Reportér CNN Prima NEWS popsal situaci ve Wisconsinu
Poražená americká kandidátka na prezidentku Kamala Harrisová sázela zejména na státy z tzv. Rezavého pásu USA, ale ty nakonec ve volbách získal její republikánský soupeř Donald Trump. Proč Harrisové její tah nevyšel? V klíčových státech jako Wisconsin či Michigan se jí zjevně nedařilo přilákat k volbám menšiny, které jsou spíše prodemokratické. Velkou roli hrála také ekonomická situace, která podle některých místních byla v lepší kondici za panování staronového prezidenta.
Státy tzv. Rezavého pásu situované vesměs na severovýchodě USA patří mezi ty, které byly v minulých dekádách tvrdě zasaženy hospodářskými krizemi. Průmysl upadal, továrny zavíraly a obyvatelé chudli. A právě několik těchto států hrálo v letošních volbách klíčovou roli.
ČTĚTE TAKÉ: Trapas Kamaly Harrisové? Video z kampaně vyvolalo spekulace o předstíraném hovoru
Jde o Wisconsin, Michigan a zejména Pensylvánii. O všech těchto státech se mělo za to, že jsou součástí tzv. Modré zdi, čili regionu, o který se Demokratická strana může v pohodě opřít. To však už před lety narušil právě Donald Trump a letos tento kousek zopakoval.
ANALÝZA: Hrozba cly, mír za 24 hodin i nová krize. Zklidní Trumpova osobnost „hořící svět“?
Voličům v době kampaně za znovuzískání prezidentského úřadu v USA Donald Trump vzkazoval, že by byl schopen ukončit ruskou válku na Ukrajině do 24 hodin. Varoval, že v případě své prohry bude Izrael „vyhlazen“ a hrozil – či sliboval – rozsáhlá cla na dovoz zboží z Číny. Nyní, když se Trump jmenoval vítězem voleb, si odborníci i veřejnost kladou naléhavou otázku. Splní „nevyzpytatelný“ politik svůj dlouhý seznam hrozeb, slibů a prohlášení z oblasti zahraniční politiky? Hlavním bodům se věnovala agentura Reuters v analýze.
Mimo Trumpa, který všechny zmíněné státy vybojoval už v roce 2016, aby je o čtyři roky později ztratil a letos získal zase zpět, se zde republikánům historicky tolik nedařilo. Michigan a Pensylvánii před ním naposledy zajistil George H. W. Bush v roce 1988, sousední Wisconsin pak ještě o čtyři roky dříve Ronald Reagan. Všechny tyto státy však poslední roky spojuje další věc – kdo je ovládne, ovládne i celé USA.
Jak se ale Trumpovi podařilo tento region vybojovat zpět, respektive co pokazila Kamala Harrisová? Faktorů je celá řada. Pro Američany nesly volby celou řadu důležitých témat a jedním z nich byla ekonomika, která je palčivá zejména ve státech Rezavého pásu.
„Trump sice neříká vždy pravdu, ale je to lepší volba. Za něj všechno fungovalo a byla práce,“ vysvětluje svůj postoj pro CNN Prima NEWS obyvatel Milwaukee ve státě Wisconsin Sheikh, rozený Pákistánec s americkým pasem. Ten patří mezi nebělošské menšiny, o které se Demokrati v čele s Harrisovou léta opírali.
Zdá se však, že tato doba je nyní passé a o afroamerickou, hispánskou či arabskou komunitu v USA budou muset demokraté znovu bojovat. To potvrzuje i Američanka s mexickými kořeny Aracely, která měla v plánu volit Trumpa navzdory faktu, že ostře útočí právě na lidi jejího původu. „Budu volit Trumpa, a to ho nesnáším,“ řekla před úterním zavřením volebních místností pro CNN Prima NEWS mladá dívka s tím, že Harrisová je podle ní ještě větší zlo.
Harrisová netáhne černochy ani ženy
Přímo ve Wisconsinu se Demokraté chtěli opřít o největší město Milwaukee, které je známé svoji silnou afroamerickou komunitou převyšující tu bělošskou. Těsné volby zde však patrně rozhodly dva okresy. Mimo bělošskou a republikánskou Waukeshu, předměstí Milwaukee, jde ještě o okres Sauk. Ten je jediný, který oproti volbám v roce 2020 změnil barvu z modré na červenou, čili jej získal Trump.
Kamala Harrisová během prezidentské debaty Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kamala Harrisova recni ve Wisconsinu za neprustrelnym oknem. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kamala Harrisová na novinářském mítinku v Pensylvánii Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Kandidátka na post americké prezidenty Kamala Harrisová Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kamala Harrisová proti Donaldu Trumpovi neuspěla. Zdroj: profimedia.cz
Podle Lichtmana budou mít USA prezidentku. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kamala Harrisová během prezidentské debaty Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kamala Harrisova recni ve Wisconsinu za neprustrelnym oknem. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kamala Harrisová na novinářském mítinku v Pensylvánii Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Kandidátka na post americké prezidenty Kamala Harrisová Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kamala Harrisová proti Donaldu Trumpovi neuspěla. Zdroj: profimedia.cz
Podle Lichtmana budou mít USA prezidentku. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
V Michiganu demokraté sice ztratili okrsky Saginaw a Muskegon, ale rozdíl nebyl takový, aby přinesly stát do rukou Trumpa, tomu pomohla větší podpora v místních městech, respektive nepodpora Harrisové. V Michiganu má pro změnu silné kořeny komunita arabských Američanů.
Kde se však jasně projevila dominance Trumpa byla v Pensylvánii, která byla před volbami označována za vůbec nejvíce rozhodující ze všech klíčových států. Tamních 19 volitelů bylo velmi silné lákadlo, takže zde oba kandidáti v posledních týdnech a měsících absolvovali celou řadu mítinků s příznivci. Za zmínku stojí, že Trump zde byl dokonce postřelen do ucha při neúspěšném atentátu ve městě Butler.
Jak zde Trump dosáhl vítězství? Povedlo se mu totiž pro svoji věc získat větší množství lidí ze skupin, které podle předpokladů měly spíše stranit Harrisové. Jde například o městské ženy, mladé voliče a solidní výsledek zaznamenal také u nerozhodnutých, které zjevně dokázal na poslední chvíli přesvědčit. Data agentury AP dokonce ukazují, že u zmíněných žen je Harrisová méně populární než její předchůdce Joe Biden. A to oba měli stejného soupeře.
