Hospodářství Spojených států ve třetím čtvrtletí rostlo o 7,4 procenta. Oživení ale může být krátkodobé, varují experti. Zdroj: Profimedia.cz
Nejsilnější ekonomika světa ve třetím čtvrtletí vzrostla o 7,4 procenta v porovnání s předchozím kvartálem. Podle analytiků ale ještě Spojené státy hospodářsky nemají zdaleka vyhráno. Stimulační balíčky jsou vyčerpány a počty nových případů koronavirové nákazy rostou.
Podle amerického Úřadu pro ekonomické analýzy při ministerstvu obchodu se hrubý domácí produkt USA ve třetím čtvrtletí zvýšil o 7,4 procenta. Jde o poměrně silný odraz ode dna, když druhé čtvrtletí znamenalo pro nejsilnější ekonomiku světa devítiprocentní pokles. Podle americké televizní stanice CNN vývoj reflektuje silný restart hospodářství poté, co se na jaře ocitlo v kleštích epidemie koronaviru a vládních protiepidemických opatření.
Spojené státy ale podle analytiků ještě nemají zdaleka vyhráno. „Aktuální data budou vodou na mlýn zastáncům té či oné politické strany. Jedni to budou interpretovat jako důkaz síly post-lockdownového oživení, druzí budou varovat, že růst může být jen krátkodobý,“ uvedl pro CNN James McCann, analytik investiční společnosti Aberdeen Standard Investments.
Přistěhovalci, kteří volí Trumpa: Kdo nechce pracovat, ať nežije v USA
Když jsem se vypravil do ulic Miami, abych se zeptal zdejších obyvatel hispánského původu, komu dají hlas v prezidentských volbách a proč, trochu jsem se bál, že to bude jednostranná reportáž. Člověk přece z českých a evropských (a velmi často i amerických) médií ví, jak se věci mají: Donalda Trumpa volí bílí muži, za imigranty bojují demokraté, takže ti volí Joea Bidena. Zeptám se, řeknou mi pár známých klišé a sepíšu to. Rutina. A pak jsem se začal ptát. A nepřestával jsem se divit.
Pravdu by ale nakonec skutečně oba tábory mít mohly. Jisté je, že podpůrné balíčky, které ihned po uzavření ekonomiky přijal Kongres i Federální rezervní systém, se postupně vyčerpávají, takže už nemohou přinést zásadní hospodářský impuls. Reálně tak tedy hrozí, že poslední letošní kvartál přinese druhý hospodářský propad. Obzvláště ve světle opětovného vzedmutí koronavirové pandemie.
Zlato zlevnilo, ale poroste
Na poměrně pozitivní zprávu o vývoji amerického hospodářství zareagovalo překvapivě zlato, jehož cena klesla. Sice jen o půl procenta, ovšem prodloužila se tak doba, po kterou zlato zlevňovalo. Ještě na počátku třetí říjnové dekády se troyská unce obchodovala za více než 1 920 dolarů, nyní se cena drží o více než čtyřicet dolarů níže. Experti přitom předpovídají, že zlato by z dlouhodobého hlediska mělo zpevňovat.
Rakouský ekonom Ronald-Peter Stoeferle například na nedávné konferenci Vyšehradské fórum dokonce uvedl, že zlatá troyská unce by do konce tohoto desetiletí měla vyšplhat až na 4 800 dolarů. To je asi 2,5násobek oproti současné úrovni. „Centrální bankéři jsou po celém světě chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory, které cenu zlata ovlivňují,“ vysvětlil Stoeferle. Historický cenový rekord zlato vytvořilo počátkem srpna, kdy se cena za troyskou unci vyšplhala na 2 075 dolarů.
