Armáda a policie vydávaly navíc stovky milionů korun za budoucí kádry, zjistil NKÚ
Létající čepice, symbol absolvování Univerzity obrany v Brně. Zdroj: ČTK
Policejní akademie České republiky a Univerzita obrany v Brně, jediné státní vysoké školy silových resortů v republice, vynaložily v letech 2016 až 2018 o 188 milionů korun více, přestože jim klesal počet studentů. Nejvyšší kontrolní úřad v pondělí zveřejnil výsledky prověrky fungování obou institucí. Stanovisko příslušných ministerstev zjišťujeme.
Z kontroly vyplynulo několik problémů, ať už šlo o počty absolventů, kteří k bezpečnostním sborům a ozbrojeným složkám z těchto škol nastoupí, nebo o naplňování počtů studujících vojáků a policistů. Ministerstvo vnitra (MV) ani ministerstvo obrany (MO) navíc nesledovala, jestli školy, které financují, fungují efektivně. Vydávala na ně přitom stále více peněz.
Čtěte také
Policejní akademie je organizační složkou státu, kterou financuje ze svého rozpočtu MV. Univerzita obrany je součástí MO a finance na ni jsou součástí rozpočtu tohoto resortu. Obě školy mají vzdělávat především odborníky pro bezpečnostní sbory a armádu.
„V letech 2016 až 2018 pracovalo u policie třikrát více vysokoškolsky vzdělaných policistů, než je podle systemizace potřeba. Výsledkem je podle MV vysoká fluktuace a dřívější odchody ze služebního poměru. Ministerstvo ale tuto situaci nezohlednilo a nastavilo počty studentů přijímaných na Policejní akademii tak, že neodpovídaly skutečným potřebám policie,“ píše se ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu.
Zároveň téměř 43 procent policistů, kteří studovali během výkonu služby, přešlo na jinou vysokou školu. MV totiž nevyžadovalo specializovaný studijní obor právě z této akademie. Navíc resort, včetně policie, nepovažoval Policejní akademii za profesní akademii policistů. V daných letech se tak u policie uplatnilo na vedoucích pozicích jen 21 procent absolventů akademie. Přitom náklady na její provoz rostly.
Čtěte také
Podobné problémy zjistili kontroloři i v případě Univerzity obrany. Počet jejích absolventů vojáků v letech 2016 až 2019 klesal a požadavky MO na počet přijímaných studentů se dařilo plnit pouze z 64 procent. Počet neobsazených míst pro vysokoškoláky v armádě ale vzrostl za toto období o 15 procent.
Na rozdíl od Policejní akademie byla ale Univerzita obrany pro armádu hlavním zdrojem vysokoškolsky vzdělaných důstojníků. Také na její činnost vydávalo ministerstvo v daných letech stále více peněz. Náklady vzrostly o 188 milionů korun.
Přestože se vynakládané prostředky zvyšovaly, nezabýval se ani jeden z resortů tím, jak efektivně státní vysoké školy fungují. Nesledovaly například náklady na jednoho studenta nebo využívání nemovitostí, se kterými školy hospodaří. Rozpočet škol resorty určovaly podle toho, jak tyto školy čerpaly prostředky v předchozích letech.
Ministerstva se brání a odmítají nařčení
„Areál Lhotka, se kterým Policejní akademie hospodaří, je multifunkční areál, který, vedle Policejní akademie ČR, využívají i jiné útvary policie a ministerstva vnitra a v žádném případě nelze hovořit o jeho nehospodárném využívání,“ sdělil Jiří Korbel z tiskového oddělení ministerstva. Uvedl, že s ohledem na rostoucí náklady na údržbu a provoz areálu Policejní akademie ČR a míru inflace, se reálný rozpočet této organizační složky státu nezvyšuje.
Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška je opakované vytknutí snižujícího se počtu absolventů a naopak zvyšující se rozpočet Univerzity obrany v letech 2016 až 2018 logickým dopadem skutečnosti, že délka studia na univerzitě je pět let, přičemž do roku 2014 fakticky nebyl doplňován personál ozbrojených sil. Tomu odpovídal i stále se snižující počet přijímaných studentů. „Naopak po roce 2014 došlo s navýšením rozpočtu MO k navyšování tabulkových míst pro vojáky, což vyvolalo i zvýšený požadavek na počet přijímaných studentů, který se nutně odrazil ve zvýšeném rozpočtu Univerzity obrany,“ uvedl Pejšek.
