Běh na dlouhou trať. Ekonomové vysvětlují, proč Česko musí elektřinu vyvážet a kupovat zpět

„Česká republika při vstupu do EU souhlasila s připojením na jednotný energetický trh. Odpojení se z něj a vyvázání se ze smluv bude složité a bude trvat dlouho,“ uvedl Peterka. Energie vyrobená Českem je podle něj navíc prodaná na roky dopředu. „Skrze prodej budoucí energie je pro další rok prodáno více než 80 procent produkce. Můžeme se bavit o přebytcích, ale ty minimálně pro další roky neexistují,“ vysvětlil Peterka.

Ekonom Lukáš Kovanda podotkl, že v případě zastropování cen energií by záleželo také na menšinových akcionářích společnosti ČEZ. „Je otázka, zda by souhlasili s tím, že by ČEZ neprodával elektřinu za cenu, za kterou ji na trhu prodávat může,“ sdělil Kovanda.

Zmínil příklad z Francie, kde část elektřiny, kterou vyrobí tamní společnost Électricité de France, jde na burzu a část je cenově regulována vládou. „Pro dobu války, tedy určitého mimořádného stavu, to stojí za zvážení. Je ale třeba, aby jakékoliv opatření bylo dobře projednáno s menšinovými akcionáři,“ zdůraznil Kovanda.

Pokud by k projednání nedošlo, mohli by menšinoví akcionáři podávat žaloby a podle Kovandy budou mít šanci, že úspěšně zažalují stát, který by je regulací cen připravoval o jejich peníze. Ekonom zmínil také možnost rozdělení společnosti na dvě části. „Část odpovědná za výrobu elektřiny by padla plně do rukou státu a jiné části by zůstaly v rukou akcionářů,“ popsal Kovanda. Upozornil ale, že takové opatření nelze provést přes noc a jeho provedení by vyžadovalo několik let. „Vláda by měla konat, zatím příliš nekoná,“ dodal ekonom.

Podle Peterky jde ale také o vztahy v rámci Evropské unie. „Při exitu ze společného trhu bychom přišli o jistotu a záruku, že by okolní státy mohly v případě problémů České republice pomoct,“ řekl.