Kurzarbeit se nepovedl, přiznává Babiš. Zmastili jste to, rozčilují se průmyslníci

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se měla zavést podle vládního návrhu od listopadu, což se zřejmě nestihne. Navázala by na dočasný program Antivirus, který byl zaveden kvůli epidemii nového koronaviru.

Dohoda ke kurzarbeitu je upečená, tvrdí Maláčová. Vláda prý návrh večer schválí

Domácí

Koaliční strany se dohodly na podobě kurzarbeitu. Vláda by měla návrh novely s kurzarbeitovými pravidly schválit dnes večer. Na svém Twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Dolní komora Parlamentu se k úvodnímu kolu diskuse o novele o zaměstnanosti sejde na schůzi ve středu od 10:00. „Máme ve středu Sněmovnu, návrh se nepovedl, nikdo není spokojený. Dokonce ministr (zemědělství Miroslav) Toman (ČSSD) ve vládě hlasitě protestoval proti kurzarbeitu, protože jeho resortu chybí asi 15 tisíc zaměstnanců,“ řekl Babiš. „To nejdůležitější, co nás čeká, je rozhodnout o prodloužení Antiviru a samozřejmě zavést kurzarbeit,“ dodal předseda vlády.

„Debata ve Sněmovně bude asi dlouhá, budeme chtít různá vyjádření. Jsou firmy, které volají po tom, aby žádný kurzarbeit nebyl a Antivirus se neprodlužoval, a jsou firmy, které to chtějí,“ poznamenal Babiš.

Hanák: Zrušil jsi sociální dialog, předsedo

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák zareagoval ostře. „Zmastili jste kurzarbeit. Pustili jste se do politických her místo toho, abyste mysleli na firmy a zaměstnance,“ prohlásil Hanák. Vyzval premiéra k obnovení sociálního dialogu. „Ty jsi ho, předsedo vlády, zrušil, týdny nefunguje a je doba, kdybychom měli diskutovat,“ řekl Babišovi.

Šéfové firem podle něj upozorňují na špatnou situaci na trhu práce. „Podívejte se na příchod zahraničních pracovníků, ti lidé musí přijít,“ požádal Babiše. Kritizoval to, že ministerstvo práce a sociálních věcí nepředkládá vládě vývoj demografické křivky do dalších let. „Ten vývoj není dobrý, je špatný,“ poznamenal.

Za neodpracované hodiny 70 procent čistého

Podle novely by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Ekonomiku, nebo život. Hodnotu člověka nelze měřit jen penězi, míní Kovanda s Váchou

360°

Státní ústav pro kontrolu léčiv vyčísluje hodnotu lidského života asi na 1,2 milionu korun. Nejvyšší soud mu přiřazuje cenu více než deset milionů. Lze vůbec posuzovat, zda dát přednost záchraně životů nebo předcházení národohospodářských škod? I to bylo téma diskuse ekonoma Lukáše Kovandy a teologa Marka Orko Váchy v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na televizní stanici CNN Prima NEWS.

Firmy by platily sociální odvody i za neodpracovaný čas z příspěvku od státu, tedy ze 70 procent pracovníkovy čisté mzdy. Zdravotní pojištění by se hradilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za volné hodiny či dny by hradil zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel. Aby lidé příspěvek od státu získali, nesměla by firma sídlit v daňových rájích a vyplácet dividendy a podíly ze zisku.

Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle „relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje“. Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.