoria a zdroje potravy. Řekněme si na rovinu, že schopnost vést válku by neměla být považována zrovna za symbol inteligence. Nicméně nedá se upřít, že celá ta organizace, plánování a koordinace válečných pluků by se bez inteligence zřejmě neobešla.

Jedním z výsledků válek je i zotročování přeživších nepřátel. Ti jsou začleněni do vítězného společenství a přinuceni zde pracovat. Jde o další rys, který s námi, kromě mravenců, nikdo nesdílí. Zvířata spolu obyčejně bojují „jen jako“ a pokud například jeden ze samců v boji o samici prohrává, stáhne se a vítěz si ho přestane všímat. Mravenci však přišli na to, že poražený nepřítel může být ušetřen a přinucen pracovat pro dobro společenství.

K tématu

Mír znamená prosperitu

Jakmile se v pohoří Jura na francouzsko-švýcarské hranici začne po dlouhé a chladné zimě na jaře oteplovat, z úkrytu se vynoří až půl miliardy mravenců. Všichni patří k jedné kolonii, či spíše ke koloniím, které společně vytvořily „supermraveniště“. Tito mravenci se rozhodli zanechat válčení a žít spolu v míru. Vědci tuto kolonii považují za jedno z největších hmyzích super-společenství vůbec a asi není třeba říkat, že jeho existence narušuje naše chápání zákonů evoluce.

Když se mravenci vyrojí na první jarní sluníčko, aby se zahřáli, výjimečně se na povrchu objeví i jejich královny. Čtete správně, královny. V množném čísle. Mravenčí královna je nejdůležitější postavou kolonie. A tady jich mají hned několik stovek. V celém supermraveništi jich mohou být i tisíce. Po krátkém slunění se znovu vracejí zpět do svých komůrek, kde stráví zbytek roku. Ty, kterým se zpět nechce, jsou odtaženy násilím. My jim sice říkáme „královny“, ale i královna má své dané místo a nemůže se příčit rozhodnutí celého společenství.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Partie

Sledujte ŽIVĚ Partii: Jak hodnotí rok s koronavirem Zeman, Babiš a Vystrčil?

Sledujte ŽIVĚ Partii: Jak hodnotí rok s koronavirem Zeman, Babiš a Vystrčil?

S pandemií koronaviru se Česko potýká už téměř rok. O tom, jak změnila životy lidí a jak se promítla na české politické scéně, bude mluvit v mimořádné nedělní Partii moderátorka Terezie Tománková s prezidentem Milošem Zemanem. Ve druhé části pořadu rok s koronavirem zhodnotí premiér Andrej Babiš a třetí hodinový blok bude věnovaný předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi. Sledujte Partii na Primě i CNN Prima NEWS v neděli 28. února od 11 hodin.

Češi mění názor na esport, těší gamera T9Lakyho. Hru FIFA občas psychicky nedáváte
Hranice okresů budou hlídat tisíce policistů. Mají být na všech hlavních tazích
reklama
reklama
PŘEHLEDNĚ: Co bude od pondělí platit? Z okresu jen s potvrzením, běhání pouze v obci

Nouzový stav

Domácí zpravodajství

Vláda uzavře okresy: Do práce s potvrzením, se psem jen 500 metrů od domu
Zaplatíme péči o české pacienty s covidem, nabízí Německo. Pokud o to ČR požádá
Maláčová vs. Schillerová: Máš podíl na tom, že si lidé musí vybírat mezi zdravím a penězi
Další články
reklama
reklama