Za svůj život vystřídali řadu pracovních pozic, v různých městech i oborech. Jedno ale mají všechna zaměstnání společné – nevraživost ze strany nadřízených. Takové jsou zkušenosti mnohých pracovníků. Ačkoli na nové místo vždy nastupují s elánem a na vlně porozumění, šéf je dříve nebo později začne nesnášet. Jak to mohou změnit?
Sedmačtyřicetiletá Hana z Prahy působí jako sympatická žena plná elánu. Nemá děti ani stálého partnera. Je velmi společenská a vzdělaná. Hovoří několika jazyky. Přesto má celý život problém najít si práci, kde bude spokojená. Po čase si vždy přestane rozumět s nadřízenými. „Je to stále dokola totéž. Zpočátku si se šéfem notujeme, dokonce to i vypadá, že bychom mohli být přáteli. Jenže po čase to začne drhnout. Z několika míst už jsem kvůli vyhroceným neshodám musela odejít. Smiřuju se s tím, že je to moje prokletí,“ svěřuje se.
Ačkoli se to dotyčným nemusí líbit, o prokletí s velkou pravděpodobností nejde. A chybu musí hledat i na své straně.
Důvody, proč vás šéf nenávidí
Všichni jsme jen lidi. A faktem je, že podstatná část neshod se dá vyřešit jednoduchým způsobem – upřímností a zájmem. Jednoduše se nadřízeného zeptat, v čem a proč s námi má problém, a pracovat na nápravě, to je jisté řešení.
Kdo se k němu odhodlá, dost možná se dozví jeden nebo více z následujících nešvarů, kterými podřízení své vedoucí dokážou rozpálit doběla.
- Pozdní příchody, nedodržování termínů – tuhle slabost má velká spousta lidí. A nutno říct, že u významné části z nich je nenapravitelná. „Nejdůležitější věc je spolehlivost. Snažte se vždy dodržet to, na čem jste se dohodli. Choďte do práce včas. Když nemůžete do práce přijít, včas se omluvte. Šéf si cení lidí v týmu, na které se může spolehnout,“ uvádějí stránky Indicada.cz.
ČTĚTE TAKÉ: Získané či vrozené dovednosti? Ideální je kombinace, šéfové se o vás poperou
Tuhle slabinu lze vynahradit pečlivostí, zájmem a schopnostmi. Patří k těm, s nimiž se (obvykle) dá žít a přizpůsobit se jim třeba tak, že nadřízení dotyčným pracovníkům vždy raději sdělí dřívější termín. Je ale důležité vědět, že o všech výmluvách už šéfové nejspíš slyšeli. A tak je lepší se v případě nedodržení stanoveného termínu prostě rovnou omluvit a raději neslibovat, že už se to nestane. I to už slyšeli.
- Nezájem a liknavost – ano, většina z nás chodí do práce pro peníze. A spousta lidí tak musí dělat i to, co je nebaví. Přesto bychom v práci měli odvádět maximální možný vykon a o to, co děláme, se skutečně zajímat. Když zaměstnanec odpracuje jen to nejnutnější a nepřichází s nápady, které by projekty posouvaly dál, nebo nad novými úkoly dokonce remcá, asi nikoho neuchvátí.
- Přílišná horlivost – oproti výše zmíněnému bodu je tohle opačný problém. Jistě, nadřízení mají rádi aktivní zaměstnance, kteří vědí, co chtějí. Hýří nápady a nebojí se o nich mluvit. Ale nic se nemá přehánět. Přílišná aktivita, s níž někdo mluví do úkolů druhých nebo obtěžuje nadřízeného v kanceláři několikrát denně, leze na nervy všem.
- Nepřiměřené emoce – k práci i ke kolegům bychom měli přistupovat profesionálně, což obnáší i schopnost ovládat své emoce. Samozřejmě že nás někdy kolegové naštvou, měli bychom ale být schopní se s případnými neshodami srovnat bez křiku či pláče.
- Snaha o přátelství – „Šéfové většinou nechtějí chodit se zaměstnanci na pivo a poslouchat tam, co si o nich skutečně myslíte. Už vůbec nechtějí vědět, co se stalo mezi vámi a kolegou v pátek na toaletách. Pokud jim budete ukazovat přílišný zájem a usilovat o to stát se přáteli, přestanete pak brát jeho příkazy vážně, což on nechce,“ píše web Managament News. Dodržujte hranice vhodného chování. Pokud k nadřízenému cítíte větší sympatie a máte pocit, že jste na jedné vlně, počkejte na jeho vyzvání.
A stejně spolehlivě vás ze škatulky přijatelných zaměstnanců dostanou i další nešvary: Lži, nedostatek loajality, příliš velké ego nebo snaha udržet si místo.
Že už jste o něčem z výše uvedených z úst kolegů či šéfů slyšeli? Nevadí, teď už víte, jakého omylu se dopouštíte. A můžete na sobě pracovat a vyvarovat se chyb.