Šéfka klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně. Zdroj: ČTK
Opoziční hnutí ANO chce chaos kolem daně z neočekávaných zisků probrat na plénu Poslanecké sněmovny. Pokud v úterý neprojde mimořádný bod na jednání, chce svolat mimořádnou schůzi. Novinářům to po jednání stínové vlády ANO řekla bývalá ministryně financí a šéfka klubu ANO Alena Schillerová.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu po jednání vlády řekl, že se vláda kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve Sněmovně. Ještě předtím přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že připravovaná daň by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.
Kvůli nezvládnuté komunikaci kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) oslabují akcie firem, kterých se má týkat plánovaná daň z mimořádných zisků. Jen výrok členů vládních stran o možném zdanění i pro letošní rok připravil společnost ČEZ o více než 17 miliard korun za jediný den.
Podle Schillerové jde o zásadní pochybení, u kterého není jasné, zda šlo o záměr, nebo hloupost. Pokud by se zástupci vlády nechtěli příští týden na schůzi Sněmovny k věci vyjádřit v rámci mimořádného bodu, chce ANO iniciovat svolání mimořádné schůze.
Bývalá šéfka státní kasy zároveň kritizovala Stanjuru za to, že koalice chce zavedení daně přijmout formou pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku. Podle Schillerové chce vláda zkrátit opozici možnost řádné debaty v řádném legislativním procesu a přijmout předlohu nestandardním způsobem, aniž by k tomu měla všechny podklady.
Stínový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) označil za dobrý krok jiné středeční rozhodnutí kabinetu, na jehož základě bude moci podporu kvůli vysokým cenám energií čerpat více velkých firem. Vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství. Podporu ale nezískají obory, u nichž se zvažuje daň z neočekávaných zisků, a podniky, na které se vztahuje zastropování cen elektřiny a plynu.
Kritika ze všech stran
Není to poprvé, co komunikační chaos vlády měl za následek propad hodnot na burze. Už první náznak příchodu nové daně přinesl v červenci propad akcií skupiny ČEZ o 70 miliard korun za pouhé dva dny.
Komunikaci jednotlivých členů vlády kritizuje poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Musím se přiznat, že tento styl komunikace považuji za nešťastný. Investoři na trzích kvůli tomu zažívají krušné okamžiky,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček. Komplikace a neshody mezi vládními činiteli české ekonomice vůbec neprospívají také dle ekonoma Lukáše Kovandy. „Průmysl nyní trpí. Zejména pak společnosti, které jsou obchodovány na burze, v čele s ČEZ,“ konstatoval Kovanda s tím, že nešťastná komunikace vlády připravila největší firmy z burzy o zhruba 31 miliard korun.
Pokud by vláda nakonec uskutečnila plán pirátské poslankyně a šéfa lidovců Mariana Jurečky, tak by daň z nadměrných zisků mohla skončit u soudu. Myslí si to hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň. „Je téměř jisté, že to soud sestřelí. Když na jaře Evropská komise nabádala k zavedení windfall tax, upozorňovala, že nesmí být retroaktivní. Ale než to sestřelí, potrvá to a český stát bude z pohledu zahraničních investorů směšný a nedůvěryhodný,“ řekl pro CNN Prima NEWS Bartoň.
