Ukrajina plánuje protiofenzivu
Americký Institut pro studium války každý den analyzuje boje na Ukrajině a snaží se v nich hledat trvalejší procesy, které určují a budou určovat další vývoj konfliktu. V nejnovější analýze odborníci předpověděli několik bodů, kterých bude chtít Rusko v blízké době dosáhnout. Patří mezi ně například připojení dobytých území k federaci.
Pětice expertů z Institutu pro studium války považuje za klíčový proces, který bude určovat další týdny války na Ukrajině, snahu Kremlu anektovat dobytá území. Pokud by tak Moskva – například pomocí loutkového referenda – učinila, vnutila by jihu Ukrajiny a východu Donbasu stejný status jako poloostrovu Krym.
To by změnilo hned několik věcí. Předně by Rusové začali v anektované oblasti vynucovat ruské pořádky v oblasti školství, práva a úřadů. Což už se děje například v Chersonu, kde se platí i rublem. Rusko by zkrátka považovalo podstatnou část ukrajinského území za své vlastní, čehož by i přes kritiku mezinárodního společenství mohlo využít k dalšímu vojenskému zastrašování.
Pokud by se totiž Ukrajinci chtěli pokusit o protiútok, což prokazatelně plánují, Rusko by to na základě své logiky vnímalo jako útok na vlastní území. Institut pro studium války proto upozornil, že v takovém případě by se do hry vrátily jaderné zbraně. Rusko by podle něj začalo hrozit použitím nukleárních prostředků v případě, že by Ukrajinci chtěli po anexi například dobýt zpátky Cherson nebo Mariupol. Atomové zbraně jsou proto podle institutu druhým procesem, který bude konflikt nadále ovlivňovat.
Mobilizace na obzoru?
Americký institut dále vnímá, že v Rusku sílí hlasy proválečných osobností a bývalých vojáků, aby Moskva přestala konfliktu na Ukrajině říkat „speciální vojenská operace“ a nazvala ho opravdovou válkou. Podle Institutu pro studium války by takový krok zintenzivnil ruské zapojení do války a vytvořil podhoubí pro případnou mobilizaci.
Ruští váleční blogeři ovlivňují veřejnost ještě v jednom aspektu, a to v hlasité kritice určité složky ruské armády – parašutistů. Právě výsadkáři jsou podle nich zodpovědní za prvotní neúspěch Ruska při invazi na Ukrajinu (zejména za neúspěšné obléhání Kyjeva), který způsobil současnou patovou situaci.
Výsadkáři měli přitom před válkou v Rusku výsadní postavení. Ze slov ruských kritiků ale vyplývá, že parašutisté cvičili výhradně v dobách míru a Kreml je do válečných konfliktů příliš nenasazoval. Právě kvůli nedostatku zkušeností mohli parašutisté při bleskovém útoku na Ukrajinu selhat. Ostatně byli to výsadkáři, kteří hráli zásadní roli v klíčové bitvě o letiště Hostomel, jež už v prvních hodinách války určila průběh celého konfliktu.
