Někteří z nejvyšších ukrajinských armádních velitelů útok na ruský Kursk zpochybňovali. Podle webu Politico to uvedli ukrajinští vojenští představitelé. Důvodem měla být obava z vysokých ztrát. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale i tak útok zahájil. Minulý týden ve svém projevu ofenzivu hájil s tím, že přiměla Rusko přesunout zdroje z doněcké fronty. Svého zapojení do přímých bojů nelituje ani mladý výsadkář Sergej.
Těžká zranění nepochybně změní jeho život, ale devatenáctiletý ukrajinský výsadkář nelituje své role, kterou sehrál při překvapivém a dramatickém přeshraničním vpádu do ruské Kurské oblasti z poloviny srpna. Stejně jako jeho bratři ve zbrani se cítil nadšený, když se rozkaz k útoku ozval na rozhlasových vlnách. Byla to totiž šance opětovat Rusku úder. „Cítil jsem se být součástí historie, protože to bylo poprvé od druhé světové války, kdy bylo Rusko napadeno,“ řekl webu Politico voják vystupující jako Sergej – používá pseudonym, protože oficiálně s médii mluvit nesmí. „Měl jsem ten nejsilnější pocit,“ dodal. „A další důležitá věc, necítili jsme bolest, kterou cítíme, když bojujeme uvnitř Ukrajiny a ničíme budovy. Pak máme pocit, že poškozujeme část sebe sama, ale v Kursku nejsme zatíženi tíhou toho smutku,“ řekl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zelenskyj má „vítězný plán“ na mír s Ruskem. Představí ho Bidenovi, Harrisové i Trumpovi
Na rozdíl od některých vrcholných ukrajinských armádních velitelů, včetně bývalého velitele ozbrojených sil generála Valerije Zalužného, nyní ukrajinského velvyslance v Londýně, Sergej nepochybuje o logice a významu ofenzivy. K dalším odpůrcům ale patřil i vysoce respektovaný Emil Iškulov, velitel ukrajinské 80. letecké útočné brigády. Ten byl v červenci odvolán i přes protesty vysokých důstojníků, kteří požadovali, aby zůstal ve funkci. „Nechápeme, proč velitelé, kteří mají mezi personálem nezpochybnitelnou autoritu, mají za sebou vítězné boje a zkušenosti z velké války, jsou v nemilosti nejvyššího vedení ozbrojených sil,“ uvedli velitelé v protestním videu zveřejněném na sociálních sítích.
ЗВЕРНЕННЯ ОСОБОВОГО СКЛАДУ 80 БРИГАДИ ДШВ
— Serhii Sternenko ✙ (@sternenko) July 29, 2024
Слава Україні!
Пане Верховний Головнокомандувачу ЗСУ - Президенте України, Головнокомандувачу ЗСУ, Командувачу Десантно-штурмових військ!
Ми – командири десантно-штурмових батальйонів та дивізіонів 80-ї окремої десантно-штурмової… pic.twitter.com/gcMqwLd1Ah
Hazard a obava z velkých ztrát
Místní média tehdy uvedla, že důvodem Iškulovova odvolání bylo, že se „postavil proti úkolu, který neodpovídal síle brigády“. Podle dvou vysoce postavených ukrajinských vojenských představitelů, kterým byla poskytnuta anonymita, měl Iškulov proti kurské operaci námitky, protože se obával, že by jeho brigáda mohla být nakonec příliš exponována uvnitř Ruska a že by počet obětí mohl prudce vzrůst.
Ruské strašení atomovkou už nezabírá, tvrdí analytici. Uvedli, čím může Kreml hrozit nyní
Rusko tolikrát v minulosti hrozilo použitím jaderných zbraní v případě západní provokace, že mu tato strategie už přestává přinášet ovoce. S odvoláním na ruské představitele o tom informoval list The Washington Post. Podle něj chce Moskva eskalovat válku konkrétními kroky, aby si získala respekt.
Námitka Zalužného proti vpádu vedle toho spočívala v tom, že neexistoval žádný jasný druhý krok poté, co byla hranice úspěšně prolomena elitními ukrajinskými jednotkami sestavenými ze čtyř brigád. Zalužnyj se tázal: „Jakmile jednou získáte předmostí, co potom?“. Jasnou odpověď od Zelenského ale nedostal.
Západní i ukrajinští pochybovači se obávají, že kyjevské síly by mohly utrpět demoralizující porážku. Argumentují tím, že nasazení velkého množství jednotek znamená, že nebudou moci udržet linii v Doněcku, kde ruské síly vedou silnou ofenzívu, blíží se k městu Pokrovsk a zintenzivňují své operace postupem podél hlavní dálnice mezi Doněckem a Záporožím, přičemž tlačí na ukrajinské obranné linie u Vuhledaru.
„Ruské síly pokračují ve významném taktickém postupu jihovýchodně od Pokrovska, důležitého logistického uzlu ležícího na křižovatce některých nejdůležitějších ukrajinských železničních zásobovacích tras,“ uvádí Institut pro studium války se sídlem ve Washingtonu.
V projevu minulý týden na výroční Jaltské konferenci o evropské strategii v Kyjevě, kde se scházejí ukrajinští a západní představitelé, Zelenskyj uvedl, že se situace v Doněcku zlepšuje, i když je stále náročná. „V posledních týdnech se situace v oblasti Doněcka, zejména kolem Pokrovska, mírně zlepšila,“ řekl ukrajinský prezident. Dodal, že boje v Kursku a Doněcku jsou propojené, a naznačil, že ofenzíva na Kursk přiměla Rusko přesunout zdroje z doněcké fronty. „Před operací v Kursku bylo v Donbasu, konkrétně v Pokrovsku, použito dvanáctkrát více střel než nyní,“ vysvětlil.
Maláčová: Válka na Ukrajině táhne Evropu ekonomicky ke dnu. Vládní strany lžou a škodí
Všechny vládní strany potřebují dlouhý odpočinek a odnaučit se lhát a škodit. Válka na Ukrajině táhne Evropu ekonomicky ke dnu. Pomáhat této zemi proti ruské agresi bylo správné, ale už dávno je jí zapotřebí pomoci vyjednat mír. Nejen to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS prohlásila Jana Maláčová (SOCDEM), někdejší ministryně práce a sociálních věcí. Prozradila i to, zda hodlá na podzimním volebním sjezdu strany kandidovat na předsedkyni.
Uvnitř Ruska
Ukrajinský generál Oleksandr Syrskij se k argumentu hlavy státu připojil a prohlásil, že kyjevské síly obsadily téměř tisíc kilometrů čtverečních území uvnitř Ruska, což donutilo Kreml přesunout do Kurska některé zkušené jednotky, které byly dříve rozmístěny v Donbasu.
To však nezabránilo ruským jednotkám, aby v Doněcku pokračovaly v dosahování taktických úspěchů a v neúnavném postupu. Podle ukrajinských vojáků, se kterými mluvil web Politico, ukrajinské ztráty v Doněcku rychle rostou, což nakonec přimělo i generála Syrského, aby začal některé jednotky z Kurska přesouvat k obraně Doněcka.
Žádná z těchto taktických výzev ani strategických rozhodnutí Syrského ale neznepokojuje. Jeho mobilní konvoj obrněných vozidel, rozestavený tak, aby nebyl snadným cílem pro letecké či dronové údery, splnil svůj úkol během prvních dnů ofenzívy – vést rychlý postup a nezastavovat se kvůli odporu. „Je zajímavé, že všichni zajatí ruští vojáci říkali, že jim bylo řečeno, že útok je pravděpodobný, ale oni ani jejich velitelé tomu nevěřili,“ uvedl Sergej. „Většina z nich byli branci z Uralu nebo okolí Moskvy,“ dodal.
Klíčovou složkou rychlého postupu Ukrajinců bylo podle něj použití bezpilotních letounů s pohledem z první osoby. „Byly pro nás nepostradatelné a pomohly nám zabránit formování protiútoků,“ popsal Sergej.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry drtivého úderu. Ukrajinci zaskočili skupinu okupantů, použili sebevražedné drony
