Turecký prezident Erdogan se odvrací od Ruska
Zdá se, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou začal přiklánět na stranu Kyjeva. Před pár dny přijal ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského v Istanbulu, navíc mu umožnil odletět zpátky do vlasti s veliteli ukrajinského praporu Azov, přestože ti měli dle dohody s Ruskem zůstat v Turecku až do konce války. Erdogan navíc prohlásil, že Ukrajina by se měla stát členem NATO. Rusko na to okamžitě velmi ostře zareagovalo.
Turecko je sice členem Severoatlantické aliance (NATO), ale Rusko jej doposud na první pohled vnímalo jako přijatelný stát, se kterým je možné jednat. Nadarmo nezamířili ukrajinští velitelé praporu Azov, které zajali Rusové, právě do země obráceného půlměsíce. Dohoda mezi Moskvou, Kyjevem a Ankarou ovšem zněla, že vojáci budou propuštěni pod podmínkou, že zůstanou až do konce konfliktu na turecké půdě.
Dobré vztahy mezi Ruskem a Tureckem jsou však nyní nejspíš minulostí. Nejen, že se turecký prezident Erdogan setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, který do Istanbulu zamířil po návštěvě Prahy a Bratislavy, ale navíc si s sebou mohl odvézt i zajaté velitele. A ti hned oznámili, že se hodlají znovu vrátit na válečnou frontu.
Volodymyr Zelenskyj a Recep Tayyip Erdogan Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Putin a Erdogan unavení po jednání v Moskvě
Putin, Erdogan po skončení jednání v Moskvě Zdroj: foto AP
Ilustrační foto: Recep Tayyip Erdogan Zdroj: Pixabay
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan složil v parlamentu přísahu na další období ve funkci. Zdroj: Profimedia.cz
Erdogan s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenskym Zdroj: Profimedia.cz
Erdogan ruským prezidentem Vladimirem Putinem Zdroj: Profimedia.cz
Recep Tayyip Erdogan Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Recep Tayyip Erdogan Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Volodymyr Zelenskyj a Recep Tayyip Erdogan Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Putin a Erdogan unavení po jednání v Moskvě
Putin, Erdogan po skončení jednání v Moskvě Zdroj: foto AP
Ilustrační foto: Recep Tayyip Erdogan Zdroj: Pixabay
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan složil v parlamentu přísahu na další období ve funkci. Zdroj: Profimedia.cz
Erdogan s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenskym Zdroj: Profimedia.cz
Erdogan ruským prezidentem Vladimirem Putinem Zdroj: Profimedia.cz
Recep Tayyip Erdogan Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Recep Tayyip Erdogan Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Erdogan ještě více popudil Rusy svým prohlášením, že „Ukrajina si zaslouží stát se členem NATO“. O to Zelenskyj usiluje od zahájení ruské invaze, aby získal garance, že v případě napadení bude mít Ukrajina jasné spojence ve zbrani.
Paradoxní je, že příští měsíc má do Turecka zamířit i ruský prezident Vladimir Putin. Erdogan to doposud takříkajíc hrál na všechny strany, mimo jiné využíval svoji pozici k tomu, aby pozdržel přijetí Finska a Švédska do NATO. Nyní to vypadá, že se Turci staví na stranu Ukrajinců. Tak to ostatně uvádí i respektovaný Institut pro studium války, který Erdoganův krok považuje za „změnu v rusko-tureckých vztazích“.
Rusko kvůli Azovu zuří
Moskva ihned na kroky Turecka velmi ostře zareagovala. „Pozornost Ankary míří k ničivému kurzu pokračování zbraňových dodávek kyjevskému režimu. Naléhali jsme, že takové kroky povedou jen k negativním důsledkům,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po telefonátu se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem.
Podle prokremelské tiskové agentury TASS Lavrov s Turky protestoval proti propuštění ukrajinských vojáků zpět do vlasti. Šéf ruské diplomacie měl uvést, že se jedná o porušení dohody ze strany Ankary. TASS dodal, že telefonát mezi ministry prý měla iniciovat turecká strana. Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle britského deníku The Telegraph kvůli turecké „zradě“ zuřil.
Erdogan si čím dál více dovoluje
Erdogan se navíc na nadcházejícím summitu NATO v litevském Vilniusu setká s americkým prezidentem Joem Bidenem, který patří mezi nejsilnější zastánce Ukrajiny a pravidelně Putina ostře kritizuje. „Prezident Biden také vyjádřil přání přivítat Švédsko v NATO co nejdříve,“ stojí v prohlášení Bílého domu.
Turecký prezident žádá, aby prošly modernizací v jeho zemí používané stíhačky F-16 americké výroby. Zároveň prý ale nestojí o to, aby se otázka letounů spojovala právě s přijetím Švédska do NATO.
Proč turecký mocnář s pověstí autoritáře aktuálně takto jedná? Vysvětlení by šlo hledat například v situaci v Kremlu. Už před časem se hojně psalo o tom, kterak Erdogan nechal Putina několik desítek minut čekat samotného před novináři na jednom ze setkání. Komentátoři tehdy měli za to, že tím turecká hlava státu ukazovala svoji momentálně silnější pozici.
Poté, co se Putin musel dosti kuriózně vypořádat s tažením žoldáků z Vagnerovy skupiny svého dosavadního věrného nohsleda Jevgenije Prigožina, je jasné, že postavení ruského prezidenta se nikterak nezlepšilo, ba si naopak ještě více pohoršil.
Erdogan si tak zřejmě vůči Putinovi dovolí více, než před lety. Navíc může celou situaci vyhodnotit tak, že je pro Turecko výhodnější přiklonit se na stranu Ukrajiny, potažmo Západu.
