reklama

Jourová: Unie si poprvé v historii půjčí na záchranu evropské ekonomiky

V našem zájmu je otevřít vnitřní hranice Evropské unie co nejdříve. Musí to ale probíhat koordinovaně, říká Věra Jourová.
Zdroj: Profimedia

O evropský rozpočet na příštích sedm let se svedou líté boje. Jeho dosavadní návrh se bude muset kvůli dopadům koronavirové pandemie přepracovat. Zelená agenda ale do pozadí neustoupí. Evropská komise připraví fond obnovy, který prý snese srovnání s poválečným Marshallovým plánem. „Poprvé v historii bychom si na něj měli půjčit na finančních trzích a měla by to zajišťovat Evropská komise,“ říká česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Vznikne evropský vládní dluhopis? A kdy se otevřou vnitřní hranice schengenského prostoru?

reklama

Evropská unie je často kritizována, že během koronavirové krize nebyla a není příliš vidět. Je ta kritika oprávněná?

Kritika mě mrzí, protože Evropská komise dělá, a dělala, velmi mnoho, abychom pomohli členským státům vypořádat se s krizí. Ale samozřejmě bylo vidět to, co dělali a dělají členské státy. Mají heroický úkol postarat se o zdraví svých občanů, a to je výlučná kompetence vlád členských států. A to, co dělá Evropská unie jako celek, a to, co dělá Evropská komise, to je vše velice efektivní a rychlé. Myslím si, že je dobře, že každý dělá to, co dělat má, že jsme dnes už konsolidovaní. Začátek byl složitý, byli jsme překvapení, improvizovalo se, možná byl i trochu chaos. Ale je třeba si uvědomit, že takovou krizi nikdo nečekal a už vůbec ne v takovém rozsahu, že postihne všechny členské státy. To byla situace, která nemá žádný precedent, žádný předobraz.

Co konkrétně dělají Evropská unie a Evropská komise?

Já se zaměřím na Evropskou komisi, abychom nemixovali to, co dělají společně státy za koordinace Komise. Evropská komise přišla s okamžitou reakcí. Zahájili jsme centrální nákupy ochranného a medicínského vybavení. Toto pořád probíhá. Na začátku jsme naráželi na zákazy v některých členských státech vyvážet tyto pomůcky do zahraničí, ale to se už uvolnilo a dnes začínáme budovat strategickou rezervu, která by i do budoucna mohla být systémovým řešením pro další případné krize. Ale to, co jsme dělali hned v prvních týdnech, bylo uvolnění peněz. Z rozpočtu Evropské unie jsme vybrali všechny položky, které se daly. Členským státům jsme řekli: použijte tyto peníze, aby firmy udržely pracovní místa, aby nemocnice mohly nakupovat. Nebo měly dostatek vybavení, které nakoupíte vy, členské státy, aby se třeba daly stavět i polní nemocnice. Okamžitě jsme přesměrovali velké částky finančních prostředků. Také jsme uvolnili možnosti zvyšovat zadlužení členských států. Víte, že to je dlouhodobě něco, co zejména eurozóna vždy velmi tvrdě hlídala. Ale teď jsme ta pravidla uvolnili, protože nás čeká velký ekonomický propad, který experti srovnávají s krizí ve 30. letech dvacátého století. Probíhají kvůli tomu intenzivní jednání o novém evropském rozpočtu a o tom, abychom se z té krize rozumným a chytrým způsobem 'proinvestovali' ven. A tady si myslím, že každý kritik Evropské unie bude muset uznat, že Unie má smysl, protože společná ekonomická síla nám pomůže se z té krize dostat daleko rychleji.

Podruhé eurokomisařkou. Věra Jourová se loni stala navíc místopředsedkyní Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové (vpravo)
Podruhé eurokomisařkou. Věra Jourová se loni stala navíc místopředsedkyní Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové (vpravo)
Zdroj: Profimedia

Když hovoříte o evropském rozpočtu, co teď bude jeho prioritou? Změní se jeho dosud navrhovaná struktura, nebo ne?

O rozpočet na léta 2021 až 2028 budou líté boje, protože se státy zatím nedohodly na výši příspěvku. Teď jsme ale v nové situaci a nový rozpočet se samozřejmě s tou krizí musí vypořádat, a proto jej dnes přepracováváme. Určitě ne tak, že nezůstane kámen na kameni, ale vezmeme stávající návrh a zabudujeme do něj něco, čemu říkáme fond obnovy.

Lze tomu rozumět tak, že ze stávajícího návrhu rozpočtu vyčleníte nějakou část právě na tento fond obnovy?

To by měly být nové peníze, které bychom si měli poprvé v historii půjčit na finančních trzích. A to by měla zajišťovat Evropská komise, garantovat by to měly členské státy, které pak z těchto peněz budou financovat svou obnovu. Teď probíhá velmi intenzivní debata, jak by to mělo vypadat. Největší očekávání jsou samozřejmě na straně států nejvíce postižených. Mluvím hlavně o Itálii a Španělsku. Očekává se, že zafunguje odvaha, dobré strategické plánování a solidarita. A také odpovědnost ve vztahu k rychlému rozhodnutí. Všichni teď musíme být co nejrozhodnější a učinit rozhodnutí, které by mělo přinášet plody minimálně v dalších třech letech.

Je pravda, že krize zanechala šrámy. A státy, které byly více postižené, říkají, že Unie nepomáhá. Tyto hlasy zaznívají nejen z Itálie, ale i Balkánu. Do toho přichází i zesílená propaganda ze strany Číny, říkáme tomu roušková propaganda, která vypouští hlasy, že jedině Čína se s krizí vyrovnala a jedině Čína je schopná Evropě pomáhat. To jsou faktory, které nepomáhají tomu, aby lidé více důvěřovali EU.

Jestliže si Evropská komise bude chtít půjčovat na finančních trzích, nebude to znamenat první krok k tolik diskutovanému – leckdy kritizovanému – fiskálnímu federalismu?

O fiskálním federalismu bych nemluvila. Tady jsme vedeni naprosto pragmatickou urgentní potřebou nalít peníze do ekonomiky, a to tam, kde přinesou prospěch. Dnes nalijeme jedno euro, za tři roky dostaneme dvě eura zpátky. Proto se to trochu srovnává s Marshallovým plánem, kde se peníze otáčely ještě několik let poté a šlo o dobře investované peníze na dobré účely.

Říkáte, že peníze do fondu obnovy mají jít také ze zdrojů, které si Evropská komise půjčí na finančních trzích. Znamená to, že vznikne něco jako evropský vládní dluhopis?

Toto jsou dvě samostatné věci a neměli bychom je míchat. Mluvila jsem o zahrnutí fondu obnovy do rozpočtu EU a o tom, jak do rozpočtu získat peníze. Dluhopisy jsou úplně jiná věc. To bych si vůbec netroufla takto nazvat. Nepředjímejme, řešení se hledá. Mají to v rukou nejlepší experti, které máme. Přeji si, abychom se včas dohodli na rozpočtu, aby nemusela být nějaká překlenovací doba. Aby se plán obnovy začal realizovat už v příštím roce. My jsme nyní na konci rozpočtového období, takže s rozpočtem stejně musíme pohnout.

K tématu

Ustoupí v novém evropském rozpočtu do pozadí zelená agenda, nebo i přes dopady koronavirové krize zůstane tlak na její prosazování?

Členské státy a jejich premiéři se touto otázkou v poslední době zabývali už dvakrát. Zejména v Evropském parlamentu nebude vůle nějakým zásadním způsobem omezovat politiku na zastavení změny klimatu. Vidím naopak velkou snahu a politickou vůli tuto strategii začít co nejdříve naplňovat. Debata bude o načasování, ale nevidím zde velkou chuť s tím otálet. Vnímám z mnoha stran požadavky, abychom provedli velmi precizní studie, co zelené politiky přinesou, jaké budou mít dopady, benefity a zátěže pro různé sektory, regiony nebo různé vrstvy obyvatelstva. Samozřejmě do nich bude zapotřebí započítat faktor COVID, který bude brán velice vážně v úvahu. Na druhé straně, pokud se má investovat do záchrany ekonomiky, může se přece investovat rovnou do technologií, které zlepší životní prostředí. Můžeme tedy zabít dvě mouchy jednou ranou.

Jak vidíte budoucnost Evropské unie po koronavirové krizi? Očekáváte její větší stmelení, nebo naopak vznik dalších, případně hlubších příkopů mezi jednotlivými státy?

Je pravda, že krize zanechala šrámy. A státy, které byly více postiženy, říkají, že Unie nepomáhá. Tyto hlasy zaznívají nejen z Itálie, ale i Balkánu. Do toho přichází i zesílená propaganda ze strany Číny, říkáme tomu roušková propaganda, která vypouští hlasy, že jedině Čína se vyrovnala s krizí a jedině Čína je schopná Evropě pomáhat. To jsou faktory, které nepomáhají tomu, aby lidé více důvěřovali EU. A my to musíme vrátit zpátky a musíme to tvrdě oddřít. Já například velice věřím v sílu společného trhu. Máme obrovský předpoklad, pokud zapojíme všechny páky správně a včas, abychom se z té krize do dvou, tří let dostali. A to budou viditelné pozitivní zásahy Evropské unie.

Když mluvíte o síle jednotného trhu, tak s tím souvisí otázka termínu, kdy by se mohly znovu otevřít vnitřní hranice Evropské unie. Zboží sice putovat může, ale nemohou volně cestovat lidé, což drtí evropský cestovní ruch. Troufáte si odhadnout, kdy se vrátíme k normálnímu režimu na vnitřních hranicích?

Na to vám odpovím velmi banálně: až to bude bezpečné. Momentálně pracujeme na balíčku pro cestovní ruch. Balíček bude přijat tuto středu (13. května, pozn. red.) a má sloužit členským státům jako návod s opatřeními na postupné rušení cestovních omezení a bezpečné obnovení cestovního ruchu. Otevírání hranic musí probíhat koordinovaným a předvídatelným způsobem. Nikoli chaoticky. Pak je tu ale ještě otevření mentální. Myslím, že by bylo dobře, kdybychom měli drtivě většinový názor, že otevřenost nám svědčí, že Schengen je dobrá věc, stejně jako čtyři svobody, které máme (volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, osob – pozn. red.). Že je to něco, co Evropské unii a jejím občanům prospívá.

Věra Jourová se v minulosti zabývala také dominantním postavením technologických gigantů na jednotném evropském trhu. Zde s šéfem Facebooku Markem Zuckerbergem.
Věra Jourová se v minulosti zabývala také dominantním postavením technologických gigantů na jednotném evropském trhu. Zde s šéfem Facebooku Markem Zuckerbergem.
Zdroj: Profimedia

Bude chtít Evropská komise na základě zkušeností z koronavirové krize vzít pod svá křídla další kompetence, například v oblasti zdravotnictví, které nyní spadají výlučně pod členské státy?

Komise nemá nárok si nějaké kompetence brát. Musel by to opravdu být konsensus členských států a parlamentu, aby se řeklo „tak tohle nefungovalo, nechť má Komise větší pravomoci“. Očekávám, že nastane střízlivé posouzení toho, co státy nemohou dělat samy. A v momentě, kdy krize postihla všechny státy, tak nemohla fungovat evropská civilní ochrana, jak ji máme nastavenou. Takže je možné, že bude nějaké rozumné stanovisko k tomu, jaké by Evropská komise mohla mít v takovém případě pravomoci, nebo spíše povinnosti, ve smyslu budování strategických rezerv nebo pomáhání vnitřnímu trhu, aby byl soběstačnější při výrobě ochranných pomůcek a budování kritické infrastruktury. Co se týče zdravotnictví, neslyšela jsem od nikoho v Komisi, že by chtěl, aby spadalo do kompetencí Bruselu. To by totiž mimo jiné znamenalo budování unijních nemocnic, krizových jednotek nebo záchranných systémů. My ale vidíme, že to všechno zafungovalo na úrovni členských států, takže to proboha nebourejme a pojďme tomu ze strany Unie spíše pomoci.

Věra Jourová (55)

Po loňských volbách do Evropského parlamentu se stala už podruhé členkou Evropské komise. V té současné pod vedením Ursuly von der Leyenové je navíc místopředsedkyní. Do jejího portfolia patří evropské hodnoty a transparentnost. Před vstupem do evropské politiky působila jako ministryně pro místní rozvoj za hnutí ANO ve vládě Bohuslava Sobotky. Vystudovala Filozofickou a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Má syna a dceru.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Nouzový stav

Začaly kontroly mezi okresy. Lidé si dávají echo, jak se vyhnout policistům

Začaly kontroly mezi okresy. Lidé si dávají echo, jak se vyhnout policistům

  • Aktualizováno

Od pondělního rána kontrolují policisté pohyb mezi okresy. Na více než 500 vytipovaných místech po celé republice musejí lidé při namátkových kontrolách předkládat dokumenty, kterými dokazují, proč chtějí daný okres opustit. Někteří si už začali na sociálních sítích nahlašovat místa, kde stojí policisté. Jedna kontrola trvá jen pár minut, policisté zatím žádné konflikty nehlásí.

Peníze pro strádající umělce? Na kulturní kompenzace jen tak někdo nedosáhne
Klepu se a brečím. Jsme na tom hůř než všichni, stěžuje si Babišová
Rozzuřený Trpišovský prokopl dveře. Slavia po bouři v kabině otočila se Slováckem
Rok s koronavirem. Připomeňte si zlomové okamžiky od prvního případu po tisíce obětí
Babiš: Když lockdown nezabere, zpřísníme na Velikonoce. Vláda projedná zavření hranic
Chcípl PES: Dostáváme se do totality, vláda poštvává ozbrojené síly proti občanům
Vzpoura a další debakl. Schalke je v těžké krizi, během sezony vyhodilo čtyři trenéry
reklama
reklama
Babiš: Chtěli nás zastřelit, tak jsem vyhnal ženu do Dubaje. O ničem nevěděla

Andrej Babiš

Domácí zpravodajství

KB s Fidoo pomáhají firmám s digitalizací jejich financí
Další články
reklama
reklama