Velká Británie úspěšně otestovala laserový systém Dragonfire, armáda údajně pomocí laseru ve Skotsku trefila objekt o velikosti mince. Podle americké CNN stojí jeden výstřel v přepočtu pouhých 300 korun. Opěvovaný systém má ale i svá negativa. Problémem je například jeho přehřívání.
Laserové zbraně už dávno nejsou jen objekty ze sci-fi filmů. O vývoj skutečných laserových střel se mnoho států snaží už roky, nikdy to ale nevedlo k takovému úspěchu, který by změnil dosavadní styl válčení.
DragonFire 🔥 is a new laser being developer by @dstlmod for the 🇬🇧 military.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) March 11, 2024
Watch its first high-power firing against an aerial target.
👇👇👇https://t.co/D5sqIciICS pic.twitter.com/oI1xG9sK87
Armáda Velké Británie to chce změnit. Země úspěšně otestovala laserový systém Dragonfire, který je ve vývoji minimálně od roku 2017. Ministerstvo obrany informovalo, že laser přesně trefil objekt o velikosti mince. K testování, se kterým se resort pochlubil na síti X, došlo ve Skotsku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Laserová superzbraň, o které kolují mýty. Co vše dokáže obávaný izraelský Iron Beam?
Americká CNN upozornila, že jeden laserový výstřel stojí v přepočtu pouhých 300 korun. Právě nízká cena je to, co svět na laserových zbraních tolik přitahuje. Současné protivzdušné systémy jsou totiž mimořádně nákladné, jeden projektil kolikrát stojí i miliony. Takové razantní zlevnění protivzdušných zbraní by znamenalo revoluci ve vojenství.
Dokonalý systém? Ne docela
I během války na Ukrajině a probíhající krize v Rudém moři se ukazuje, jak je neefektivní, když levné drony zaměstnávají milionové raketové systémy. „Levné bezpilotní letouny a rakety změnily ekonomickou kalkulaci útoku a obrany ve prospěch těch, kteří používají velké objemy levných bezpilotních systémů a munice k překonání sofistikovanější protivzdušné a protiraketové obrany,“ napsal v lednu na svém blogu James Black, asistent ředitele pro obranu a bezpečnost think tanku RAND Europe.
Není ovšem náhodou, že laserové zbraně doposud nikdo nepoužívá. Tento arzenál má i určitá negativa.
Tím hlavním je energetická náročnost. Laserový systém emituje velké množství tepla, takže potřebuje mít přidružené obrovské chladicí systémy. Mobilní systémy na lodích nebo letadlech by potřebovaly pravidelně dobíjet baterie.
Účinnost laserových paprsků navíc snižuje déšť, mlha nebo kouř. Systém také potřebuje mířit na určitý objekt alespoň 10 vteřin, aby ho zlikvidoval.
Plošné nasazení laserových zbraní by proto provázely nové logistické a technické potíže. Za výrazné snížení cen protivzdušných střel to ale možná armádám bude stát.
Koncept laserových zbraní v současnosti testuje také Izrael. Ten finišuje systém Iron Beam, který má doplnit legendární Iron Dome. Laserový systém Iron Beam má sestřelovat primárně drony, které projdou první vrstvou obrany. Teroristický útok Hamásu v loňském roce zřejmě vývoj systému akceleroval.
K TÉMATU: Podívejte se na vývoj válečného konfliktu na Ukrajině
