Tisková konference po jednání vlády
Novela zákona o pobytu uprchlíků z Ukrajiny v Česku, nazývaného lex Ukrajina, explicitně odmítne dočasnou ochranu občanům Evropské unie. Uprchlíci, kteří dostávají v ubytovacím zařízení zdarma stravu a hygienické potřeby, by nově už neměli pobírat humanitární dávku. Po středečním jednání vlády, která návrh projednala, to na tiskové konferenci řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN).
Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu prokázat, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou chtít nalézt bydlení prostřednictvím krajských asistenčních center. Novela obsahuje také zkrácení nároku uprchlíka na zdravotní pojištění, a to na 180 dnů, uvedl Rakušan. Změna se týká pojištěnců ve věku mezi 18 a 65 lety. Lhůta má platit podle předlohy ode dne poskytnutí dočasné ochrany. Cílem zkrácení doby zdravotního pojištění má motivovat příchozí, aby se zapojili v Česku do pracovního procesu.
Nyní mají uprchlíci nárok na podporu pět tisíc korun na pořízení základních potřeb pro začátek života v Česku. Dávku dostanou za měsíc, kdy získali vízum k ochraně. Mohou ji pobírat v případě potřeby i opakovaně, a to ještě dalších pět měsíců. Měli by ale prokázat, že podporu potřebují. „Bude to vázáno (podpora) na trvalé ubytování v ČR, aby někdo nebyl motivován přijet a odjet s dávkou a pro další si přijet za měsíc,“ zdůraznil Rakušan.
Konec dávkové turistiky
„Humanitární dávka nebude vyplácena v případech, kdy mají uprchlíci zajištěno ubytování, kde jim je zdarma poskytována strava a další zázemí. Z principu platí to, co jsme říkali: Pokud stát zajišťuje stravu, nevyplácí se dávka,“ uvedl Rakušan. Takto zajištění uprchlíci nedostanou ani prvních pět tisíc.
Opakovaně dostanou příchozí dávku pouze tehdy, zůstanou-li v ČR. Úřad práce by mohl žadatele o humanitární dávku vyzvat, aby svůj případný nárok přišli do pobočky prokázat osobně. Uprchlík by se měl dostavit do osmi dnů, pokud by nedostal jinou lhůtu. Kdyby nedorazil, žádost by se zamítla.
„Jistíme si tím to, aby nedocházelo k tomu, že by člověk přijel, dostal tu ochranu, odcestoval a nechal si peníze vyplácet na účet. To budeme jednoznačně tímto krokem eliminovat,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj jsou systémy resortu práce propojené se systémy vnitra, je tak možné místo pobytu kontrolovat.
Novela také prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní a naopak zkrátí dobu, dokdy musí uprchlík nahlásit změnu pobytu, z 15 dnů na tři dny. Prodloužení doby pro vyřízení žádosti Rakušan vysvětlil tím, že stát nově kontroluje razítka o překročení hranice z Ukrajiny do schengenského prostoru. Požadavek rychlejšího nahlašování pobytu reaguje na potřeby úřadů rychle přizpůsobovat systémy školství a zdravotnictví na počty uprchlíků
Příspěvky na ubytování doznají změn
Novela upravuje i pravidla solidárního příspěvku pro ty, kteří u sebe nejméně na 16 dnů v měsíci v kuse ubytují zdarma uprchlíky. Nově by podporu od státu na náklady mohli dostávat i ubytovatelé, u kterých si uprchlíci platí spotřebu plynu a elektřiny sami. „Budeme zohledňovat to, že pokud dojde k částečné úhradě nákladů na energie, stále to bereme tak, že je ubytování bezplatné,“ uvedl Jurečka.
Pokud domácnost poskytne uprchlíkům celý byt, solidární příspěvek by měla podle návrhu dostávat jen tehdy, když bylo předchozí měsíc bydlení prázdné. Opatření má bránit případnému vystěhování domácností kvůli získání peněz od státu, zmínil ministr práce.
Dávka by se měla poskytovat na ubytovaní i v bytech, kde už uprchlíci s ochranou bydlí. Vyplácet by se měla také majitelům bytů, které dříve nabízeli pro krátkodobý pobyt turistům. Ubytovatel by splnění podmínek měl doložit čestným prohlášením.
Nyní stát domácnostem na ubytovaného uprchlíka poskytuje na měsíc tři tisíce korun, nejvýš ale 12 tisíc korun celkem. Podle návrhu by vláda měla výši příspěvku upravit ve svém nařízení, a to podle toho, zda mají příchozí k dispozici celý byt, nebo bydlí doma u ubytovatelů v pokoji. Podle Jurečky by se částky mohly změnit od července.
Nově by také ubytovatelé měli mít povinnost poskytovat ministerstvu práce údaje ze svých informačních systémů, které jsou nutné pro rozhodování o humanitárních dávkách a solidárních příspěvcích.
