Málem zapomenutý pohon na propan-butan se vrací do kurzu. Zdroj: Bart Běhal
S nástupem ropné krize zažívá velký návrat poslední dobou již zavrhovaný pohon na LPG. Těží z něj ale logicky pouze značky, které mají vozidla s tímto typem pohonu v nabídce, což jsou v Česku aktuálně pouze Dacia a Renault.
Je železným pravidlem, že pokud se historicky vyskytly potíže s cenami benzinu a nafty, případně s jejich dodávkami, motoristé přirozeně hledali alternativy, jak běžná paliva nahradit. Za druhé světové války se ve velkém prosadil dřevoplyn a různé deriváty stlačeného plynu zůstaly v oblibě dodnes. Důvod je nasnadě: výrazně nižší cena. Přechod na tržní ekonomiku na začátku 90. let znamenal pro české řidiče také citelný nárůst cen benzinu, „předělávání aut na plyn“ se tedy stalo běžnou praxí, a to zejména u aut s vyšší spotřebou a výkonem. Více či méně odborné dodělávky časem doplnily i tovární úpravy s plnou zárukou od výrobce auta. Dnes jsou auta s tímto druhem pohonu ze zřejmých důvodů opět na vzestupu.
Jasná úspora
Krize kolem války na Ukrajině sice postihla i LPG, které už několikrát za poslední dny zdražilo. Jenže je pořád na zhruba poloviční ceně v porovnání s průměrnými cenami benzinu. A to znamená v praxi úsporu na palivu u auta spalujícího propan-butan zhruba 40 až 50 procent. Spotřeba LPG je totiž o něco vyšší než v případě spalování benzinu.
„Cena stlačeného ropného plynu kopíruje ceny ropy. Na českém trhu je to zpravidla asi polovina ceny benzinu Natural 95. Krize už pořizovací ceny LPG na burze sice zdražila na dvojnásobek původní ceny. Jenže i tak jsou u čerpacích stanic v ČR kvůli extrémně vysoké ceně benzinu pro české motoristy velmi zajímavé,“ vysvětluje šéf Sekce Autoplyn České asociace LPG Michael Gavrilovič.
LPG je u nás nejrozšířenějším alternativním palivem. Jeho cenu výrazně sráží nižší sazby spotřební daně. Auta jezdící na propan-butan totiž produkují méně oxidu uhličitého než při spalování benzinu.
Masivní nárůst
Zatímco o CNG pohony zájem neustále klesá, za čímž zjevně stojí velký nárůst ceny, lidovější LPG naopak získává. A rozhodně ne málo. Prodeje aut na LPG sice v celkových číslech díru do automobilového světa nedělají, ale jejich meziroční nárůsty jsou velmi zajímavé.
Jen v Německu meziročně stouply o celých 300 procent, ačkoli je třeba otevřeně přiznat, že 5 000 prodaných aut s LPG pohonem za první tři měsíce roku 2022 až tak bombasticky nezní. V Česku jsme na tom v poměru k počtu celkově prodaných aut, pokud jde o LPG, o hodně lépe – jen za duben našlo nového majitele hned 262 aut na propan-butan, od začátku roku dokonce 1 282 vozů. V loňském roce se za stejné období přitom prodalo pouze 483 aut.
Zatímco zájem o LPG pohon roste, faktem zůstává, že svá auta na LPG oficiálně už téměř žádná automobilka nenabízí. Nejvýraznějším hráčem na trhu s LPG auty tak zůstává Dacia, potažmo mateřský Renault.
Jak zareagují automobilky na tento trend, není zřejmé, velmi pravděpodobně totiž jde o přechodný stav a větší potenciál dlouhodobě vidí v ryze elektrických autech či hybridech. I tak se však jedná o zajímavý jev, ze kterého budou i v nejbližším období těžit především automobilky, které LPG ještě v nabídce mají.
Plug-in hybridy na ústupu
Podíváme-li se na ostatní pohony, podle nejnovějších statistik Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA), za první tři měsíce roku 2022 tvořila nová auta s motory na fosilní paliva (benzin + nafta) podíl 52,8 procenta (z toho benzinová 36 % a naftová 16,8 %). Nejvíce se dařilo full hybridům (25,1 %), zatímco plug-in hybridy hlásí ústup popularity a celkový podíl jen 8,9 procenta.
A bateriové elektromobily? Ve zmíněném období roku 2022 popadly rovných 10 procent na trhu s novými auty, což představuje meziroční nárůst o 53,4 procenta na celkových 224 145 prodaných bateriových elektrických aut.
