Putin je nominován na Nobelovu cenu míru. Konflikt na Ukrajině či Vrbětice nevadí
Ruský prezident Vladimir Putin se zařadil mezi letošní nominanty na Nobelovu cenu míru. Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident se údajně ocitl mezi letošními nominanty na Nobelovu cenu míru. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti. Do širšího seznamu kandidátu se Putin dostal i přes pokračující válku na ukrajinském Donbasu, zhoršené vztahy se západními mocnostmi a mimo jiné i navzdory údajnému ruskému zapojení v české kauze Vrbětice.
„Obdržel jsem dopis, ve kterém mi Nobelova komise odpověděla, že můj kandidát (Vladimir Putin – pozn. red.) je zahrnut v nominaci,“ sdělil agentuře RIA Novosti ruský spisovatel Sergej Komkov, který měl Putina na Nobelovu cenu míru navrhnout.
Čtěte také
Mezi letošní uchazeče se tak Putin dostal navzdory řadě akcí či incidentů, které rozhodně nepřispěly ke zlepšení vztahů ve světě. Na ukrajinském Donbasu i nadále pokračuje konflikt mezi místními separatisty, které Putinovo Rusko podporuje, s ukrajinskými vojáky. S nástupem nového amerického prezidenta Joea Bidena se navíc zhoršily vztahy mezi Ruskem a USA, potažmo i západním světem.
Nelze opomenout ani českou kauzu Vrbětice. Tuzemská vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) totiž minulý měsíc oznámila, že je zpravodajské služby upozornily na ruské zapojení při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Výbuch mají mít na svědomí agenti ruské GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, kteří údajně stojí i za pokusem o otravu ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery látkou novičok v roce 2018 ve Velké Británii.
Po vypuknutí kauzy došlo nejprve na vypovězení části ruských diplomatů z Česka, na což Rusko reagovalo eskalujícím krokem, kdy z Moskvy vyhostilo ještě více českých diplomatů. Těm navíc dali méně času na opuštění země. Česko pak podpořily evropské země, přičemž některé rovněž vypověděly část ruských diplomatů.
Šanci mají i Navalnyj či Black Lives Matter
Aktuálně tvoří seznam letošních nominantů na Nobelovu cenu míru téměř 300 lidí. Mezi nimi je mimo jiné například Putinův oponent a lídr ruské opozice Alexej Navalnyj, který je aktuálně uvězněn a údajně za mřížemi zažívá velmi tvrdé zacházení. Šanci na zisk ocenění má také lídryně běloruské opozice a nedávná kandidátka z tamních prezidentských voleb, které jsou označovány za zmanipulované, Svjatlana Cichanouská. Ta po volbách odešla do exilu a nyní brojí proti autoritativnímu prezidentovi Alexandru Lukašenkovi.
Nobelovu cenu míru mohou získat i různé organizace, jako tomu bylo například loni, kdy ji získal Světový potravinový program pod hlavičkou OSN. Letos se mezi nominanty dostali například Reportéři bez hranic, prodemokratičtí hongkongští novináři z iniciativy Hong Kong Free Press či hnutí Black Lives Matter.
Mezi nominaty je Greta i Putinův čečenský oblíbenec
Šance na zisk Nobelovy ceny míru má letos i švédská enviromentální aktivistka Greta Thunbergová. Do nominace se překvapivě, podobně jako u Putina, dostal i prezident Čečenské autonomní republiky Ramzan Kadyrov. Politik, který se zodpovídá Moskvě, přitom v zemi vládne tvrdou rukou a potírá veškerou opozici. Je také obviňován z porušování lidských práv. Putin jej ovšem dlouhodobě podporuje.
K oznámení laureáta letošní Nobelovy ceny míru má dojít v norském Oslu 8. října. Nobelovy ceny jsou sice záležitostí švédské Královské akademie věd, případně švédských univerzit, ale u ceny za mír platí, že ji uděluje komise pod norským parlamentem.
Čtěte také
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
