hospodářský růst

Lidé si musí kvůli rekordně rostoucí inflaci sahat stále hlouběji do svých peněženek, připlatí si například za pohonné hmoty, ale také za tabák či alkohol. Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského prvního prázdninového měsíce. Největší vliv na tento vývoj mělo opět zdražování aut a pohonných hmot. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Hrubý domácí produkt České republiky se ve druhém letošním čtvrtletí zvýšil meziročně o 7,8 procenta. Výkon české ekonomiky oproti předchozímu čtvrtletí pak vzrostl o 0,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad.

Růst světové ekonomiky by měl letos atakovat hranici šesti procent. A také pro příští rok jsou vyhlídky optimistické. Přetrvávají však rizika v podobě vysoké inflace a šíření nakažlivé varianty delta viru SARS-CoV-2. Česká ekonomika letos poroste jen polovičním tempem oproti globálnímu průměru.

Tuzemské hospodářství by mělo letos vzrůst o 3,9 procenta. Příští rok dokonce o 4,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního ekonomického výhledu Evropské komise. Český hrubý domácí produkt by tak měl letos i příští rok růst asi o půl procentního bodu rychleji, než Komise předpokládala ve své jarní prognóze.

Lidé vezmou obchody a restaurace útokem, vyrazí na dovolenou do svých oblíbených destinaci a Česko bude opět zaplaveno zahraničími turisty. Takto si nemalá část nejen laické veřejnosti představuje jeden z příznaků konce koronavirové pandemie, která řadě z nás zkomplikovala život i finanční situaci. Jenže máme se skutečně na co těšit?

Ekonomové si mohli před rokem malovat grafy o vývoji ekonomiky, které ovlivní brexit či obchodní válka, ale příroda nakonec všechny predikce změnila. V silvestrovské debatě ekonomů na CNN Prima NEWS to řekl Lukáš Kovanda. Ilona Švihlíková zase upozorňuje, že krize otvírá dveře novým příležitostem.

Hrubý domácí produkt by se měl v příštím roce zvýšit jen o 1,5 procenta. V aktuální makroekonomické prognóze to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Je tak pesimističtější než Česká národní banka, která pro příští rok očekává hospodářský růst ve výši 1,7 procenta. Jde o výrazně horší scénář, než s jakým se počítalo ještě v průběhu letních měsíců.

Výkon tuzemské ekonomiky se od července do září mezičtvrtletně zvýšil o 6,9 procenta. První odhady statistiků hovořily o 0,7 procentního bodu slabším růstu hrubého domácího produktu. V meziročním srovnání se pak české hospodářství propadlo jen o pět procent a nikoli o 5,8, jak vyplývalo z předběžných čísel. V úterý to uvedl Český statistický úřad.

Nejsilnější ekonomika světa ve třetím čtvrtletí vzrostla o 7,4 procenta v porovnání s předchozím kvartálem. Podle analytiků ale ještě Spojené státy hospodářsky nemají zdaleka vyhráno. Stimulační balíčky jsou vyčerpány a počty nových případů koronavirové nákazy rostou.

Hrubý domácí produkt Evropské unie i eurozóny ve třetím čtvrtletí prudce vzrostl. V porovnání s předchozím kvartálem dosáhl hospodářský růst EU 12,1 a eurozóny dokonce 12,7 procenta. Oproti loňskému roku je výkon ekonomiky evropské sedmadvacítky zhruba o čtyři procenta nižší. Vyplývá to z předběžných údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

Hrubý domácí produkt v přepočtu na osobu je v České republice poprvé v historii vyšší než v Itálii nebo ve Španělsku. Česko se tak stalo 27. nejvyspělejší zemí světa, když si od loňska polepšilo o dvě příčky. Vyplývá to z aktuálního ekonomického výhledu Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Ekonomické dopady migrace se znovu dostaly do centra pozornosti ekonomického výzkumu, ale i politických debat přinejmenším v posledních pěti letech. Přestože historické zkušenosti ukazují spíše na pozitivní vliv migrace na ekonomiky přijímajících zemí, stále existují obavy, zda příchozí nebudou pro cílové země spíše zátěží.