Australské požáry připravily o život až tři miliardy zvířat. Zdroj: Flickr.com
Během australských požárů na přelomu roku 2019 a 2020 přišly o život asi tři miliardy zvířat, ukázala první hloubková analýza této události, o které informoval deník The Guardian. Ředitel australské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Dermot O'Gorman ji zařadil mezi nejhorší přírodní katastrofy v moderních dějinách.
Požáry podle analýzy postihly 143 milionů savců, 180 milionů ptáků a 51 milionů žab. Zdaleka nejhůře dopadli plazi, ohněm jich bylo zasaženo 2,5 miliardy. Ne všechna tato zvířata uhynula v plamenech nebo žáru, oheň ale podle vědců poškodil jejich životní prostředí tak vážně, že šance na přežití u nich byla minimální.
Pro Světový fond na ochranu přírody (WWF) tuto bilanci připravilo deset australských vědců z pěti institucí. Jejich závěry jsou ještě horší než původní odhady, které hovořily „jen“ o miliardě mrtvých zvířat. Podle Dermota O'Gormana, ředitele australské pobočky WWF, je těžké najít jinou katastrofu, která by v moderních dějinách vzala život tolika zvířatům.
Luxusním domům na australském pobřeží hrozí, že je pohltí moře. Obyvatelé se evakuují
Luxusním sídlům na australském pobřeží New South Wales hrozí, že se sesunou do oceánu. Obyvatelé zhruba 40 domů podél pláže Wamberal se kvůli možnému nebezpečí evakuovali. Rezidenti se bouří a nevěří úřadům, že pomohou jejich domy zachránit.
Je potřeba řešit klimatickou krizi
Profesor ekologie na Univerzitě v Sydney Chris Dickman, který výzkum vedl, řekl, že množství mrtvých zvířat byl šok i pro vědce. „Tři miliardy obratlovců je obrovské číslo. Tak velké, že se špatně jen představuje. Je to téměř polovina lidské populace planety,“ uvedl překvapeně. Dopadem požárů přitom mnohem víc než koaly, které se staly mezinárodní tváří katastrofy, trpěla menší a méně nápadná zvířata, jako jsou například drobní plazi.
Studie podle Dickmana ukázala, že požáry snížily biologickou rozmanitost země. Také zdůraznila potřebu řešit klimatickou krizi a zastavit užívání půdy pro zemědělství a rozvoj. „Je nutné začít přemýšlet, jak zkrotíme džina, kterého jsme vypustili z lahve,“ vyzval Dickman. „Musíme se podívat na to, jak rychle se dokážeme vzdát spalování uhlíku a jak rychle přestaneme v takové míře kácet lesy,“ dodal.
Kde se nejvíc kácejí stromy? Odlesňování podporuje vznik pandemií, varují odborníci
Během pandemie koronaviru vzrostla světová deforestace až o 150 procent, upozorňuje Světový fond na ochranu přírody (WWF). Odborníci zároveň varují před spojitostí mezi virovými pandemiemi a odlesňováním. Velké pralesy totiž slouží jako štíty chránící lidi před viry, které se šíří mezi zvířaty. Které země ztrácejí nejvíce lesních ploch a jak si stojí Česká republika?
Australští vědci varují před vlivem skleníkových plynů v atmosféře už od 80. let dvacátého století, když profesor Tom Beer upozornil, že větší koncentrace těchto látek zvýší riziko požárů na kontinentu.
V březnu letošního roku klimatologové zjistili, že extrémně suché a horké počasí, které bylo hlavní příčinou požárů, je asi čtyřikrát pravděpodobnější než v 90. letech dvacátého století. A pokud se teplota planety zvýší o dva stupně, bude takové počasí dokonce osmkrát pravděpodobnější.
Australská meteorologická služba ukázala, že sezona nahrávající vzniku požárů začíná v Austrálii v současné době už v srpnu, což je o tři měsíce dříve než v 50. letech dvacátého století.
Dalších 49 nově ohrožených druhů
Červnová studie tří ekologů popsala, že požáry na přelomu roku vedly k nejhorší ztrátě životního prostředí pro ohrožené druhy od doby, kdy Austrálii kolonizovali Britové.
Další výzkum, který vyšel v polovině letošního roku, na základě práce dvacítky australských biologů prokázal, že se nově ocitlo mezi ohroženými dalších 49 druhů. Podle australských vládních dat je vymřením ohroženo 471 druhů původních rostlin a 191 druhů obratlovců.
