Alain Delon, nezkrotný modrooký rebel, kterému ve filmu hrály partnerky ty nejkrásnější ženy světa a další miliony žen na něho obdivně koukaly ze svých obýváků. V mládí byl za nevhodné chování vyloučen z římskokatolické školy, během služby u francouzského námořnictva strávil 11 měsíců ve vězení za nedodržování disciplíny a při vyšetřování drogového skandálu přiznal, že byl napojen na marseillskou mafii, jejíhož člena si zahrál i na stříbrném plátně ve filmu Borsalino. Ke svému synovi, kterého má se zpěvačkou Nico, se nikdy nepřiznal. I když o malém Arim Delonova matka neměla pochyb, řekl: „Buď Ari, nebo já.“ Delonova matka i tak Ariho adoptovala a tím z něho udělala Delonova nevlastního bratra. Tento charismatický herec s vražedným pohledem je zkrátka tak trochu „darebák“.
Co byste do něho ale netipovali, je neoblomná láska ke zvířatům. V roce 2018 se svěřil francouzskému časopisu Paris Match, že dnešní svět je mu odporný: „Nenávidím časy, v nichž žijeme, je mi z toho na zvracení. Lidé jsou falešní a vše se točí kolem peněz, takový svět opustím bez jakékoliv lítosti.“
Co však šokovalo, bylo jeho přání, že ve chvíli, kdy bude umírat, má domluvenou injekci i pro svého belgického ovčáka Louba. „Jestli začnu umírat dříve než on, veterinář ho ke mně přinese a dá mu injekci, která ho uspí. Odejdeme tak spolu, můj milovaný pes zemře v mém náručí. Dávám tomu přednost před situací, kdy by se Loubo utrápil k smrti u mého hrobu,“ prozradil Delon.
Láska ke zvířatům ho provází celý život. Má 5 stanic pro opuštěné kočky a psy. Svého veterináře poslal k případu fenky Mamby na Pyrenejský poloostrov, kde ji měli jen pro zábavu zapálit dva muži. Podařilo se ji zachránit a byla jako první pes připuštěna do soudní síně při řešení jejího případu. Kritizoval osudy psů, koček, medvědů a kožešinových zvířat, brutální postupy, kdy se zvířata zaživa trhají, jsou mučena nebo krutým způsobem obětována.
Jindy zase vyslal svou vlastní helikoptéru na záchranu kočky, které auto přejelo tlapku. S třínohou kočkou teď spí v posteli u sebe doma ve Švýcarsku. Dělá jí společnost třínohý králík a dalších osm psů.
Psy měl Alain odmala. Vzpomínal na svou první fenku, dobrmanku Galu, které jednou dal na zadek a zakřičel na ni. „Gala si sedla a koukala na mě, věděl jsem, že brečí. V tu chvíli jsem vše pochopil a už se na psy jen usmívám,“ řekl Delon v rozhovoru pro noviny The Siver Times.
Dalším jeho počinem byla snaha o prosazení psích advokátů. V roce 2010 se konalo referendum o tom, zda by týraná zvířata měla mít speciální advokáty, kteří by se jejich kauzami zabývali. „Jsem rozhodně pro. Je třeba chopit se obhajoby zvířat a pochopit, že je-li někdo schopen mučit psa či jiné zvíře, je také schopen mučit lidskou bytost,“ potvrdil pro švýcarský deník Le Matin.
Toto referendum nakonec i přes velké naděje neprošlo. Proti byla i vláda a hlavně se obyvatelé dotazovali: „Na kolik by tito právníci daňové poplatníky vyšli?“ Naproti tomu Švýcarsko má jednu z nejpřísnějších legislativ zabývajících se péčí o zvířata.
Delon měl za svůj život 45 psů a nechal jim postavit i psí hřbitov, kde má vlastní hrobku. Po několika odvoláních dostal oficiální povolení, že tam může být pohřben, až přijde jeho den.
Podle herce je psí láska naprosto čistá a je to největší luxus. „Psi se nestarají o to, kdo jste. Je jim jedno, jestli jejich pán je bezdomovec, milují ho stejně. Myslíte, že moji psi vědí, že jsem Alain Delon? Je jim to úplně jedno.“