Marek Benda o konzervativních hodnotách, křesťanství o voličích ODS
Lidská práva už nejsou svoboda, konání si, co chci, ale nárok na stát, aby vytvářel garance a všichni to respektovali, říká v druhé části otevřeného rozhovoru pro CNN Prima NEWS šéf poslanců ODS Marek Benda. Hlásí se ke konzervativnímu vnímání světa a hájí křesťanské hodnoty a z tohoto pohledu se považuje za menšinu. V rozhovoru hovoří i o tom, že sliby Andreje Babiše (ANO) nedokáže koalice Spolu trumfnout. Dětský certifikát považuje za neodpouštějící, i přesto přiznává, že prohrál.
Proč by měli chtít voliči ODS Marka Bendu ve Sněmovně, když jim říká, že je starý muž a současnému světu třeba skrze bitcoinovou kauzu vlastně úplně nerozumí?
Neřekl jsem, že nerozumím světu, kam se ubírá, ale že nerozumím bitcoinům. Současně ale vždy na všechny nápady elektronizace říkám, že musíte nechat prostor i pro lidi, kteří chtějí stále ještě pracovat s papírem. V tomto směru hájím starý normální svět. Myslím si, že volič není jen moderní mládež. Voliči jsou i staří lidé, kteří chtějí mít možnost si vyzvednout důchod ve své bance. Voliči jsou velmi pestří a podle mě zastoupení ve Sněmovně má být velmi pestré. To nemůže být jenom pirátské.
ČTĚTE PRVNÍ ČÁST ROZHOVORU: Benda: Hájím starý normální svět. O kauzičkách se s bratrem nebavíme, na maminku mi nesahejte
Pro koho podle vás dnes ODS politiku dělá?
Pro své voliče. Jsou to částečně lidé, kteří nám věřili celých 35 let, kteří nás volí tak nějak automaticky. Obecně je to o tom, jestli si myslíme, že země směřuje správně nebo špatně. Děláme pro lidi, kteří si myslí, že země směřuje správně. Ano, jsou tam nějaké výkyvy. Můžeme se hádat o to, jaká má být výše daní, ale že jsme za těch 35 let ušli obrovský kus cesty a v mnoha těch rozhodujících časech na to měla vliv ODS, je nesporné.
Spoustu voličů jste po té cestě poztráceli. Byly doby, kdy ODS měla kolem 30 procent.
To je pravda, ale v tomhle se strašně změnila politika, která přestala být koncentrována na dva subjekty. Upřímně řečeno, koalice Spolu měla v minulých volbách 27 procent. To zas není tak velký rozdíl od toho, co co měl Mirek Topolánek v době své největší slávy.
Manželství pro všechny není pro Česko prospěšné
Zajímalo by mě, jestli víte, kdo je ten volič ODS?
Poměrně dobře víme, co si náš volič myslí. Dokonce je to někdy odlišné od toho, co si myslím já. Třeba typově manželství pro všechny. Většina našich voličů si myslí, že by mělo být přijato. Já jsem brzdil, všichni to víme. Pokládám to za věc, která není prospěšná pro tuto zemi a část mých voličů si myslí to samé. Nakonec se z toho vylíhl nějaký kompromis.
Když se bavím s řadou těch, kteří vás volili nebo říkají, že ODS je menší zlo, tak už ztrácí víru v to, že ODS drží a ctí hodnoty, na nichž byla vybudovaná. Slíbili jste například, že daně se zvyšovat nebudou, přišli jste a zvýšili je…
Daně se dramaticky nezvýšily. První rok se daně snižovaly, druhý rok se vlastně jen to, co se první rok seškrtalo, o něco navýšilo. Celkové daňové zatížení vzrostlo o 0,3 procenta.
Dnes se nehraje o to, jestli budeme mít vyšší daně
Nicméně daně z majetku se třeba zvýšily. Vaši voliči v tom vidí tzv. red flag a mají pocit, že jste je zradili. Jsou tedy daně nebo ekonomická témata ta, která by měla ODS zvedat?
Řekl bych, že dnešní témata jsou fakt úplně jiná.
Jaká?
Jsme ve světě, který se dramaticky změnil. Jsme v situaci, kdy jsme nejbezpečnější, téměř nejspokojenější zemí z celé EU. Žije se tady neuvěřitelně dobře a ať mi někdo říká, že se tady nežije dobře. Nejnižší míra chudoby, jedny z nejkvalitnějších veřejných služeb, jaké si dokážeme představit – od hromadné dopravy, zdravotnictví, školství. Jde nám o to, abychom tento stav udrželi, abychom zabránili tomu, abychom začali znovu padat někam jako na východ do ruského vlivu. O to se dneska hraje. Nehraje se o to, jestli budu mít o jedno procento nebo o 30 procent vyšší daň z majetku, ale o to, jestli zůstáváme členem NATO, kterého přijdou ostatní hájit, jestli zůstáváme členem Evropské unie, jestli jsme schopni se postavit za Ukrajinu.
Babišovy sliby nedokážeme trumfnout
Nechci znít nepokorně, ale není to málo?
Je to strašně moc. Kdyby tady seděla na začátku roku 2022 v okamžiku, kdy Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu, Babišova vláda v demisi, tak mohla celá historie Evropy být úplně jiná.
Nebudu naplňovat peněženky, abych přetrumfnul Andreje Babiše
Co si představujete, že Andrej Babiš udělá, když se třeba po sněmovních volbách dostane k moci?
To si nedokážu úplně představit, ale hrozí hlavně obrovské riziko, pod jakým bude tlakem. Už dneska říká jednoznačně věty, že nebude dodržovat dohody ohledně výdajů na obranu a tak podobně. A to tam ještě bude pravděpodobně vládnout s lidmi, kteří říkají, že chtějí rovnou vystoupit. O tomhle budou volby, ne o bitcoinové aféře.
Lidé, kteří Andreje Babiše nebo SPD volí, z tohohle strach nemají. Neměli byste se spíš zaměřit na ta domácí témata než neustále mluvit o zahraniční politice.
Nebudu naplňovat peněženky, abych přetrumfnul Andreje Babiše. Nedokážeme to nikdo z nás, ledaže bychom se rozhodli stát úplně poslat do kytek. Nedokážete trumfnout sliby Andreje Babiše, to nejste schopni nikdy.
Tak jak ho chcete porazit?
Věřím, že volič je racionální bytost. Kdybych nevěřil v demokracii, tak se ji tady 35 let nepokouším budovat.
Z lidských práv se stává nárok
Kdo je volič Marka Bendy? Pokud bych připomněla témata jako dětský certifikát, redefinice znásilnění, istanbulská úmluva, vatikánská smlouva. Mám pocit, a pojďte se mi ho klidně pokusit vyvrátit, že jste se stal spíše bojovníkem proti prosazování lidských práv. Říkám si, jak je to možné, že vy jakožto člověk, který se právem a hrdě zaštiťujete disidentskou minulostí rodiny, bojujete za to, že vyšší tresty pro násilníky na dětech jsou vlastně zbytečné.
Řekl bych, že jsou tam dvě roviny. To, o co se bojovalo do roku 1989, byly lidské svobody, lidská práva. Takhle jsme chápali Listinu práv a svobod, jako něco, do čeho mi stát nezasahuje a co si můžu dělat podle svého. Nicméně posledních 20 let, zejména v západní Evropě, a je to strašně módní, lidská práva najednou nejsou moje svoboda konat si, co chci, ale proměnilo se to na právo požadovat po ostatních, aby mi nějakým způsobem vyhověli, vyšli vstříc nebo pomohli.
Takhle vy to vnímáte?
To není moje vnímání lidských práv. Moje vnímání lidských práv je, že se můžu pokládat za cokoliv, za hrníček, za holčičku, za chlapečka, ale nevím, jestli je moje právo žádat po ostatních, aby mi říkali, že jsem hrníček, holčička nebo chlapeček.
Proč by měl být Marek Benda tím, kdo bude lidem bránit v tom, aby se takto cítili. Stát by jim přeci neměl bránit v tom, aby měli stejná práva jako ti, kteří se cítí být mužem nebo ženou.
To si fakt nejsem jistý. Tady se snažím postavit, kde je ten rozdíl. Jedna věc je, jak to cítím já, do toho nikomu nezasahuji. Minimálně do roku 2000 jsme lidská práva chápali jako prostor mé svobody a najednou se z tohoto prostoru začíná stávat nárok na ostatní, nejčastěji na stát – vytvořte mi garanci toho, že to všichni ostatní budou respektovat. To je přeci obrovský rozdíl.
Částečně vám rozumím. Na druhou stranu mám pocit, že jsou prostě lidé ve společnosti, kteří se dostali do nějaké svízelné, nepříjemné situace, a ne úplně nutně vlastní vinou, a pokud jim stát v nějaké situaci rychle pomůže, tak to pro něj bude výhodnější, než aby do budoucna hasil ty následky. To je třeba otázka zálohovaného výživného, proti kterému jste také brojil.
Stát nevymáhá vůbec nic. Pamatuji si na začátku devadesátých let Rogera Scrutona (britský konzervativní filosof, pozn. red.), který přijel do České republiky a říkal, že Západ místo vzoru rodiny – otce, matky a dítěte žije v představě – matka, dítě a státní byrokrat, který vše proplácí. Nemyslím si, že zálohové výživné vyřešilo nějaký problém. To všechno bude místo nezodpovědných rodičů stále platit stát? Je tam přece někde ten nezodpovědný rodič, který má něco platit a který neplatí.
A může za to to dítě?
Nemůže.
A neměl by stát myslet na to, že za to nemůže to dítě.
Ale má na sebe brát povinnosti za členy své společnosti? V okamžiku, kdy řeknu, že to budu platit těm nezodpovědným, tak je to fér vůči těm zodpovědným. Stát by se měl snažit – a vím, že to nejde stoprocentně – chovat relativně férově.
Proč se nechová férově třeba ve zdanění? Proč mají lidé s nižšími příjmy celkové daňové zatížení vyšší než ti vysokopříjmoví.
Nízkopříjmoví lidé neplatí žádné daně.
Lidé s nižšími příjmy platí procentuálně vyšší daně (se započtením sociálních i zdravotních odvodů) než ti s těmi vysokými příjmy. Tady stát férový není a v jiných oblastech mluvíte o férovosti? Tak se ptám, proč není férový tedy ve všech.
Můžeme určitě hledat další oblasti, kde máme napravovat férovost. Tato čísla dávají Prokopové, naprosto levicoví ekonomové.
Dětský certifikát je neodpouštějící
Dobře zpátky k politice, kterou prosazuje Marek Benda. Přišel jste s tím, že doživotní zákaz práce s dětmi pro lidi, kteří zneužijí dítě, je špatně.
Ne, to není pravda. Prosazoval jsem, aby dětský certifikát byl závislý na trestu. Byla tam doživotní varianta. Vy pořád mluvíte o člověku, který zneužil dítě, to je to, co mi na tom přijde jako ta strašná lež. Kdyby se to týkalo pedofilů, tak mi to vůbec nevadí.
Pedofilů se to týkat nemůže, už jenom proto, že pedofilové jsou diagnostikovaní a ve výsledku mají automaticky ochranné léčení. To přeci oba víme.
Tak těch, kteří sáhli na dítě. Ale netýká se to jen jich. S dětmi to nemá nic společného.
A vy chcete, aby vrah pracoval s dětmi?
Já tu debatu znovu nepovedu, prohrál jsem to, jen říkám, ať mi nepředhazujete věci, které nejsou pravdivé. Mně prostě přijde úchylné obnovit, když se někdo porval na tancovačce, dostal za to dva a půl roku, dávno to má zahlazené, tak někdo přijde, máš dětský certifikát, nesmíš pracovat s dětmi. Vrátíme se k tomu za dva roky a uvidíte, že mi většina společnosti bude dávat za pravdu.
Většinový pohled společnosti je nyní ten, že nechápe, proč by vrazi a násilníci měli mít větší práva než děti.
Asi ano, jen mi to prostě připadá neodpouštějící. Trestní právo vychází z toho, že jsem něco spáchal, trest si odpykal a tím je mi odpuštěno. Tohle je způsob uvažování společnosti, která přestala vnímat křesťanství jako podstatnou součást sebe. Podle mě je právě nekřesťanský v tom, že neexistuje odpuštění.
Zmínil jste křesťanství. Jste věřící katolík.
Špatně věřící katolík.
Proč špatně věřící?
Přece víme, že jsme osoby hříšné a nedokonalé. A je to naprosto přirozené.
Já jsem ráda, že o tom takhle otevřeně hovoříte. Protože další věc, která je vám vytýkána, že prosazuje konzervativní hodnoty, a že sloužíte křesťanské církvi. Narážím samozřejmě na vatikánskou smlouvu. Tak je Marek Benda tím, kdo nejvíce hájí církev.
Ano, postavení církve ve společnosti vnímám jako významné. Myslím si, že patří i do moderní společnosti. Katolická církev, řekněme obzvlášť. Pokud stát sjednal nějakou smlouvu se Svatým stolcem, tak jsem se snažil, aby byla prosazena.
Někteří vám vytýkají, že to bylo velmi rychle, bez veřejné debaty a že jste to udělal tak nějak jako pokoutně.
O té smlouvě se mluví 20 let. Vláda celkem jednoznačně řekla, že chce smlouvu se Svatým stolcem uzavřít, už ve svém programovém prohlášení.
Vždy budu na straně zpovědního tajemství
Výhrady směřují k tomu, že katolická církev získá větší pravomoci nebo, že dojde k posílení zpovědního tajemství a že může dojít i k zahlazení trestných činů. Vznáší to otázky, proč se stavíte na tuto stranu.
Proč se stavím na stranu zpovědního tajemství? V zemi, kdy jeden z jejích svatých – Svatý Jan Nepomucký – byl umučen proto, že odmítl vyzradit zpovědní tajemství královny. No z historických důvodů, protože zpovědní tajemství pokládám za přirozené a normální.
Není doba, kdy by se i Marek Benda měl snažit své konzervativní postoje i pod vlivem změny společnosti modifikovat?
V každém volebním období v něčem trošku uhnu. Naopak moji konzervativní přátelé mi to velmi výrazně vyčítají.
Nevím, jestli každá menšina musí být nutně zastoupena ve Sněmovně, jestli se to nepřehání.
Sněmovna má být pestrá
Poslední, na co se chci zeptat, je složení Sněmovny a její fungování. Řekl jste, že složení by mělo být pestré. Velkým tématem tohoto volebního období byla změna jednacího řádu, kterou iniciovaly ženy pod platformou Moderní sněmovna. Tak jak pestrá by z vašeho pohledu Sněmovna měla být, aby to bylo fér?
To vybírá volič. Snažím se, aby moje nabídka, pokud ji činím, v tomto směru pestrá byla. Měl jsem vliv na sestavování pražské kandidátky. V první desítce má ODS sedm lidí, z toho jsou tři ženy a čtyři muži. Hrozně nerad bych to zrelativizoval jenom na to, kolik je zastoupených mužů a žen, protože to taky není úplně férové a je to vlastně pak vůči ženám trošku urážlivé, když jim říkám, jste tam jenom proto, že jste žena. Jana Černochová typicky je tam prostě proto, že je to Jana Černochová, ne proto, že je žena.
Jak pestrá by podle vás Sněmovna měla být? Třeba 50 na 50, aby to bylo fér.
To přeci nerozhoduji já.
Neříkám, že to máte teď rozhodnout. Ptám se, jak byste si to představoval? Měli by být zastoupení muži, ženy, mladí, staří, handicapovaní, menšiny?
Nevím, jestli každá menšina musí být nutně zastoupena ve Sněmovně, jestli se to nepřehání. Tohle fakt rozhoduje volič. Každému, kdo si s tím pokoušel hrát, to žádné politické body nepřineslo.
Když tu nabídku nedáte a ženy na volitelných místech nejsou, tak přece ani nemají šanci být zvoleni.
Samozřejmě, že mají. Sám jsem podle mě už dnes příkladem menšiny. Voliče to nezajímá. Zajímá je, co pro ně budete dělat, ne to, jak vypadá Sněmovna.
