Konečně! Lídři EU se shodli na fondu obnovy. Pode Babiše úspěch, opozice váhá
Výběr redakce
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání dohodli na začátku pátého dne na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. V úterý ráno to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Podle premiéra Andreje Babiše je výsledek pro Česko úspěchem, politici a ekonomové s ním nesouhlasí.
Lídrům EU se podařilo vyřešit sporné body, kvůli nimž se rozhovory časově téměř vyrovnaly dosud nejdelšímu summitu společenství z roku 2000. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Částka, jež zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021–2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise vypůjčí na finančních trzích.
„Myslím si, že Česká republika dopadla velice dobře. Během summitu se nám podařilo vyjednat dodatečný finanční zdroj ve výši 1,55 miliardy eur (cca 41 miliard korun; pozn.). V hantýrce se tomu říká dáreček,“ prohlásil po maratonském jednání Babiš. Díky tomu, že se státníci shodli na parametrech fondu, si Česko v období let 2021 až 2027 polepší proti končícímu sedmiletému období o téměř čtyři miliardy eur, v přepočtu přes 106 miliard korun. V rámci budoucího rozpočtu dostane 27 miliard eur (718 miliard korun), z fondu obnovy bude na dotacích čerpat 8,7 miliardy (231,4 miliardy korun). Tento příspěvek měl být původně o něco vyšší, lídři unijních zemí se však po tlaku států obávajících se vysokého společného zadlužení shodli na seškrtání grantů.
Čtěte také
Podle Babiše je důležité, že si Česko vyjednalo možnost převádět až 25 procent příspěvků mezi jednotlivými strukturálními fondy podle svých potřeb. Vláda podle premiéra co nejdříve předloží Evropské komisi plán reforem, který bude podmínkou toho, aby mohla čerpat z fondu obnovy určeného pro příští tři roky. „Je potřeba naši ekonomiku restrukturalizovat, musíme se soustředit hlavně na investice, na naše zdravotnictví,“ vyjmenoval některé z priorit Babiš.
Nepadla slova o jaderné energii
S českým premiérem ale nesouhlasí poslanec a ekonom Jan Skopeček (ODS), který pro CNN Prima NEWS uvedl: „Nevím, v čem je výsledek pro Českou republiku dobrý, protože za tou velkou částkou se skrývají věci jako vznik společných evropských daní a především to, že se Evropská unie zadluží a za ten dluh budou ručit členské státy včetně Česka.“
Skopeček také zpochybnil efektivnost národního investičního plánu, protože podle něj jde o seznam bez realistického základu. „Je to takový soupis všech možných investic, kdy někteří starostové ani nevěděli, že se jejich projekty v plánu nacházejí,“ vysvětlil Skopeček.
Poslanec ODS také zdůraznil, že premiéra Andreje Babiše neslyšel v posledních dnech a během vyjednávání mluvit o jaderné energii. „Poslanecká sněmovna před odjezdem premiéra na summit schválila vysokým počtem hlasů v rámci projednávání jeho mandátu, že má Babiš během vyjednávání kompromisů prosadit jadernou energii v Česku jako čistý zdroj. S ohledem na dostavbu Temelína a Dukovan je to velmi důležité,“ dodal Skopeček.
Výtky jsou, ale shoda je fajn
„Premiér jako vyjednavač selhal. S textem souhlasil, aniž by vyjednal cokoli z toho, k čemu ho před odjezdem zavázala Sněmovna,“ poznamenal místopředseda ODS Alexandr Vondra. Podle poslance Františka Kopřivy (Piráti) je škoda, že výsledný kompromis snižuje objem investic do zdravotnictví, výzkumu a fondu spravedlivé transformace. „Právě tyto peníze totiž mohou zvýšit konkurenceschopnost EU oproti dalším velmocím a připravit ji na další krize. Dále je špatně, že podle finálního návrhu není čerpání peněz podmíněné dodržováním právního státu,“ dodal Kopřiva.
Dohodu dosaženou po čtyřech dnech jednání ocenil předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Základní výtky premiéra Babiše v dohodě ale zůstávají – například kritérium nezaměstnanosti za posledních pět let nebo problematika finančních vratek, tzv. rabatů pro čisté plátce, které budou v některých případech dokonce navýšeny,“ popsal Benešík a zdůraznil, že například zástupci Maďarska a Polska dosáhli na rozdíl od Česka všeho, s čím do Bruselu odlétali.
„Za dohodu jsem rád, i když cesta k ní nebyla snadná a zřejmě poznamená vztahy. Rychlost je důležitá, to summit splnil. Jsem rád, že premiér nestál dohodě v cestě,“ sdělil europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Mrzí ho pokles financí v transformačním fondu. Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je dohoda dobrou zprávou, protože z krize všichni vyjdou jako vítězové, nebo poražení. „Bít se v prsa, že někdo získal něco navíc, je krátkozraké. Peníze teď musí jít hlavně do inovací a infrastruktury,“ napsala na svém twitterovém účtu.
Čtěte také
Je to silná a správná dohoda
Z konečné shody se radoval i předseda Evropské rady Charles Michel. „Dosáhli jsme dohody ohledně fondu obnovy a evropského rozpočtu. Byla to těžká jednání v těžkých časech pro všechny Evropany. Byl to maraton, který skončil úspěchem pro všech 27 členských států. Hlavně ale pro lidi. Pro Evropu je to teď dobrá, silná, ale především správná dohoda,“ pravil po summitu Michel.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zase sdělila, že dohoda znamená pro EU historický krok. „Evropa má teď jako celek velkou šanci stát se po této krizi silnější. Dnes jsme udělali historický krok, na který můžeme být všichni hrdí,“ řekla von der Leyenová a doplnila: „Čeká nás ještě spousta práce. První a nejdůležitější je, že teď musíme pracovat s Evropským parlamentem, abychom si dohodu zajistili.“
