Konflikt na Ukrajině v současnosti zuří převážně na východě a jihu země. S několikatýdenním odstupem je ale nyní možné říci, že to celé mohlo skončit docela jinak. V těchto dnech mohla ruská vojska klidně ovládat Kyjev a klepat na bránu slovenských hranic. Všechno to změnila jediná bitva v první den invaze – boj o letiště Hostomel.
Válka na Ukrajině
Alternativní historici dodnes rádi probírají, jak by dopadla druhá světová válka, kdyby Čechoslováci v roce 1938 nesložili zbraně a nepodstoupili svůj armádní arzenál nacistům. Stejně tak se budou historici bezpochyby ohlížet za letošní nocí z 23. na 24. února, kdy se rozhodovalo o směru války na Ukrajině.
Ruský plán byl jasný – podniknout bleskurychlou invazi na Ukrajinu, obsadit Kyjev, svrhnout prezidenta Volodymyra Zelenského a tím způsobit kapitulaci celé země. Jenže moskevský sen se naštěstí pro zbytek Evropy rozplynul už během prvních hodin.
Místem, kde se dost možná rozhodlo o dalším pokračování celé války, se stalo vojenské letiště Hostomel (někdy též letiště Antonov) ležící severozápadně od Kyjeva. Právě toto místo chtěli Rusové využít jako operační středisko pro následný bleskový vpád do Kyjeva. K ranveji proto v prvních hodinách invaze Moskva vyslala sestavu až tří desítek vrtulníků plných parašutistů, respektované složky ruské armády.
Ukrajinský voják v Doněcké oblasti střílí z protitankové zbraně NLAW. Zdroj: AP
Ukrajinský voják v Oděské oblasti, 21. dubna Zdroj: AP
Ukrajinský voják, 26. června Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Ukrajinští vojáci bojují na jihu země. (23. dubna) Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Ukrajinský voják v Luhanské oblasti Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Jednotka ukrajinské armády nedaleko Kyjeva Zdroj: AP
Ukrajinský voják, 19. dubna Zdroj: Obrana Ukrajiny
Ukrajinští vojáci s útočnými puškami. Zdroj: Profimedia.cz
Jednotky v Charkově zneškodnily nepřátelský vůz. (7. března) Zdroj: Se svolením agentury Unian
Ukrajinský voják prohlíží poškozené ruské bojové vozidlo u Charkova. (16. března) Zdroj: AP
Ukrajinci používají různé druhy raketometů. (16. dubna) Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ukrajinský voják v Charkovské oblasti, 21. dubna Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Ukrajinský voják stojí vedle zničeného ukrajinského nákladního letadla. (8. dubna) Zdroj: Getty Images
Ukrajinský voják v Borodjance, 6. března Zdroj: AP
Ukrajinci v Mariupolu zneškodnili ruský obrněný vůz. (1. dubna) Zdroj: AP
Voják je zachycen před obchodním centrem zničeným v důsledku raketového útoku ruských vojsk v Podilském okrese Kyjeva, hlavního města Ukrajiny. (23. března) Zdroj: Getty Images
Ukrajinský voják v Charkově, 23. března Zdroj: AP
Ukrajinský voják u zničeného domu v Mariupolu (12. března) Zdroj: AP
Ukrajinský voják drží pozice v Mariupolu. (12. března) Zdroj: AP
Ukrajinský voják v Charkovské oblasti, 21. dubna Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Lidé utíkají z kyjevského předměstí, ukrajinští vojáci jim pomáhají. (5. března) Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci v Kyjevě, 26. února Zdroj: AP
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Ukrajinský voják v Charkově, 1. března Zdroj: Se svolením agentury Unian
Bitva o letiště
Ukrajinci ale zjevně včas pochopili úmysl okupantů a vyřadili přistávací dráhu z provozu. O letiště tak vypukla tvrdá bitva. „Pro Rusy se to celé pokazilo už první den, kdy helikoptéry zaútočily na letiště Hostomel na předměstí Kyjeva, ale setkaly se s výrazným odporem. Protože armáda selhala v rychlém zabrání letiště, nemohla vmžiku vypravit výsadkové síly potřebné k invazi do hlavního města,“ popsal list The New York Times.
Právě díky včasné reakci Ukrajinců neměli Rusové v daný moment dostatek vojáků k obsazení Kyjeva. Přesto nepřítel v průběhu dalších hodin vypravil do hlavního města jednotky, které si měly „dojít“ pro Zelenského. Americký list ale upozornil, že boj o tak velké město, jakým je Kyjev, je nesmírně obtížný, krvavý a časově náročný.
Odpor v Kyjevě
I v Kyjevě se Rusové setkali s obřím odporem. Málokdo si totiž dokáže představit, jak je Kyjev velký. Rozlohou je rozměrnější než americké velkoměsto New York. A takový Mariupol, který Rusové dobývají už tři měsíce, je pětkrát menší než ukrajinská metropole.
A tak i když byli Rusové v prvních hodinách války nejblíže dobytí Kyjeva, nakonec se jim to nepodařilo. Ukrajinci Rusy vyhnali na předměstí, čímž skončila první, překvapivá fáze války. V průběhu dalších dní armádě Moskvy došlo, že Kyjev je prozatím nad její síly, a proto se ruská vojska přesunula na východ a jih země.
Samotná bitva o letiště Hostomel pak trvala tři dny a nakonec ho Rusové skutečně dobyli, přičemž zničili i slavné letadlo Mrija (Antonov An-225). Pro Kreml už ale bylo pozdě. 2. dubna, tedy zhruba po měsíci, pak lokaci osvobodila ukrajinská armáda.
Mohlo to být jinak
Hostomel se tak stal místem, kde se bez přehánění rozhodlo o osudu Evropy. Kdyby Rusové letiště včas zabrali a skutečně se jim podařilo rychle obsadit klíčové posty Kyjeva, válka by se vyvíjela docela jinak. Sentiment by byl na straně Kremlu a směrem ke Slovensku by se valila statisícová armáda. A kdo ví, jak by to bylo dál.
„Kdyby se jim tehdy podařilo přistát s naloženými letadly v Hostomelu, měli bychom plnohodnotnou ruskou brigádu jen 10 kilometrů od Kyjeva. A to by byl obrovský problém. Invaze by se vyvíjela docela jinak,“ vzpomínal pro CBS News jeden z ukrajinských vojáků, který během osudného útoku sám střílel z ručních zbraní na ruské vrtulníky.
Že byl Kyjev pro Rusy hlavním cílem, ví i starosta města Vitalij Kličko. „Není pochyb o tom, že srdce naší země, naše hlavní město, bylo a stále je hlavní prioritou. Hlavní město Ukrajiny je stále cílem Ruska. Měli v plánu obsadit hlavní město Ukrajiny během dvou nebo tří dnů. Naši vojáci ale letadla Rusů zničili,“ prohlásil Kličko pro CNN.