Valentýn, nebo 1. máj jako lásky čas?
Den svatého Valentýna, který každoročně připadá na 14. února, je mnohými Čechy označován za americký a komerční svátek. Tito kritici pak zpravidla vyznávají českou obdobu svátku zamilovaných: První máj. Svou historií i místem „vzniku“ se oba svátky liší, jedno však mají společné – oslavují lásku. Který vyznáváte vy? Hlasujte v anketě.
Letos Valentýn připadá na pátek, a už nyní mnohé ženy a dámy předpokládají, že se jim jejich polovičky budou náležitě věnovat. Neodmyslitelně k oslavě tohoto svátku patří podle mnohých drobný dar, ať už v podobě květiny, sladkosti či zážitku.
Ne všichni však tento den zamilovaných vyznávají. V České republice se najde poměrně velká skupina lidí, kteří ho považují za „americký svátek“, který má za cíl jediné: vytáhnout z lidí peníze. Zejména lidé starších generací upřednostňují tuzemský svátek s letitou tradicí – První máj. Ten, jak již název napovídá, vychází na prvního května.
Vyznáváte některý z těchto svátků? Nebo dokonce oba? Hlasujte v anketě:
Koho 14. února lidé oslavují?
Pokud se lidé oprostí od současných zvyků spojených s Valentýnem, málokdo dokáže odpovědět na otázku, koho vlastně 14. února páry oslavují. Kým skutečně svatý Valentýn byl?
Tato otázka má hned několik možných odpovědí. Legendy a příběhy o jeho postavě totiž mají nejrůznější scénáře, některé ani nesouvisí s láskou a zamilovaností. Nejčastěji se však k této postavě vážou dva příběhy, přičemž dle historiků se v obou případech nejspíše prolínají životy dvou stejnojmenných světců.
- Kněz, který se postavil nařízení císaře
První legenda – ta, která „svátku zamilovaných“ více odpovídá – se týká křesťanského římského kněze Valentýna, který žil ve 3. století našeho letopočtu. Vládce Říma, císař Claudius II. (historicky doložený vládce, známý také jako Claudius Gothicus), se rozhodl zrušit manželství i pouhá zasnoubení z prostého důvodu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Keltové dovedli válčení k dokonalosti. Dělat o nich hru nebylo snadné, říká český vývojář
Obával se, že by muži chtěli zůstávat doma u svých žen a odmítali jít do boje. Potřeboval tehdy početnou armádu a navíc byl přesvědčen, že svobodní jsou lepšími vojáky než ženatí.
Valentýn, který byl knězem, nařízení nedbal a tajně zamilované páry oddával. Jednou byl ovšem u obřadu přistižen a skončil v žaláři. To, že si dnes zamilovaní dávají květiny, není jen tak. Podle legendy Valentýn novomanželům věnoval kytice z biskupské zahrádky. Sám kněz mužům obecně radil, aby své ženy neopouštěli a do válek neodcházeli.
Pověst vypráví, že u dveří jeho cely se začaly objevovat drobné dárky a přáníčka od těch, které oddal. Byly to důkazy víry v sílu lásky. Údajně si navíc žalářníkova dcera vymohla, že uvězněného kněze navštíví. Ten se do ní zamiloval a v den popravy, 14. února, jí zanechal dopis nadepsaný „Od tvého Valentýna“ – jedná se tak o první možnou zmínku o „valentýnkách“.
- Biskup, který se odmítl vzdát boha
Druhá legenda se týká Valentýna coby mnicha a posléze biskupa, který zemřel kvůli svým léčitelským schopnostem. První verze vypráví, že se mu podařilo uzdravit syna známého rétora Kratóna. Podle legendy se za chlapce modlil, až jej Bůh vyslyšel a chlapce zázračně uzdravil. Římští senátoři ale Valentýna obvinili z nekalých praktik a na prefektův rozkaz byl uvržen do žaláře a sťat.
Druhá verze hovoří o Valentýnovi, velmi ctnostném, počestném a moudrém mnichovi, který žil ve starém Římě. O jeho moudrosti se měl doslechnout sám císař, který ho povolal do paláce. Nešetřil chválou a neskrýval obdiv k jeho vědomostem. Problémem však byla Valentýnova „víra v pověry“, tedy v křesťanství.
Valentýn se měl ohradit a za bláhového označil císaře. Ten proto nakázal městskému prefektu Astoriovi, aby na vzpurného mnicha dohlížel. Valentýn se pak dostal k prefektovi domů, kde se setkal s jeho krásnou, ale slepou dcerou. Astorius ho požádal, zda by se nemohl za dceřin zrak pomodlit, když je jeho víra tak mocná. Valentýn to z lásky k mladé dívce udělal a zázrak se opravdu stal: Zrak se jí vrátil.
Zpráva o této události se velmi rychle rozšířila a brzy si o ní povídal celý Řím. Pohané ovšem odmítli na zázrak uvěřit, vtrhli do prefektova domu, Valentýna zajali a za městem popravili: právě 14. února.
Dva svátky, jeden den
Za Čechy přívětivěji přijímaným svátkem zamilovaných je považován První máj, který se o své datum dělí s dalším významným dnem: Svátkem práce. I k tomuto dni se vážou nejrůznější tradice, které se s postupem času mění a přetvářejí.
- Polibek pod rozkvetlým stromem
Neodmyslitelně k 1. květnu patří polibek zamilovaných pod rozkvetlým stromem, tradičně se zmiňuje především třešeň. Projev lásky by měl páru v první řadě zajistit plodnost, ve druhé ženám zaručit krásu a mládí. Dle historiků se však nejedná o starý zvyk, vzniknout mohl až kolem začátku 20. století.
- Stavění májek a držení stráže
Při zmínce o Prvním máji si mnozí vybaví také stavění májek. Mylně by však při pohledu do historie hledali postavenou májku na návsi. Dříve, konkrétně v noci před prvním květem, mládenci stavěli májky u oken vyvolených svobodných dívek. Jejich úkolem bylo májku hlídat a strážit před potenciální konkurencí v podobě jiných mladíků, kteří by májku mohli zničit.
- Cesta vedoucí do srdce
S Prvním májem je také tradičně spojováno vylévání cestiček z hašeného vápna smíšeného s vodou mezi domy milenců a malování srdcí a nápisů na jejich vrata.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Dvakrát osudové ano a manželkou jen půl roku: Umírající nevěsta všechny svatebčany rozplakala
