Ruští lékaři, kteří poskytovali péči opozičnímu představiteli Alexeji Navalném, když byl na svobodě, politického aktivistu vyzvali, aby v zájmu zachování svého zdraví ukončil protestní hladovku. Vyjádřili obavy o jeho život a úřady poprosili, aby umožnily jeho převoz z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.
Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce její pomocí docílit, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí. „Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta,“ napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.
K otevřenému dopisu se připojila šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. „Opravdu doufáme, že Alexej v pátek hladovku ukončí,“ sdělila Vasiljevová agentuře Reuters.
Lékaři opět požádali, aby jim byl k Navalnému umožněn přístup a vyzvali k jeho převozu do jedné z moskevských nemocnic. Jedině v ní mu podle autorů výzvy může být zajištěna odpovídající péče s přihlédnutím ke skutečnosti, že jeho nervová soustava dříve utrpěla při otravě bojovou látkou.
Ve vězení by měl Navalnyj strávit 2,5 roku
Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová ve čtvrtek naopak uvedla, že lékařská péče, které se Navalnému ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti dostává, odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.
„V noci je Navalnému, stejně jako i jiným vězňům, umožněno osm hodin nepřetržitého spánku,“ konstatovala obhájkyně lidských práv.
Upřesnila, že pracovníci zařízení mají povinnost celu či místnost vězně navštěvovat, a to i v noci, záměrně však Navalného nebudí. Známý kritik Kremlu si přitom dříve stěžoval, že ho ve vězení budí až osmkrát za noc. Kromě toho uvedl, že má silné bolesti zad a jedné nohy.
Loni na podzim se Navalnyj léčil v Německu z otravy. Podle západních laboratoří ji způsobila nervově paralytická látka ze skupiny novičok, což potvrdila Organizace pro zákaz chemických zbraní. Navalnyj připisuje útok tajné službě FSB a tvrdí, že za ním stojí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva to popírá, vyšetřit otravu ale odmítá.
V lednu, bezprostředně po návratu z Německa, byl opoziční představitel zadržen. V únoru mu pak ruský soud změnil dříve uložený podmíněný trest za zpronevěru na nepodmíněný a poslal ho zhruba na 2,5 roku za mříže. Západní výzvy k osvobození Navalného a vyšetření otravy Moskva odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí Ruska. Ve středu demonstrovali na jeho podporu tisíce lidí v Moskvě, Petrohradě i dalších městech.