hospodářský růst

Zlatí komunisti, za nich měli všichni práci a mohli si dovolit byt. Takto nostalgicky někdy Češi hodnotí éru před listopadem 1989. Nemusí jít nutně o ztrátu paměti v tom, jak nízkou životní úroveň státy někdejšího sovětského bloku měly. Totalitní režimy totiž o ekonomické prosperitě jimi ovládaných zemí lžou. A tím víc, čím utuženější zřízení tyto země mají.

Hrubý domácí produkt České republiky se ve druhém letošním čtvrtletí zvýšil jak v meziročním, tak meziměsíčním srovnání. Oproti stejnému období loňského roku se ekonomika zvedla o 3,6 % a oproti předchozímu čtvrtletí o 0,2 %. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu.

Hospodářský růst České republiky v letošním roce bude ani ne poloviční oproti původním předpokladům. Zato inflace se za celý rok přiblíží 12 %. Vyplývá to z aktualizované prognózy hospodářského vývoje, který v pondělí vydala Evropská komise.

Česká ekonomika se sice v letošním roce zvětší, naše peněženky to však pozitivně nepocítí. Spíše naopak. Kvůli nejvyšší inflaci od roku 1998 si letos koupíme méně než před rokem. Vyplývá to z aktuální makroekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA).

Hrubý domácí produkt České republiky se v roce 2021 zvýšil o 3,3 procenta. V posledním loňském čtvrtletí dosáhlo tempo růstu meziročně 3,6 procenta. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu.

Lidé si musí kvůli rekordně rostoucí inflaci sahat stále hlouběji do svých peněženek, připlatí si například za pohonné hmoty, ale také za tabák či alkohol. Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského prvního prázdninového měsíce. Největší vliv na tento vývoj mělo opět zdražování aut a pohonných hmot. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Hrubý domácí produkt České republiky se ve druhém letošním čtvrtletí zvýšil meziročně o 7,8 procenta. Výkon české ekonomiky oproti předchozímu čtvrtletí pak vzrostl o 0,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad.

Růst světové ekonomiky by měl letos atakovat hranici šesti procent. A také pro příští rok jsou vyhlídky optimistické. Přetrvávají však rizika v podobě vysoké inflace a šíření nakažlivé varianty delta viru SARS-CoV-2. Česká ekonomika letos poroste jen polovičním tempem oproti globálnímu průměru.

Tuzemské hospodářství by mělo letos vzrůst o 3,9 procenta. Příští rok dokonce o 4,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního ekonomického výhledu Evropské komise. Český hrubý domácí produkt by tak měl letos i příští rok růst asi o půl procentního bodu rychleji, než Komise předpokládala ve své jarní prognóze.

Lidé vezmou obchody a restaurace útokem, vyrazí na dovolenou do svých oblíbených destinaci a Česko bude opět zaplaveno zahraničími turisty. Takto si nemalá část nejen laické veřejnosti představuje jeden z příznaků konce koronavirové pandemie, která řadě z nás zkomplikovala život i finanční situaci. Jenže máme se skutečně na co těšit?

Ekonomové si mohli před rokem malovat grafy o vývoji ekonomiky, které ovlivní brexit či obchodní válka, ale příroda nakonec všechny predikce změnila. V silvestrovské debatě ekonomů na CNN Prima NEWS to řekl Lukáš Kovanda. Ilona Švihlíková zase upozorňuje, že krize otvírá dveře novým příležitostem.

Hrubý domácí produkt by se měl v příštím roce zvýšit jen o 1,5 procenta. V aktuální makroekonomické prognóze to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Je tak pesimističtější než Česká národní banka, která pro příští rok očekává hospodářský růst ve výši 1,7 procenta. Jde o výrazně horší scénář, než s jakým se počítalo ještě v průběhu letních měsíců.