dravci

O jejich smrti se ornitologové dozvěděli díky vysílačkám, podle kterých se luňáci dlouho nepohybovali. Po příjezdu na místo bylo jasné, proč dravci zemřeli. Křečovitě roztažená křídla a zaťaté pařáty signalizovaly otravu karbofuranem. Podezření na použití zakázaného jedu má potvrdit pitva. Případem se zabývá kriminální policie.

Příbramští kriminalisté se zabývají jednou z největších otrav zvěře v Česku. Ochránci našli v sobotu u Sedlice 16 mrtvých zvířat včetně šesti dravců. Vše nasvědčuje tomu, že je někdo otrávil nervovým jedem.

Liberecké zoo se podařilo unikátní metodou odchovat mládě orla křiklavého, který byl v Česku téměř vyhuben. Mládě přišlo na svět s pomocí zmraženého spermatu. Tenhle postup obvyklý třeba u hospodářských zvířat použili v Liberci u dravých ptáků úspěšně jako první na světě.

Za úhynem káně lesní na Orlickoústecku stojí Stutox II. Rozbor tak potvrdil to, co si ornitologové mysleli už při nálezu dravce koncem dubna. Další případ otravy rodenticidem pak evidují nedaleko Žďáru nad Sázavou, kde byl nalezen uhynulý bažant. Česká společnost ornitologická (ČSO) apeluje na veřejnost, aby v případě nálezů uhynulých živočichů na polích a v jejich okolí informovala příslušné orgány.

Narodil se v inkubátoru liberecké zoo, ale brzy z něj bude jeden z největších dravců volně kroužích na nebi nad Evropou. Mládě orlosupa bradatého na konci května francouzští ornitologové umístili do hnízda vysoko v Alpách v národním parku Baronnies. Liberecká zoo takto na záchraně v evropské přírodě kriticky ohroženého druhu ptáků spolupracuje už od poloviny osmdesátých let.

Ornitologové evidují od začátku roku už třiatřicet otrávených dravců a kvůli travičům umírají i lišky, vydry nebo krkavcovití. Jedná se především o otravy látkou karbofuran, která způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a oběť se tak za plného vědomí udusí. Používání i držení karbofuranu je na území Evropské unie zakázáno od roku 2008. Ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek je proto přesvědčený o existenci černého trhu. Policii se zatím žádného traviče dopadnout nepodařilo.

Otrávený orel mořský a v nedalekém hnízdě dvě zastydlá vejce. Nález z konce března na Královéhradecku je už druhým v řadě. Koncem dubna našli ornitologové na Hodonínsku uhynulou rodinu orlů mořských – samce, samici i mládě. Odborníci mají podezření na otravu. Oba případy vyšetřuje policie.

Jen od začátku roku evidují ornitologové víc otrav luňáků červených, než za celý rok 2019. Otrávení dravci se nachází po celém Česku. Příčinou uhynutí byl karbofuran - nervový jed, dříve používaný jako insekticid. Způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a oběť se tak za plného vědomí udusí. Luňák červený je na našem území chráněn jako kriticky ohrožený druh.

Představte si, že běžíte lesem a z ničeho nic vám čísi pařáty přistanou na hlavě a stejně náhle i zmizí. Že je to nepravděpodobné? Ne pro více než třicítku sportovců, kteří se s okřídleným fantomem, jak ho nazvali pracovníci plzeňské záchranné stanice, setkali doslova na vlastní kůži. Podle odborníků se za celou záhadou schovává káně lesní, které zřejmě vyrostlo v zajetí.

Zvýšené množství hrabošů na polích trápí zemědělce nejvíce na jižní Moravě, ale také ve středních a východních Čechách. Právě z těchto lokalit přišlo na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) nejvíce hlášení o aplikaci Stutoxu II. Rozhozem se provádí průběžně ve 188 případech, z toho asi 80 z nich se týká Jihomoravského kraje. Podle ornitologů je to lepší řešení, než o kterém se vedly spory vloni v létě. Tehdy se měl rodenticid použít na dvou třetinách zemědělské půdy. Teď se jedná o rozlohu osmaosmdesáti tisíc hektarů. Zemědělci začali s aplikací už v únoru.

Záchranná stanice Rajhrad převzala tento týden do péče vzácného luňáka červeného s podezřením na otravu karbofuranem. Měl více štěstí než další luňák, kterého našli uhynulého na začátku března ve stejné lokalitě. Příčina smrti – otrava karbofuranem. Jedná se o nervový jed, dříve používaný jako insekticid. Způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a oběť se tak za plného vědomí udusí.

Poštolky, káně lesní, sovy, ale i lišky nebo lasičky jsou podle odborníků v ohrožení, pokud zemědělci začnou aplikovat jed proti hrabošům povrchově. Ministerstvo zemědělství totiž povolí povrchové aplikace rodenticidu v místech, kde populace hraboše překročí pětinásobek prahu škodlivosti.