
Letní výlet do Brna: Od historických vil po podzemní katedrály
Voliči v Rusku v pátek prvním dnem hlasují v parlamentních volbách, které skončí v neděli. Kvůli rozdílným časovým pásmům se jako první otevřely volební místnosti na Kamčatce, o devět hodin později pak v Kaliningradské oblasti. Očekává se, že po represích vůči opozici si většinu ve Státní dumě (dolní komoře parlamentu) udrží strana Jednotné Rusko, kterou podporuje prezident Vladimir Putin. Jeho vězněnému odpůrci Alexeji Navalnému mezitím internetoví giganti Google a Apple smazali aplikaci, která má pomoci uspět opozici.
Německé kancléřce Angele Merkelové se opozičního předáka Alexeje Navalného z vězení dostat nepodaří. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina se jedná o příliš citlivé téma. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Jak dopadne návštěva Merkelové v Rusku, se podle odborníka dalo očekávat.
Britové aktuálně řeší údajnou špionáž jednoho ze svých zaměstnanců na velvyslanectví v německém Berlíně. Jistý člen tamní ochranky je podezřelý z úniku informací, které předal Rusku. Vyšetřovatelé přímo u něj v bytě našli celou řadu předmětů, které byly spojeny právě s touto zemí. V obývacím pokoji mu například visela ruská vlajka.
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že pokud Rusko v budoucnu ovlivní volby v USA, pocítí devastující následky. Řekl to na tiskové konferenci po summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Podobná reakce by podle Bidena nastala i v okamžiku, kdy by v ruském vězení zemřel opoziční představitel a Putinův kritik Alexej Navalnyj.
Kybernetické útoky k dnešnímu světu patří a musíme si na ně zvyknout, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin po schůzce se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Ruská hlava státu dodala, že většina kyberútoků pochází právě z USA, nikoliv z Ruska, jak je podle něj často interpretováno. Putin se po summitu opřel i do předáka ruské opozice Alexeje Navalného, kterého označil za několikrát odsouzeného zločince a extremistu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl, že by nařídil likvidaci svého hlavního kritika v Rusku Alexeje Navalného, který je nyní vězněn. Šéf Kremlu to uvedl v rozhovoru, který poskytl americké televizní stanici NBC. „U nás něco takového nemáme ve zvyku – někoho zabíjet,“ odpověděl Putin na otázku moderátora, zda vydal rozkaz zabít Navalného.
Ruský prezident se údajně ocitl mezi letošními nominanty na Nobelovu cenu míru. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti. Do širšího seznamu kandidátu se Putin dostal i přes pokračující válku na ukrajinském Donbasu, zhoršené vztahy se západními mocnostmi a mimo jiné i navzdory údajnému ruskému zapojení v české kauze Vrbětice.
Doktor Alexandr Murachovskij, který léčil opozičního politika Alexeje Navalného po jeho údajné otravě novičokem, byl od pátku nezvěstný. 46letý lékař zmizel v sibiřském lese ve vzdálené Omské oblasti, po třech dnech bloudění však z lesa vyšel. Mnozí se obávali, že Murachovského napadli medvědi, kteří se v oblasti nacházejí. V únoru navíc nečekaně zemřel jiný lékař ošetřující Navalného.
Novinář žijící v Rusku a spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just se domnívá, že oboustranným vyhoštěním diplomatů spor Moskvy a Prahy kvůli výbuchu ve Vrběticích pomalu končí. Alespoň pro Rusko. Kreml má podle Justa jiné problémy, musí se vypořádat s tlakem Západu v souvislosti s Ukrajinou i opozičním předákem Alexejem Navalným.
Vězněný ruský oponent Kremlu Alexej Navalnyj oznámil, že ukončí protestní hladovku. Stále požaduje, aby ho prohlédl lékař, jehož si sám vybere. Nemá cit v noze a ruce.
Ruští lékaři, kteří poskytovali péči opozičnímu představiteli Alexeji Navalném, když byl na svobodě, politického aktivistu vyzvali, aby v zájmu zachování svého zdraví ukončil protestní hladovku. Vyjádřili obavy o jeho život a úřady poprosili, aby umožnily jeho převoz z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.
Ruští policisté zadrželi tisíc demonstrantů během středečních nepovolených protestů na podporu uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného. Informují o tom ruská média. Demonstrace začaly na Dálném východu, postupovaly přes Sibiř a Ural až do evropské části země.