Premiér Andrej Babiš Zdroj: CNN Prima NEWS
Pokud by byl prezident Miloš Zeman zbaven svých pravomocí a ty by se rozdělily mezi premiéra a předsedu či předsedkyni Sněmovny, Andrej Babiš by mohl rozhodnout o zastavení svého vlastního trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. V minulosti se o to pokusil třeba slovenský premiér Vladimír Mečiar, a přestože to soud nakonec zrušil, získal tím odklad vyšetřování o více než deset let.
Kdyby došlo k aktivaci článku 66 Ústavy České republiky, přešla by na premiéra pravomoc zastavovat trestní stíhání i udílet amnestie.
Článek 63 v odstavci 1 j) a k) Ústavy je definuje takto:
- Prezident republiky dále nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.
- Prezident republiky dále má právo udělovat amnestii.
Je samozřejmě otázkou, jak dlouho bude Babiš premiérem a zda by měl vůbec čas něco udělat. Ustavující schůze nové Sněmovny se uskuteční 8. listopadu, a pokud brzy na to poslanci a senátoři schválí článek 66, bude v té době premiérem stále ještě Andrej Babiš. Sice zřejmě jen krátce, ale bude. A mohl by tak zamezit případnému soudu v kauze Čapí hnízdo.
Co znamená aktivace článku 66? Zeman přijde o moc, ale prezidentské volby nebudou
Politici napříč celým spektrem debatují o tom, zda aktivovat článek 66 ústavy. Znamenalo by to, že Parlament by dočasně zbavil prezidenta Miloše Zemana pravomocí kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Zeman by ale nebyl odvolán. Prezidentem by zůstal, a tím pádem by se nekonaly ani předčasné volby hlavy státu.
„Čistě teoreticky to možné je, protože je to skutečně jedna z pravomocí, která na předsedu vlády přechází v případě aktivace článku 66,“ řekl CNN Prima NEWS právník a odborník na ústavní právo Ondřej Preuss na dotaz, zda by si tak mohl Babiš sám trestní stíhání zastavit.
Právník: Bylo by to nevhodné a protiprávní
Pokud by k tomu Babiš přistoupil, šlo by podle Preusse o krok, který je v rozporu s fungováním právního státu, a jistě by se tím zabýval ústavní soud, podobně jako to v minulosti udělala jeho slovenská obdoba v případě premiéra Vladimíra Mečiara.
„Nicméně se domnívám, že by to bylo krajně nevhodné a nebylo by to slučitelné s dalšími principy právního státu. Máme příklad ze Slovenska, kde takto postupoval Vladimír Mečiar a poté zasáhl ústavní soud a jeho amnestii zrušil,“ dodal Preuss.
V roce 1998, když zastupoval prezidenta, udělil Mečiar amnestii podezřelým z únosu syna slovenského prezidenta Michala Kováče v roce 1995. Za únosem měl stát právě Mečiar a jemu blízcí lidé. Amnestie nakonec ústavní soud zrušil, ale až v roce 2017. Až poté se mohl únosem začít zabývat normální soud.
Slovenský ústavní soud tehdy ve svém nálezu konstatoval, že udělením amnestií Mečiar překročil pravomoci, zneužil svou moc, zpronevěřil se slibu premiéra a konal v rozporu s principy právního státu, aby tak ochránil sebe a své přímé podřízené.
Sněmovna už Babiše dvakrát vydala
Andrej Babiš je trestně stíhaný od roku 2017. Dvakrát musela Poslanecká sněmovna hlasovat o jeho vydání a v obou případech byl výsledek pro Babiše nepříznivý. Po ustavení nové Sněmovny dojde na stejné hlasování potřetí, jelikož žalobce už se nechal slyšet, že o to požádá. Dokud se tak nestane, zůstává Babišovi poslanecká imunita. Jeho stíhání umožnil právě fakt, že mu jí Sněmovny v roce 2017 a 2018 sebraly.
V kauze Čapí hnízdo jde o podezření z dotačního podvodu. Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert, v prosinci 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. Babiš pak celý holding v roce 2017 vložil do svých svěřenských fondů.
