ANALÝZA: Írán je zahnaný do kouta. Uchýlí se nyní k jaderné bombě?
Po smrti bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího se otevírá cesta tvrdým frakcím režimu k přehodnocení jaderné politiky země. I přes původní nasměrování zakazující výrobu zbraní nyní roste tlak na vytvoření jaderné bomby. Írán má zásoby vysoce obohaceného uranu, což by mohlo umožnit rychlou výrobu primitivní jaderné zbraně a vyvolat nové regionální napětí, píše CNN.
Když se před více než dvěma desetiletími dostal do mezinárodní pozornosti tajný íránský jaderný program, Teherán trval na tom, že jeho úmysly jsou mírové a nemá v plánu vyvíjet zbraně. Tehdejší nejvyšší vůdce země, ajatolláh Alí Chameneí, dokonce vydal fatvu, neboli právní rozhodnutí podle islámského práva, které je zakazuje. V únoru ale při amerických úderech zemřel a uvolnila se tak cesta nejtvrdším frakcím režimu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Po Íránu přehodnotíme vztahy s NATO, řekl Rubio. Trumpovi vadí, že Evropa USA ve válce nepomáhá
Nový režim by podle CNN mohl rozhodnutí o jaderném programu přehodnotit. „Jaderná fatva je mrtvá. Názory elit i veřejnosti se v této věci dramaticky změnily, což není překvapivé, protože Írán byl uprostřed jednání dvakrát bombardován dvěma státy vybavenými jadernými zbraněmi,“ řekla Trita Parsiová z Quincyho institutu pro odpovědnou státní politiku.
Bývalý nejvyšší vůdce několik let odolával tlaku, aby povolil výrobu jaderné zbraně. Místo přímé konfrontace se Spojenými státy a Izraelem Chameneí uplatňoval svou strategii „trpělivého postupu“ a postupně rozvíjel program obohacování uranu tak, aby materiál byl stále blíže úrovni vhodné pro zbraně, aniž by došlo k výrobě skutečné bomby.
Jaderná zbraň do roka?
Tlak na výrobu jaderné bomby ale zesílil poté, co Izrael loni provedl rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu, při níž zemřelo několik vysoce postavených vojenských a jaderných představitelů země. Napětí vzrostlo ještě víc, když Trump nařídil útok na tři klíčová íránská jaderná zařízení. Islámské revoluční gardy (IRGC) ale ještě před těmito údery varovaly, že Teherán je připraven změnit svůj jaderný postoj.
„Zvrat íránské jaderné doktríny a politiky, včetně odklonu od předchozího směřování, je pravděpodobný a představitelný,“ řekl v roce 2024 Ahmad Haqtalab, velitel IRGC zodpovědný za ochranu íránských jaderných zařízení.
Čtěte také
Írán svou doktrínu zatím nezměnil. Vlastní však více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu, což by stačilo k výrobě několika jaderných zbraní, pokud Chameneího syn a nový nejvyšší vůdce Íránu Modžtába zruší fatvu svého otce. Americký think tank Council on Foreign Relations uvádí, že Írán by mohl vyrobit jadernou zbraň během několika měsíců – možná i za rok.
Výroba jaderné zbraně by byla možná jen tehdy, kdyby režim zrušil fatvu, měl dost obohaceného uranu a uměl bombu skutečně sestavit. Pokud má Írán k uranu přístup, mohl by vyrobit jednodušší jaderné zařízení místo pokročilé bomby určené pro rakety. Tato jednodušší konstrukce by ale stále mohla způsobit jaderný výbuch. Byla by však méně účinná a mnohem méně vojensky užitečná pro doručování raketami.
Její primární hodnota by tak byla spíše politická – demonstrovala by jaderné schopnosti a poskytla určitou míru odstrašení. „Někteří regionální analytici se obávají, že jaderně vyzbrojený Írán by pravděpodobně získal odvahu prosazovat agresivnější zahraniční politiku, a to nejen v regionu, ale i prostřednictvím rostoucích vojenských a ekonomických partnerství s americkými rivaly Čínou a Ruskem,“ píše Council on Foreign Relations.
Ať už se jedná o potenciální vytvoření primitivního zařízení, hovorově známého jako „špinavá bomba“, nebo o výrobu sofistikovanější jaderné bomby, odstrašení ale podle Siny Azodiho, autora knihy Írán a bomba: Spojené státy, Írán a jaderná otázka, není zaručeno. „Íránské rakety nemohou dosáhnout USA, a i kdyby mohly, s 50 jadernými hlavicemi nemůžete odradit zemi, která má 5 000 jaderných zbraní,“ popsal Azodi.
Kde je íránský vůdce?
Modžtába se ale zatím skrývá, což vyvolává spekulace o jeho fyzickém stavu a rozhodovacích schopnostech. Na otázku, zda se íránská jaderná politika pod novým vedením změní, ministr zahraničí Abbas Araghchi odpověděl, že si není jistý „politickým postojem“ nového vůdce k jaderným zbraním. „Chápu to tak, že by se to nemělo výrazně lišit od naší předchozí politiky, ale musíme počkat, až se dozvíme více o jeho názorech,“ řekl v rozhovoru pro Al Jazeera.
Čtěte také
Modžtába zatím ani veřejně nevystoupil. Jeho první prohlášení v pozici vůdce přečetl moderátor zpráv ve státní televizi. Modžtába v něm slíbil, že pomstí smrt svého otce a dalších padlých ve válce, ale o jaderném programu se nezmínil. O osudu íránské jaderné doktríny se tak stále spekuluje.
Existují také obavy, že pokud by Írán získal jaderné zbraně, byly by další země v regionu motivované k jejich vytvoření, což by mohlo spustit nebezpečné závody v jaderném zbrojení. Podle Azodiho by dalším regionálním kandidátem mohl být Rijád. Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán to dokonce jasně prohlásil již před osmi lety: „Bezpochyby, pokud by Írán vyvinul jadernou bombu, co nejdříve bychom ho následovali.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zmocníme se klíčového ostrova u Íránu, naznačil Trump. Na místo míří americké speciální síly
vaclav.cerny@iprima.cz
