Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Zdroj: Profimedia.cz
Nouzový stav bude prodloužen o dalších 30 dnů, tedy do konce června, shodli se ve čtvrtek na mimořádné schůzi Sněmovny poslanci. Koaliční většina tak kývla na návrh vlády Petra Fialy (ODS). Zásadním argumentem byl fakt, že je nyní nutný kvůli naplnění zásobníků s plynem. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ujistil, že kabinet požádal o tento krok naposled.
Poslanci o nouzovém stavu jednali šest hodin. Pro bylo nakonec 80 ze 141 zákonodárců. Jedenáct poslanců se zdrželo hlasování.
Současný nouzový stav v Česku platí do 31. května. Do konce června jej musí oficiálně prodloužit vláda. Ministři to obhajují slovy, že díky němu Česko může zvládat příliv Ukrajinců utíkajících před válkou. Zároveň opakovaně zdůrazňují, že na rozdíl od jeho platnosti při pandemii koronaviru neomezuje české obyvatele.
„Nouzový stav potřebujeme pro výkon krizového managementu, především kvůli ubytování. Stále k nám přichází přibližně 1 200 až 1 800 lidí denně, to odpovídá typovým plánům pro nouzový stav,“ vysvětlil v úterý po mimořádném jednání vlády Rakušan.
„Se žádostí o prodloužení nouzového stavu přicházíme do Sněmovny naposled,“ slíbil ve čtvrtek na tiskové konferenci před jednáním dolní komory. Nouzový stav chce vláda nahradit, v legislativním procesu je novelizace zákona lex Ukrajina.
Opoziční hnutí SPD na tiskové konferenci avizovalo, že návrh vlády nepodpoří. Obstruovat jednání však podle slov svého šéfa Tomia Okamury nechtělo. „Nouzovému stavu nebudeme bránit, řekneme si naše vystoupení, stanoviska a bude se hlasovat. Vládní poslanci si prodloužení prohlasují na sílu,“ uvedl.
Podle poslance Jana Hrnčíře (SPD) vláda uplynulé týdny v nouzovém stavu nevyužila k tomu, aby krizi vyvolanou ruskou invazí lépe zvládala. „Vláda tady má skoro tři měsíce nouzový stav a stejně je situace na hlavním nádraží v Praze katastrofální,“ kritizoval v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) takové výroky považuje za nefér vůči vládě i české společnosti. „Chápu, že opozice hledá mediální prostor, ale tady se to míjí účinkem. Lidé, kteří prchali před válkou, v mnoha případech našli práci a zapojili se do normálního života. Pomáhají i kraje, obce a lidé. Problém na hlavním nádraží se objevil až na konci migrační vlny. Tu se povedlo zvládnout dobře,“ prohlásil.
Opoziční hnutí ANO chtělo, aby se nouzový stav prodloužil pouze o 14 dnů. „Pak by se vláda měla přijít zpovídat Sněmovně,“ řekla na tiskové konferenci šéfka klubu Alena Schillerová. Hnutí na schůzi chtělo slyšet důvody, proč chce vláda nouzový stav prodloužit.
K čemu vláda potřebuje nouzový stav?
- Možnost flexibilně reagovat na aktuální problémy
- Zajištění ubytovacích kapacit za součinnosti krajů
- Vyplácení kompenzačního příspěvku krajům
- Možnost ubytování v objektech, které nejsou primárně určeny k bydlení
- Zjednodušení procesů v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a úřadů práce – například je možné rychleji a plynuleji vyřizovat sociální dávky českým i ukrajinským občanům
- Možnost zachovat zkrácenou dobu tří dnů, do kterých musí uprchlíci hlásit změnu místa pobytu
- Možnost nevydávat víza běloruským a ruským občanům
- Řešení výměny dat v rámci IT systémů
Nouzový stav souvisí i s plněním zásobníků plynem
Ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v úterý na plénu Sněmovny uvedli, že na nouzový stav se váže i mimořádné opatření k plnění zásobníků plynem. Tato pravomoc se podle nich má brzy dostat do zákona.
Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) uznal, že jde o významný důvod pro prodloužení stavu nouze. Nakonec se ale hlasování zdržel. Pro vládní návrh zvedl ruku i jeden člen ANO, a to Josef Bělica.
Válka na Ukrajině začala 24. února, nouzový stav v Česku platí od pátku 4. března. Na konci března se členové vlády shodli, že jej chtějí na více než 30 dnů, o což museli požádat Sněmovnu. Opoziční poslanci to kritizovali, vládní koalice má ale v dolní komoře většinu, a tak byl nouzový stav prodloužen až do úterý 31. května.
Do Česka už před válkou prchly statisíce Ukrajinců, speciální vízum dostalo podle údajů ministerstva vnitra přes 340 tisíc z nich. Drtivou většinu uprchlíků tvoří ženy, děti a senioři.
