Americká média začala referovat o válce na východě Evropy mnohem skeptičtěji, a to poté, co vláda USA oznámila, že další pomoc Ukrajině prozatím nechystá. List The New York Times napsal, že bez podpory Bílého domu začnou obránci brzy kapitulovat. K tomu přidal zmínky o ukrajinské dezerci a naznačil, že si za vývoj událostí může Kyjev sám.
Budeme s vámi tak dlouho, jak to bude potřeba. Takový byl postoj administrativy amerického prezidenta Joea Bidena k Ukrajině podstatnou část války. Šarvátky v Kongresu a stranický rozkol o otázce další podpory Kyjeva ale přivedly USA na rozcestí. Pentagon před časem oznámil, že žádná další pomoc se nechystá. A se změnou postoje Washingtonu mění narativ i přední americká média.
Ukrajina řeší skandál agentů tajné služby, více v reportáži:
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin lhal a manipuloval, sepsula „zmateného“ Carlsona CNN. Rozhovor se ale dočkal i chvály
Samotnou existenci americké podpory totiž přímo svazují s úspěchem nebo neúspěchem ukrajinské armády. List The New York Times napsal, že americká pomoc je ukrajinskou největší zbraní, o kterou ale může brzy přijít. A pak prý přijdou na Ukrajinu temné časy.
Zlom sentimentu
„Ukrajina by se bez další americké vojenské pomoci mohla po určitou část letošního roku udržet. Ale časem by neměla vyhlídky na obnovu armády a začala by pomalu ztrácet,“ řekl pro The New York Times Michael Kofman, odborník na Rusko z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír ve Washingtonu.
Ruská armáda má v současnosti na frontě početní i palebnou převahu. Problémy Ukrajinců s nedostatkem vojáků už podle Washington Postu prosakují k veřejnosti delší dobu a staly se zřejmě předmětem personálního zemětřesení ve vedení ukrajinské armády.
Analýza amerického listu naznačuje, že k chmurnému vývoji na frontě přispěli i samotní Ukrajinci.
„Ukrajina si za své problémy může do jisté míry sama. Korupce, která je v zemi dlouhodobým problémem, odčerpává miliony v oblasti zásobování a z dalších sektorů. Zelenskyj občas přehnal své výtky spojencům, že neposkytují dostatečnou podporu, a sklidil za to kritiku,“ komentuje The New York Times. Ještě před půl rokem přitom americká média nadšeně vyhlížela ukrajinskou protiofenzivu a předpovídala kolaps ruské obrany.
To se ale nestalo. Podle analýzy amerického listu údajně proto, že Ukrajinci neposlouchali rady spojenců. Místo toho, aby zaútočili v jednom směru, zvolili ofenzivních cest více.
Teď Ukrajincům dochází munice a s tím slábne i morálka. Také obránce údajně začínají sužovat dezerce.
„Panuje určitý fatalismus,“ přiznal ukrajinský kapitán Oleh Vojcechovskij, člen bezpilotní průzkumné jednotky. „Je to tak, jak to je, ale stále musíme plnit naše úkoly. Počet dezertérů je malý, ale kontinuální,“ doplnil.
Ztrácí Západ dech?
Vrchní ukrajinské velení je ale odhodlané bojovat s ruským agresorem i přes nepřízeň osudu. Vzhledem k možnému výpadku americké podpory se pozornost stáčí zpátky na evropské spojence. Evropská unie schválila nový balík pomoci, Velká Británie a Německo burcují k dalším dodávkám zbraní. Bude to ale stačit?
„Podpora Kyjeva ze strany Západu nestačí držet krok s vojenskými zásobami Moskvy, protože Rusko zvýšilo výrobu bezpilotních letounů, odstranilo nedostatky ve svém vojenském průmyslu a bylo posíleno dodávkami z Íránu a Severní Koreje,“ uvádí analýza amerického listu.
Znovu se tak projevuje paradox, že Západ byl sice od začátku ochotný Ukrajinu podporovat, ale jen do určité míry. Ať už šlo o klauzuli, která zakazuje Ukrajincům útočit se západními zbraněmi na území Ruska, nebo o zpožděné kývnutí na transfer stíhaček F-16.
„Každý den máme mrtvé, které bychom neměli, kdybychom obdrželi větší pomoc,“ prohlásil v týdnu tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov.
VIDEO: Ukrajinskou armádu povede Syrskyj
