Volby v Rusku
Voliči v Rusku v pátek prvním dnem hlasují v parlamentních volbách, které skončí v neděli. Kvůli rozdílným časovým pásmům se jako první otevřely volební místnosti na Kamčatce, o devět hodin později pak v Kaliningradské oblasti. Očekává se, že po represích vůči opozici si většinu ve Státní dumě (dolní komoře parlamentu) udrží strana Jednotné Rusko, kterou podporuje prezident Vladimir Putin. Jeho vězněnému odpůrci Alexeji Navalnému mezitím internetoví giganti Google a Apple smazali aplikaci, která má pomoci uspět opozici.
Aplikace voličům doporučuje nejsilnějšího z opozičních kandidátů, jenž má v daném obvodě šanci porazit prokremelského uchazeče. „Jde samozřejmě o obrovskou cenzuru. Je škoda, že v této chvíli střetu mezi poctivými lidmi a zkorumpovaným režimem tyto společnosti napomohly režimu,“ napsala o kroku Googlu a Applu mluvčí Navalného Kira Jarmyšová.
Ivan Ždanov, další spolupracovník vězněného politika, vyzval občany, kteří si už aplikaci stáhli, aby se s ostatními podělili o informace o kandidátech, které jim systém doporučuje.
Příslušná internetová stránka „pro chytré hlasování“ je zablokovaná už několik dní a úřady zakázaly internetovým vyhledávačům Google a Yandex zobrazovat tento pojem ve výsledcích vyhledávání, napsala agentura DPA.
Test pro Putina
Svůj hlas může do neděle v Rusku odevzdat asi 110 milionů lidí. Kromě obsazení křesel ve 145členné Státní dumě rozhodují v mnoha regionech také o složení místních zastupitelstev nebo o gubernátorech.
Ruská média informovala, že v Altajské republice na jihu Sibiře do odlehlé vesnice Žana-Aul obývané etnickými Kazachy lidé přijeli hlasovat na velbloudech.
Volby jsou považovány za test mocenského postavení prezidenta Putina v situaci, kdy v zemi sílí nespokojenost kvůli zhoršující se životní úrovni a kdy jsou vztahy Ruska se Západem na bodu mrazu. Podle agentury Reuters hlasování také ukáže náladu před prezidentskými volbami v roce 2024. Současný šéf Kremlu ještě nedal najevo, zda se v nich bude ucházet o znovuzvolení. Ve funkci prezidenta nebo premiéra je Putin od roku 1999.
Protesty na Ukrajině
Ukrajina se ohradila proti tomu, že se na Krymu, který jí v roce 2014 zabralo Rusko, nyní volby konají. „Organizaci a uskutečnění protizákonných voleb považujeme za hrubé porušení státní suverenity a územní nedotknutelnosti Ukrajiny,“ uvedlo v pátek ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Protestuje také proti „vynucené účasti ukrajinských občanů“ z oblastí na východě země, které ovládají proruští separatisté.
Agentura DPA uvádí, že z Doněcku a Luhansku autobusy a vlaky bezplatně odvážejí lidi s volebním právem do sousední ruské oblasti, aby tam odevzdali hlasy. Prostřednictvím internetu mohou hlasovat i ruští občané žijící v tomto regionu, k dispozici mají skoro 400 informačních center.
Ukrajinci ze separatisty ovládaných oblastí mohou od předloňska ve zjednodušeném řízení dostat ruské cestovní pasy. Tento krok Moskvy vyvolal mezinárodní kritiku. Podle odhadů se nynějších voleb může zúčastnit více než 600 tisíc obyvatel separatistických oblastí, na Krymu má volební právo asi 1,5 milionu lidí. Kyjev je všechny považuje za ukrajinské občany.
Úřady uvedly, že nynější hlasování bylo třeba rozdělit na tři dny kvůli pandemii COVID-19, která Rusko sužuje, ačkoliv bylo první zemí světa, jež schválila vakcínu proti tomuto onemocnění. Opoziční aktivisté a někteří liberální zákonodárci podle Rádia Svobodná Evropa ale tvrdí, že jde o součást snah Kremlu manipulovat s volební účastí a zajistit dostatečnou většinu pro Jednotné Rusko.
