S aktivací článku 66 musí souhlasit Sněmovna i Senát. Prezident pak přijde o některé pravomoci. Zdroj: AP
Politici napříč celým spektrem debatují o tom, zda aktivovat článek 66 ústavy. Znamenalo by to, že Parlament by dočasně zbavil prezidenta Miloše Zemana pravomocí kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Zeman by ale nebyl odvolán. Prezidentem by zůstal, a tím pádem by se nekonaly ani předčasné volby hlavy státu.
Článek 66 se může aktivovat v případě, pokud prezident není schopen vykonávat svůj úřad ze závažných důvodů. Musí se na tom shodnout Poslanecká sněmovna a Senát. Debaty o článku 66 zesílila zpráva Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), kterou dostali senátoři. Miloš Zeman podle ní není ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti.
PŘEHLEDNĚ: Premiér, vláda, guvernér ČNB. Co se bez prezidenta neobejde a jaké je řešení
Nejasnosti o zdravotním stavu prezidenta republiky Miloše Zemana vedou k dohadům, nakolik se předání moci po volbách do Poslanecké sněmovny neobejde bez jeho kroků a k čemu naopak jeho aktivity není zapotřebí. Poslanecká sněmovna se sejde automaticky, nová vláda však samovolně vzniknout nemůže.
K aktivaci článku se kloní stálá senátní komise pro ústavu. Celý Senát bude hlasovat zřejmě na schůzi 5. listopadu. Tedy ještě tři dny předtím, než se ustaví nová Sněmovna. Samotný souhlas Senátu nic nemění. Jak již bylo zmíněno výše, kývnout musí i dolní komora. Stačí na to prostá většina přítomných zákonodárců.
Nová Sněmovna se sejde na ustavující schůzi 8. listopadu. Předseda ODS a adept na budoucího premiéra Petr Fiala v úterý řekl, že Sněmovna by neměla o případném převodu pravomocí prezidenta rozhodovat na ustavující schůzi, ale až na schůzi následné. Ta se může konat během druhého nebo třetího týdne v listopadu.
Pokud by Parlament zbavil prezidenta pravomocí, neznamená to, že je hlava státu odvolaná z úřadu. Prezidentovi zůstává nárok na plat a k dispozici má nadále prezidentskou kancelář. Nekonaly by se tak ani předčasné prezidentské volby. Některé pravomoci by pouze přešly na další ústavní činitele. Dřívější volby by se konaly pouze v případě, že by se úřad prezidenta republiky uvolnil.
- Premiér
Předseda vlády přebírá tyto prezidentské pravomoci: Zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy. Je vrchním velitelem ozbrojených sil, přijímá vedoucí zastupitelských misí a pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí.
Kromě toho premiér propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán. Jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a má právo udělovat amnestii.
- Předseda Poslanecké sněmovny
Šéf dolní parlamentní komory přebírá prezidentské pravomoci, které jsou stěžejní hlavně po volbách. Předseda Sněmovny jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi.
Svolává zasedání Poslanecké sněmovny, rozpouští Poslaneckou sněmovnu, pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády a jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy. Jmenuje rovněž členy Bankovní rady České národní banky a vyhlašuje volby do Senátu.
V praxi to znamená, že šéf Sněmovny má po aktivaci článku 66 velkou moc. Do 21. října je předsedou Sněmovny Radek Vondráček. Nového předsedu si poslanci zvolí na ustavující schůzi 8. listopadu. Spekulovalo se, že o post má zájem šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, ale také Petr Gazdík z hnutí STAN.
- Předseda Senátu
Předseda Senátu vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny. Předseda Senátu přebírá výkon funkcí po předsedovi Sněmovny, uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna.
