Výlet do babiččina údolí
Pro někoho otravná povinná četba, pro jiné zásadní dílo české literatury. Knihu Babička by měli lidé číst až v dospělosti. Myslí si to Ivan Češka – kastelán a správce Ratibořického zámku, kde se děj nejslavnější publikace Boženy Němcové odehrává. Podívejte se s námi k Viktorčině splavu i Starému bělidlu, kde spisovatelka strávila část svého dětství.
Stojíme v srdci Babiččina údolí, u sousoší babičky s dětmi a psy. Pomník na památku Boženy Němcové zde stojí od roku 1922. Letos je to právě 200 let od jejího narození. „Sem turisté nejčastěji chodí. Po soše sv. Václava v Praze se jedná o druhé nejfotografovanější sousoší v České republice,“ říká kastelán.
Procházíme se dál po údolí. V Rudrově mlýně si ve stínu dáme tvarohové koláče a chléb se škvarky. „Tož tu vítejte,“ zdraví nás muž převlečený za mlynáře. Je skvělou atrakcí pro děti i dospělé, všichni se s ním chtějí vyfotit. Děti se také mohou projet na ponících nebo koních. „Jako rodinný výlet se nám tu moc líbí,“ svěřuje se jedna z kolemjdoucích.
Návštěvníci mohou nahlédnout i do světnice ve mlýně, která je dobově zařízena. V mandlu je zase výstava historických přístrojů. Odtud se jde necelý kilometr ke Starému bělidlu. Pokud vás zastihnou tropické teploty jako nás, můžete se osvěžit ve vodě u vedlejšího Viktorčina splavu. I ten hraje v Babičce velkou roli.
„Viktorčin splav je mnohokrát zmiňovaný. Božena Němcová napsala příběh na základě vyprávění, které slyšela jako malá dívka. Vytvořila ten příběh nešťastné lásky,“ popisuje Ivan Češka, který spravuje celý objekt. Právě u splavu měla šílená Viktorka shodit své dítě do řeky a pak na toto místo chodit zpívat ukolébavky. Původní splav z Babičky byl dřevěný, ale smetla ho povodeň. Nový železobetonový splav pochází ze 40. let 19. století.
Němcová se zhlédla ve vévodkyni
Část děje Babičky se odehrává i na Ratibořickém zámku, který je dnes veřejně přístupný a lidé si ho mohou prohlédnout s průvodcem. Nás zámek okouzlil útulným a vcelku moderním interiérem. Na zámek jezdila kněžna Zaháňská, žena s kontakty na evropské státníky.
„Vévodkyně Zaháňská byla velmi vzdělaná. Božena Němcová ji znala, zhlédla se v ní v té emancipaci. Zatímco u vévodkyně to všichni akceptovali, Božena Němcová pak měla v měšťanské společnosti, ve které se pohybovala, problémy,“ vypráví Češka.
Dodává, že lidé by na Babičku neměli zanevřít kvůli tomu, že jim dílo někdo znechutil na základní škole. „Stále knihu prodáváme a lidé si ji neustále kupují. Ale měli by číst Babičku až v dospělosti. Je tam spoustu rad, které dítě nepochopí, například že dobrá hospodyňka by měla skočit přes plot i pro pírko, tedy umět šetřit,“ uzavírá kastelán.
