K VĚCI, K Věci - O.Kovarčík - 14.5. v 09:30
Hendikepuje podle Ondřeje Kovaříka (za ANO) Českou republiku v Evropské unii střet zájmů premiéra Andreje Babiše? I na tuto otázku europoslanec odpovídal v pořadu CNN Prima NEWS K věci.
„Já tuto otázku slýchávám poměrně často a musím říct, že si nemyslím, že z toho má Česká republika nějaké komplikace nebo diskvalifikaci v jednotlivých jednáních,“ odpověděl Ondřej Kovařík.
Tématem pořadu byla i angličtina ministryně financí Aleny Schillerové, která se údajně neúčastní videokonferenčních hovorů evropských institucí, protože dostatečně neovládá cizí jazyk. „Jazykovém kompetence paní ministryně jsem nezkoumal,“ sdělil Kovařík.
Zároveň ale uvedl, že jednání například ministerstev financí jsou neformálního charakteru a týkají se především zemí eurozóny, které mají euroskupinu. „Tam Česká republika není, protože nespadá do zemí, které používají euro jako měnu. Tyto skupiny jsou navíc méně formální,“ dodal.
Výhody EU podle Kovaříka
Ondřej Kovařík v pořadu K věci také řekl, že členství České republiky v Evropské Unii (EU) je do jisté míry v době pandemie výhodou. „Můžeme se podílet na obnově, spolupracovat a využívat nástroje, které má EU k dispozici,“ vysvětloval svůj postoj.
Výhodu členství v EU Kovařík vidí i v dalších aspektech: „Dlouhodobě jsme čistým příjemcem evropských prostředků. To znamená, že z EU dostáváme více prostředků, než platíme. To jsou další podpůrné nástroje, které můžeme využít proto, aby sektory, které nejvíce trpí, mohly dostat odpovídající podporu.“
Jako podpůrné nástroje Kovařík zmínil posílení kohezní politiky: „Jedná se o strukturalizaci fondů, ze kterých mohou čerpat jak jednotlivé samosprávy, tak firmy, podnikatelé či jiné organizace. Zde dala Evropská komise signál, že v této oblasti chce navyšovat objem.“ Dále se jedná o podporu investic, například do infrastruktury.
Vláda ČR podle Kovaříka dokázala přijmout řadu prospěšných a rychlých nástrojů, které mají za cíl urgentovat potřeby podnikatelského sektoru. „Na druhou stranu je pravda, že například některé úřady, jako bankovní instituce a úřady práce, byly velmi pomalé. Ukázalo se, že na začátku byly zahlceny a informace netekly tak rychle, jak bylo potřeba,“ uvedl Kovařík.
