ANALÝZA: Trumpova válka s Íránem vtahuje svět do jeho politiky „zbourat a přestavět“
Postoj Trumpovy administrativy vůči spojencům před válkou s Íránem byl chaotický a nepředvídatelný. Spojené státy totiž zahájily útok spolu s Izraelem, aniž by o něm informovaly své partnery. Následné íránské odvetné akce destabilizovaly Perský záliv, zvýšily ceny energií a vyvolaly napětí mezi Evropou a Blízkým východem. Konflikt tak podle americké stanice CNN ukazuje, jak riskantní a nepředvídatelná je Trumpova politika „zbourat a přestavět“, která může měnit světový pořádek.
Postoj Ameriky vůči spojencům před válkou s Íránem byl geopolitickým ekvivalentem sloganu na bundě, kterou kdysi nosila první dáma Melania Trumpová: „I Really Don't Care. Do U?“ (Je mi to opravdu jedno. A tobě?), píše CNN s tím, že administrativa Donalda Trumpa nejenže odmítla koalice a neusilovala o diplomatickou legitimitu, která charakterizovala válku v Perském zálivu v letech 1990 – 1991 nebo dokonce invazi do Iráku v roce 2003, ale spolu s Izraelem zahájila útok, aniž by o tom informovala mnoho svých přátel.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mocný syn nastupuje. Kdo je nový íránský vůdce? Trump ho shodil, WikiLeaks odhalily pikantnosti
Například vysoký představitel italské vlády byl během návštěvy Dubaje zcela zaskočen začátkem operace. Itálie přitom patří mezi evropské země, které jsou ideologicky nejblíže prezidentu Trumpovi. „Ukazuje to zásadní nedostatek koordinace – ministr obrany jednoho z nejbližších spojenců USA byl přímo v regionu, když operace začala, a vůbec o ní nevěděl,“ uvedl nejmenovaný americký představitel.
O devět dní později válka vtáhla svět ještě hlouběji do chaosu, který už dříve charakterizoval americký život pod Donaldem Trumpem a jeho přístupem „zbourat a přestavět“. Úvodní údery USA a Izraele, které zabily nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího, vyvolaly v regionu chaos. Evropské a blízkovýchodní vlády byly konfrontovány s náhlou válkou, která nebyla jejich a kterou většina z nich nechtěla. Úřady se snažily zachránit občany uvězněné v rozšiřující se bojové zóně. Rostoucí ceny energií zasáhly ekonomiky jednotlivých států a jejich domácí politickou scénou otřásly mnohdy bouřlivé protesty. Někteří spojenci tak začínají být frustrovaní nejen kvůli ekonomickým problémům, ale také kvůli obavám z migrační krize.
CNN podotýká, že navzdory tvrzením Trumpovy administrativy je stále příliš brzy na to, aby se dalo spravedlivě posoudit, jak válka skončí. Neustálé letecké útoky USA a Izraele mají velkou šanci oslabit možnosti Teheránu ohrožovat své sousedy. To by prospělo celému Blízkému východu, posílilo by to postavení Trumpa jako regionálního siláka, zbavilo by to Izrael existenční hrozby a zlepšilo by to národní bezpečnost USA po téměř 50 letech sporu s Islámskou republikou. Pokud ale nepřijde úplná změna režimu, zaplatí Íránci velmi vysokou cenu. Následovaly by totiž pravděpodobně silná represivní opatření místo revoluce. A pokud Trumpova válka rozvrátí íránský stát a vyvolá občanskou válku, mohly by svět destabilizovat uprchlická krize nebo ekonomická krize.
Čtěte také
Postoj Evropy: Odsuzujeme metody, schvalujeme motivy
Válka ukazuje, že politika „America First“ staví americké zájmy nad zájmy spojenců a uplatňuje sílu USA bez ohledu na ostatní. Trumpova rozhodnutí odrážejí jeho výbušný temperament, ochotu riskovat a touhu po neomezené moci, což činí z USA nejistého světového hráče, který dokáže znepokojit i své spojence.
Julien Barnes-Dacey, programový ředitel pro Blízký východ v Evropské radě pro zahraniční vztahy, přiznal, že Evropané „byli zaskočeni“. „V současné době globálně reagují na každodenní rozmary amerického prezidenta. Na jedné straně se chtějí držet určitého smyslu pro mezinárodní právo nebo řád založený na pravidlech, na druhé straně se zoufale snaží udržet si Trumpovu přízeň,“ popsal Barnes-Dacey.
I když jsou Evropané šokováni Trumpovým ignorováním mezinárodních institucí, jejich slabší vojenská síla je nutí být vůči němu opatrní, protože je klíčový i pro jejich vlastní obranu. „Je příliš jednoduché říkat, že Evropané jsou jednoznačnými zastánci mezinárodního práva. Většina Evropanů se vyjadřuje takto: ‚Odsuzujeme vaše metody, ale schvalujeme vaše motivy‘. Takže zatímco Izrael a Spojené státy pokračují ve válce, kterou začaly, Evropané se snaží zapojit, aniž by se zapojili,“ přiblížil postoj Starého kontinentu Nicholas Dungan, generální ředitel strategické poradenské společnosti CogitoPraxis. Zdá se ale, že Trump evropskou snahu nevnímá. „Je mi to úplně jedno. Ať si dělají, co chtějí,“ řekl v sobotu pro CBS, když byl dotázán, zda chce více pomoci.
Írán překvapil Bílý dům svými útoky
Zatímco Evropa se snažila řešit diplomatické a ekonomické dopady, situace v Perském zálivu byla mnohem dynamičtější. Raketové a dronové útoky zasáhly Kuvajt, Saúdskou Arábii, Omán, Spojené arabské emiráty, Katar a Bahrajn, přerušily výrobu zkapalněného plynu a uzavřely Hormuzský průliv, což způsobilo ekonomický chaos. Trumpova administrativa nečekala, jak rozsáhlé budou íránské odvetné útoky, i když před nimi Írán varoval. To ukazuje, že plánování války ze strany Bílého domu bylo povrchní a může to být varovným signálem do budoucna.
Izraelský vojenský představitel uvedl, že se očekávalo, že americké základny v regionu budou pravděpodobně cílem útoků, jakmile konflikt vypukne. Izrael a USA však nepředpokládaly, že Írán zasáhne civilní cíle v zemích Perského zálivu v takovém rozsahu. „Bohužel se to stalo součástí jejich strategie,“ řekl.
Čtěte také
Paul Musgrave, profesor politologie na Georgetown University působící v Kataru, potvrdil, že Trumpův tým podcenil íránskou reakci. Podle něj administrativa očekávala, že operace půjde rychle, jako svržení Madura ve Venezuele, a myslela si, že Íránci jen blafují. „Íránci sice nezničili Dauhá ani Dubaj, ale narušili běžný život a přesně splnili, co předem jasně avizovali,“ sdělil Musgrave.
Někteří vládní a vojenští představitelé v zemích Perského zálivu jsou frustrovaní přehnaným a dramatickým tónem americké administrativy, uvedly tři zdroje obeznámené se situací. „Zprávy z Washingtonu působí téměř šokujícím dojmem. Je to, jako by si vůdci užívali krveprolití, aniž by měli jasný plán, jak vše skončí, zatímco ekonomiky v regionu jsou tím ovlivněny,“ řekl bývalý vysoký americký úředník.
Co chce Trumpova Amerika od spojenců?
Nový duchovní režim v Íránu pod Modžtabou Chameneím může být menší hrozbou pro okolní země, ale bude vyžadovat pravidelné vojenské zásahy, aby zůstal pod kontrolou. Budoucí vláda složená ze zbytků Revolučních gard může potlačovat domácí opozici a zároveň ohrožovat region. Nikdo nechce chaos v Íránu, a přitom hrozí, že Trump ohlásí vítězství a odejde, zatímco nechá ostatní řešit následky, upozorňuje CNN.
V Perském zálivu jsou lidé na USA i Izrael naštvaní, i když útoky přicházejí z Íránu. Někteří odborníci očekávají, že hněv vůči Íránu by mohl vést k lepším vztahům jednotlivých zemí s Izraelem, i když některé státy se obávají, že Izrael by mohl usilovat o vlastní nadvládu v regionu.
Důsledky války s Íránem jsou každopádně závažné a změní svět. Trumpova strategie – bourat zavedené struktury a pak se prohlásit vítězem – je velmi riskantní a pro spojence těžko předvídatelná, což ukazuje, jak nepředvídatelná a bouřlivá může být jeho politika. Americký prezident loni v dubnu řekl magazínu The Atlantic, že ve svém prvním funkčním období měl „dvě věci na práci: řídit zemi a přežít“. Dodal: „A podruhé budu řídit zemi a svět.“ Tato válka ukazuje zbytku světa, jak bouřlivý tento postoj bude.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Šponování cen, nebo přirozená reakce? Ceny paliv v Česku vystřelily po útoku na Írán vzhůru
vaclav.cerny@iprima.cz
