Izraelský prezident Reuven Rivlin a americký prezident Joe Biden při setkání v Bílém domě Zdroj: Profimedia.cz
Americký prezident Joe Biden přivítal v Bílém domě izraelského prezidenta Reuvena Rivlina. Šéf oválné pracovny před novináři slíbil, že dokud bude prezidentem, Íránu se nikdy nepodaří vyvinout nukleární zbraně. Biden navíc řekl, že se vůči Izraeli cítí zavázán a vyjádřil mu velkou podporu.
„Dokud budu na stráži, Írán nikdy nezíská jadernou zbraň,“ ujistil Biden v pondělí novináře v Bílém domě. Poté zamířil na soukromý mítink s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem, za jehož vlády vznikla v Jeruzalémě pod taktovkou premiéra Naftali Bennetta v polovině června nová vláda, čímž skončila dvanáctiletá éra Benjamina Netanjahua.
Vykradli jsme 30 trezorů. Exšéf Mosadu popsal sabotáže na nukleární základně v Íránu
Yossi Cohen, bývalý velitel izraelské zpravodajské služby Mosad, v nedávném rozhovoru přiznal, že izraelští agenti stáli za opakovanými sabotážemi na íránské nukleární základně Natanz. Chtěli tak docílit toho, aby Írán nikdy nevyvinul jadernou zbraň. Cohen také nepřímo zmínil, že Izrael mohl stát i za vraždou íránského nukleárního vědce.
Rivlin na oplátku Bidena ujistil, že Izrael a USA jsou nejlepšími přáteli a že jejich vztah stojí na hodnotách demokracie a liberalismu. Izraelský prezident také chápe, že je zapotřebí při řešení složitých témat hledat shodu. „Čas od času musíme diskutovat o tématech, na která máme odlišný názor,“ řekl Rivlin. O setkání napsal web televize NBC.
Jádro problému
Na politické ose Washington–Jeruzalém–Teherán je jedním z nejvíce třaskavých témat jaderná dohoda. USA se s Izraelem shodnou, že nechtějí, aby Írán jadernými zbraněmi disponoval. Hůře už hledají společnou řeč při řešení této problematiky. Zatímco izraelští agenti provádějí sabotáže a zabraňují Íráncům v obohacování uranu hrubou silou, Biden by se raději vrátil k íránské jaderné dohodě.
Dokument, ve kterém se Írán zavázal, že omezí svůj jaderný program, podepsala blízkovýchodní země spolu se světovými mocnostmi v čele s USA v roce 2015. Jenže někdejší americký prezident Donald Trump v roce 2018 od dohody odstoupil s tím, že ratifikace smlouvy nic nezměnila a nijak netlumí íránskou aktivitu. Podobný názor ostatně zastává i Izrael.
V roce 2020 pak Trump přispěchal s novým balíčkem sankcí, které uvalil na Írán. Když Teherán pochopil, že USA dohodu nedodržují, začal znovu naplno roztáčet jaderný program. Teď chce Biden Írán donutit, aby země začala jadernou dohodu opět dodržovat. Ve chvíli, kdy by se k dohodě připojily taktéž Spojené státy, by se tím Biden zavázal, že další sankce na Teherán neuvalí. Takovou operaci ale Biden, jak vyplývá z pondělní schůzky, nechce dělat bez konzultace s Izraelem, na který mají íránské aktivity bezprostřední dopad.
