Ekonom Štěpán Křeček o windfall tax
Připravovaná daň z nadměrných zisků může pro stát skončit fiaskem. A to v případě, že se nevybere plánovaných 85 miliard od některých společností. Banky například mohou zvýhodnit své klienty a nabídnout jim lepší úroky u spořicích účtů. Tím by bankovním domům klesly nadměrné zisky a o to méně by pak odváděly státu na dani. Podle ekonomů oslovených CNN Prima NEWS se podobný scénář začíná už uplatňovat.
Vláda Petra Fialy (ODS) chce zavést tzv. windfall tax. Jedná se o daň z nadměrných zisků, která má padnout na sektor bankovnictví, energetiky, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Firmy z těchto oborů totiž podle státu nejvíce vydělávají na současné energetické krizi.
Pád akcií ČEZ a sílící kritika. Vládní návrh na windfall tax trhají odborníci i investoři
Vládní návrh na zdanění nadměrných zisků některých společností nepřestává dráždit ekonomy a investory. I když se jedná pouze o základní parametry nové daně, tak již třetím dnem dochází k pádu akcií skupiny ČEZ. Obava také panuje z toho, že zdanění zisků nejdříve musí projít Poslaneckou sněmovnou, ve které se může situace postižených společností ještě zhoršit.
Podle plánů by daň měla přinést do rozpočtu příjmy ve výši 85 miliard korun. To se ale nemusí vůbec podařit. Zejména banky si mohou snižovat zisky tím, že budou výhodněji nabízet své produkty. „Po zavedení daně z nadměrných zisků se úročení klientských vkladů může dále zlepšovat. Banky by tím přišly o část nadměrných zisků, které by z velké části musely odevzdat státu. Klienti by si tím naopak polepšili,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček, který je velkým kritikem zavedení daně z nadměrných zisků. Vyšší sazby u spořicích účtů mají navíc protiinflační efekt, protože kvůli vysokým úrokům nebudou lidé tolik utrácet a více se vrhnou do šetření.
Banky začnou investovat
Zatímco v květnu se úrokové sazby na spořicích účtech pohybovaly okolo tří až čtyř procent, nyní přesahují pět procent. Jeden z bankovních domů dokonce nabízí úrok i 6,01 procenta.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se domnívá, že se tímto banky připravují na zavedení daně. „Částečně to pozorovat již můžeme, protože se o dani hovoří několik měsíců. Banky s tím tedy počítají a přes léto připravily pro své klienty výhodné nabídky, které nyní realizují. Ke zvyšování sazeb by ale došlo tak i tak. Úroky centrální banky jsou stále vysoké. Přesto by navýšení nebylo tak výrazné, jako je nyní,“ řekl pro CNN Prima NEWS Kovanda.
Podle něj si banky umí spočítat, kdy se jim vyplatí spíše přesunout peníze mezi své klienty, než je odevzdávat státu na daních. Kovanda také uvádí, že kromě vyšších úroků na spořicích účtech mohou začít ve větší míře investovat nebo navýšit své dividendy.
S tím souhlasí i Křeček, podle kterého mohou bankovní domy snižovat své zisky i jinak. „Vzhledem k tomu, že přichází krizové období, tak se některé úvěry mohou stát nedobyvatelnými. To může motivovat k většímu vytváření rezerv. Zároveň banky mohou více investovat, aby si zvýšily daňově uznatelné odpisy,“ dodal Křeček.
