Rozhovor s premiérem Arménie Nikolem Pašinjanem
Ázerbájdžán způsobil v Náhorním Karabachu humanitární krizi, kvůli které nebylo možné do regionu dovážet potraviny a základní potřeby pro místní arménské obyvatelstvo. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan. Navíc tvrdí, že Ázerbájdžán se v oblasti, o kterou se obě země již řadu let přou, systematicky připravuje na etnické čistky. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev veškerá tato obvinění vytrvale odmítá.
Pašinjan pro CNN Prima NEWS popsal, že aktuálně je klíčovým bodem obsazení Lačinského koridoru Ázerbájdžánci. Je to přitom jediná pozemní cesta mezi Arménií a Náhorním Karabachem. O území se oba státy již desítky let přou a na pravidelné bázi se mezi nimi odehrávají přestřelky.
„Od loňského prosince Ázerbájdžán nezákonně blokuje Lačinský koridor. Říkáme nezákonně, protože podle třístranného prohlášení z 9. listopadu 2020 má koridor sloužit k propojení Arménů, kteří žijí v Náhorním Karabachu, s územím Arménské republiky. Podle tohoto prohlášení nemá Ázerbájdžán nad koridorem vykonávat žádnou kontrolu,“ řekl pro CNN Prima NEWS v exkluzivním rozhovoru Pašinjan. Dodal, že koridor je v podstatě bezpečnostní pásmo dlouhé zhruba pět kilometrů.
Arménský předseda vlády v rozhovoru pro CNN Prima NEWS v souvislosti se záborem Ázerbájdžánců prohlásil, že akce vyústila v humanitární krizi. „V důsledku této blokády nastala v Náhorním Karabachu humanitární krize. Jednak proto, že lidé byli zbaveni práva na volný pohyb, a také proto, že není možné zajistit souvislé dodávky potravin a základních potřeb,“ pokračoval Pašinjan.
ČTĚTE TAKÉ: Arménie vzdoruje Rusku? Premiér nepodepsal mírový dokument, Putin mrštil perem o stůl
V Náhorním Karabachu to podle jeho slov vedlo k „neustálým výpadkům dodávek elektřiny a plynu“, a platí to dodnes. „V zimních měsících musely být zavřeny školy, školky i vysoké školy. Asi 30 tisíc dětí a studentů bylo připraveno o právo na vzdělání,“ řekl v exkluzivním rozhovoru arménský premiér.
Kromě toho obvinil Ázerbájdžán, že měl na sporném území připravovat etnické čistky. „Hlavní otázka je, proč to Ázerbájdžán dělá. My se domníváme, že to nejsou ojedinělé akce, ale že jde o systematickou přípravu na etnické čistky v Náhorním Karabachu,“ dodal Pašinjan.
Blíží se konec konfliktu?
Arménie a Ázerbájdžán jsou v konfliktu o Náhorní Karabach prakticky od roku 1991, kdy obě země vznikly po rozpadu Sovětského svazu. V roce 2020 kvůli této oblasti válčilo a Ázerbájdžán ovládl některé oblasti v Náhorním Karabachu. Od Baku omezovalo přístup Arménům do regionu přes zmiňovaný Lačinský koridor. Oblast se nachází na území Ázerbájdžánu, avšak je obývána etnickými Armény.
Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu Pašinjanova obvinění vytrvale odmítá. O urovnání sporu se již delší dobu snaží ruský prezident Vladimir Putin na jedné, a Evropská unie s USA na druhé straně.
Aktuálně to vypadá, že se skutečně rýsuje řešení. Arméni a Ázerbájdžánci by totiž mohli podepsat dohodu o mírovém urovnání sporu na blížícím se summitu Evropského politického společenství (EPC), které se má konat na začátku června v Moldavsku. Výsledkem by mělo být, že Ázerbájdžán oficiálně získá území Náhorního Karabachu. Arméni by za to měli dostat záruky, že bude zajištěna bezpečnost tamního obyvatelstva.
