Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

ANALÝZA: Hrozba cly, mír za 24 hodin i nová krize. Zklidní Trumpova osobnost „hořící svět“?


Voličům v době kampaně za znovuzískání prezidentského úřadu v USA Donald Trump vzkazoval, že by byl schopen ukončit ruskou válku na Ukrajině do 24 hodin. Varoval, že v případě své prohry bude Izrael „vyhlazen“ a hrozil – či sliboval – rozsáhlá cla na dovoz zboží z Číny. Nyní, když se Trump jmenoval vítězem voleb, si odborníci i veřejnost kladou naléhavou otázku. Splní „nevyzpytatelný“ politik svůj dlouhý seznam hrozeb, slibů a prohlášení z oblasti zahraniční politiky? Hlavním bodům se věnovala agentura Reuters v analýze.

Ve své kampani přednesl Trump jen minimum konkrétních zahraničněpolitických opatření. Jeho příznivci však tvrdí, že síla Trumpovy osobnosti a jeho přístup „mír skrze sílu“ pomůže podřídit zahraniční lídry jeho vůli a uklidnit to, co republikáni označují jako „hořící svět“.

ČTĚTE TAKÉ: Trump prožíval triumf se ženou Melanií, polibek vzbudil pozornost. Vrátí se dcera Ivanka?

Z aktuálních globálních krizí Trump viní slabost, kterou dle jeho názoru projevil končící prezident Joe Biden – to však demokraté odmítají. Spojenci i nepřátelé Spojených států proto nyní velmi ostražitě sledují, co Trumpův návrat do Bílého domu přinese.

Už za svého prvního působení v prezidentském křesle bylo Trumpovo počínání na světové scéně definováno „protekcionistickou obchodní politikou America First – Amerika první“ či „izolacionistickou rétorikou“, včetně hrozeb vystoupení z NATO, připomíná Reuters.

„Donald Trump zůstává nevyzpytatelný a nekonzistentní, pokud jde o zahraniční politiku,“ napsali analytici Evropské rady pro zahraniční vztahy ve svém blogu během americké kampaně. „Evropané si stále lížou rány z Trumpova prvního funkčního období: nezapomněli na cla bývalého prezidenta, jeho hluboký antagonismus vůči Evropské unii (EU) a Německu,“ dodali.

Trump a jeho věrní příznivci takovou kritiku odmítají. Trvají na tom, že jiné země dlouhodobě využívají USA a že znovuzvolený prezident tomu učiní přítrž.

Bod první: Ukrajina a konec války

To, jak Trump zareaguje na ruskou válku na Ukrajině, může udat tón jeho programu a naznačit, jak bude jednat s NATO a klíčovými spojenci USA poté, co se Biden snažil obnovit klíčové vztahy – ty, které se za jeho předchůdce narušily. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál Trumpovi na sociální síti X a označil jeho přístup k míru prostřednictvím síly za „princip, který může prakticky přiblížit spravedlivý mír na Ukrajině“.

Trump ještě loni trval na tom, že ruský prezident Vladimir Putin by v roce 2022 nikdy nenapadl Ukrajinu, kdyby byl v Bílém domě, a dodal, že „i teď bych to dokázal vyřešit za 24 hodin“. Neřekl však, jak by to udělal.

Kriticky se opakovaně vyjádřil k Bidenově podpoře Ukrajiny. Před rokem agentuře Reuters Trump řekl, že se Ukrajina možná bude muset vzdát území, aby dosáhla mírové dohody. To však Ukrajinci odmítají, Biden takové řešení nikdy nenavrhl.

Ohroženo je podle odborníků i NATO, které Ukrajinu podporuje. Trump, který již léta brojí proti členům NATO, kteří neplní dohodnuté cíle v oblasti vojenských výdajů, během kampaně varoval, že nejenže odmítne bránit „neplatící“ země, ale bude podporovat Rusko, aby si s nimi „dělalo, co chce“.

„NATO by čelilo nejvážnější existenční hrozbě od svého založení,“ vzkázal Brett Bruen, bývalý poradce pro zahraniční politiku v Obamově administrativě.

Bod druhý: Izrael i nová krize Blízkého východu

Trump bude v úřadu čelit také nestabilnímu Blízkému východu. Izrael vede války v Gaze a Libanonu, zároveň čelí úhlavnímu nepříteli Íránu. Už dříve Trump vyjádřil izraelskému boji za zničení Hamásu v palestinské enklávě podporu – zároveň však izraelskému premiérovi vzkázal, že musí „tuto práci rychle dokončit“.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Bankroty, atentáty, žaloby i volební triumfy. Připomeňte si vrcholy a pády Donalda Trumpa

Odborníci očekávají, že Trump bude ve vyzbrojování Izraele pokračovat. Už v kampani voliče varoval, že pokud volby vyhraje Kamala Harrisová, bude existence této země ohrožena.

Trumpova politika v otázce podpory Izraele však podle expertů nebude mít žádné zábrany – ani z humanitárních důvodů – na rozdíl od Bidena. Je možné, že Trump dá izraelskému premiérovi „volnější ruku ve vztahu k Íránu“.

Zároveň by však znovuzvolený prezident mohl čelit nové krizi, a to ve chvíli, kdy by Írán – který zintenzivnil jaderné aktivity od doby, kdy v roce 2018 odstoupil od jaderné dohody s Teheránem –  spěchal s vývojem jaderné zbraně.

Když byl Trump naposledy v Bílém domě, předsedal podpisu Abrahámských dohod mezi Izraelem, Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem. Tyto diplomatické dohody však nijak nepřispěly k rozvoji palestinské státnosti na Západním břehu Jordánu a v Gaze.

Přesto bude Trump pravděpodobně usilovat o historickou normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, což je snaha, kterou zahájil během svého prvního funkčního období a o kterou usiloval i Biden.

Bod třetí: Chvála i hrozba Číně

Ústřední bod Trumpovy kampaně? Tvrdý postoj k Číně. Svým voličům naznačil, že plánuje zvýšit cla na čínské zboží jako součást širšího úsilí, které by mohlo ve výsledku zasáhnout i výrobky z EU.

ČTĚTE TAKÉ: Američané se bojí nepokojů po volbách. Varují před rozpoutáním nenávisti z Ruska, Číny a Íránu

Podle mnoha ekonomů by takové kroky vedly ke zvýšení cen pro americké spotřebitele a zasely by globální finanční nestabilitu. Trump přitom pohrozil, že půjde ještě dál než ve svém prvním funkčním období, kdy vůči Číně uplatňoval někdy chaotický přístup, který dvě největší světové ekonomiky uvrhl do obchodní války.

Stejně jako v první kampani Trump prezentoval smíšená poselství. Například čínského prezidenta Si Ťin-pchinga označil za „geniálního“, protože vládne „železnou pěstí“. Trump rovněž trval na tom, že Tchaj-wan by měl USA platit za obranu. Uvedl však, že pokud by byl prezidentem, Čína by se nikdy neodvážila napadnout demokraticky spravovaný Tchaj-wan, který Peking prohlašuje za své území.

Další neznámou je, jak Trump sestaví svůj tým pro národní bezpečnost. Očekává se, že na klíčové pozice v Pentagonu, na ministerstvu zahraničí a v CIA dosadí své věrné, kteří mu budou v první řadě věrní, řekli agentuře Reuters současní i bývalí spolupracovníci a diplomaté. Výsledek by podle nich Trumpovi umožnil provádět rozsáhlé změny v politice i ve federálních institucích, které provádějí – a někdy i omezují – prezidentovy kroky v zahraničí.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Putin je připraven k dialogu, prohlásil mluvčí Kremlu po výhře Trumpa. Vyjádřil se i Zelenskyj