Dravci jsou pomocnou rukou zemědělců, kteří místo jedu používají berličky.
Zvýšené množství hrabošů na polích trápí zemědělce nejvíce na jižní Moravě, ale také ve středních a východních Čechách. Právě z těchto lokalit přišlo na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) nejvíce hlášení o aplikaci Stutoxu II. Rozhozem se provádí průběžně ve 188 případech, z toho asi 80 z nich se týká Jihomoravského kraje. Podle ornitologů je to lepší řešení, než o kterém se vedly spory vloni v létě. Tehdy se měl rodenticid použít na dvou třetinách zemědělské půdy. Teď se jedná o rozlohu osmaosmdesáti tisíc hektarů. Zemědělci začali s aplikací už v únoru.
„Evidujeme 930 hlášení o aplikaci dle Nařízení ÚKZÚZ. K dnešnímu dni se jedná o osmdesát osm tisíc hektarů a nějaké rapidní navýšení již v případě ozimých plodin neočekáváme,“ sdělila na začátku týdne mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. „Tato plocha ale není celistvá, jednotlivá místa s povoleným rozhozem na povrch jsou rozmístěna po celé republice. Zdá se tedy, že rozumný přístup vítězí jak u samotných zemědělců, tak u kontrolních orgánů,“ komentoval situaci ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.
Právě ornitologové byli jednou z hybných sil, která zastavila plošnou aplikaci Stutoxu II v létě loňského roku. „Nejlepší možné řešení je úplné vyloučení jedů. Naše konvenční zemědělství ale není na takovou věc připraveno, jedy se tu používaly běžně půl století, proto taky je zemědělská krajina velice chudá na přírodu,“ vysvětluje Vermouzek.
I na polích byly dříve funkční ekosystémy. To však s nadměrným používáním chemie skončilo.
„Indikátor polních ptáků ukazuje jejich stálý úbytek, že v krajině téměř nejsou koroptve, bažanti a zajíci už vědí nejen myslivci. Abychom toto změnili, je potřeba změnit celkový přístup k zemědělství,“ poukazuje ředitel ČSO na celkové nastavení dotací, které do zemědělství směřují ve velikém objemu. Podle něj „špatné dotace“ situaci mnohdy ještě zhoršují. „Takovouto změnu zemědělské politiky není možné udělat ze dne na den, ale o to důležitější je, aby s ní Ministerstvo zemědělství začalo. První vlaštovkou je omezení souvislé plochy jedné plodiny, ale další kroky musejí následovat. Jen tak se dostaneme k celkově zdravé krajině, kde už ani jedy nebudou potřeba.“
Na co si dát pozor?
„U některých rodenticidů je dle údajů na etiketě nutné oznámení poslat také obecnímu nebo městskému úřadu, a to, pokud je plánována aplikace rodenticidu na plochách nacházejících se v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel,“ uvádí na svých stránkách ÚKZÚZ. Na okraj těchto pozemků musí být umístěny informační cedule s varováním a datem, do kdy se nesmí na pozemek vstupovat a kontaktem na ošetřovatele pozemku. Na to by si měli dát pozor zejména lidé na jižní Moravě, kde je osmdesát nahlášených aplikací Stutoxu II rozhozem. Víte, že zemědělec ve vašem okolí se potýká s hraboši? Zeptejte se, zda rodenticid používá popřípadě dbejte na bezpečnost sebe, svých dětí i domácích mazlíčků. Ti totiž mohou sežrat otráveného hraboše a může dojít k druhotné otravě.
Nejen dravci, ale i čápi a poštolky si umí s hraboši poradit.
Našli jste uhynulé zajíce nebo dravce? „Je potřeba hlásit nálezy více uhynulých zvířat na jednom místě, ať už se jedná o zajíce, bažanty nebo třeba o dravce. Nález uhynulého chráněného živočicha je třeba hlásit na Českou inspekci životního prostředí, větší množství jiných zvířat také. Pokud si někdo není jistý, může se poradit i v ČSO,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek. Aplikace Stutoxu II je ze strany ÚKZÚZ povolena tam, kde došlo k překročení pětinásobku prahu škodlivosti co se množství hrabošů týče. I když jejich počty během zimy klesly, zemědělcům dále rostou škody. Ne všichni však sáhli po rodenticidu. Někteří místo jedu umisťují na pole berličky pro dravce, jejichž populace roste. Zdatnými lovci hrabošů jsou také volavky a čápi.
