Americkému prezidentovi Joeu Bidenovi klesla podpora veřejnosti na 38 procent, což je nejméně od jeho lednového nástupu do funkce. Uvádí to průzkum Suffolkovy univerzity zveřejněný listem USA Today, podle nějž jsou s nynějším šéfem Bílého domu stále více nespokojeni takzvaní nezávislí voliči, kteří se nehlásí ani k jedné z hlavních politických stran.
Díky jejich podpoře přitom Biden převládl v loňských prezidentských volbách. Výsledky jsou proto podle listu varováním pro Bidena i demokraty vzhledem k blížícím se kongresovým volbám.
Průzkum se konal ještě před pátečním schválením velkého infrastrukturního balíku v Kongresu a před zveřejněním příznivé zprávy o stavu amerického trhu práce. Někteří pozorovatelé proto očekávají, že podpora pro jeho stranu nyní poroste.
Demokraté nicméně podle USA Today budou muset vyvinout značné úsilí, pokud si chtějí zachovat ve volbách plánovaných na 8. listopadu 2022 nynější kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Bidenova podpora je totiž druhá nejnižší, kterou kdy měl ve stejné době svého mandátu jakýkoliv předchozí prezident kromě Donalda Trumpa.
Téměř polovina dotazovaných uvedla, že si Biden v Bílém domě počíná hůře, než očekávali. Mezi nimi je 16 procent těch, kteří pro něj loni hlasovali. Na 64 procent Američanů si nyní nepřeje, aby Biden usiloval o druhý mandát, mezi demokraty je to 28 procent. Další kandidaturu exprezidenta Trumpa si přitom nepřeje 58 procent lidí, mezi republikány je to 24 procent.
Ještě výrazně horší podporu než Biden má jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, s jejímž působením ve funkci je spokojeno 28 procent dotazovaných. Její práce se přitom nelíbí 51 procentům Američanů.
Pokud by se volby konaly dnes, zvolili by dotazovaní republikány nad demokraty v poměru 46 ku 38 procentům, což by vyhovovalo republikánským ambicím na ovládnutí Senátu i Sněmovny reprezentantů. Vládnoucí strana si poměrně často v kongresových volbách konaných v polovině prezidentského mandátu pohorší, demokraté přitom nyní převažují ve Sněmovně jen o pět křesel a v Senátu dokonce jen o jedno.
Biden sází na investiční plány
Pokud by se demokratům skutečně za rok nezadařilo, ztratil by Biden v podstatě veškerou naději na prosazení zásadnějších programových priorit a republikáni by získali rovněž řadu možností, jak na demokratovu administrativu poměrně agresivně dohlížet.
Biden do budoucna sází zejména na svoje velké investiční plány, které byly hlavními sliby v jeho předvolební kampani. V pátek schválený infrastrukturní balík se týká investic do mostů, železnic, silnic, či rozšíření vysokorychlostního internetového připojení a podpořili jej zákonodárci z obou stran. Podle průzkumu jej podporují asi dvě třetiny Američanů.
Demokraté nicméně pracují na dalším velkém investičním opatření, jež se týká zejména sociálních programů, rozšíření státem hrazené zdravotní péče a boje proti klimatickým změnám. S tímto návrhem svorně nesouhlasí republikáni a vleklé spory o něj vedou i někteří demokraté mezi sebou. Podpora veřejnosti je tu také znatelně slabší, pro jeho přijetí je 47 procent dotazovaných a proti 44 procent.
Bílému domu se tak i přes dlouhodobé snahy předních vládních činitelů nepodařilo Američanům ukázat, jak by jim opatření zlepšilo životy. O něco více dotazovaných se dokonce domnívá, že by Bidenův investiční balík jim a nebo jejich blízkým ublížil. Největší část respondentů si však myslí, že by efekt investic na vlastní kůži nepocítili.
Biden podle šetření přišel za poslední rok o výraznou část svých podporovatelů z voleb v roce 2020. Pokud by se prezidentské hlasování konalo nyní, dostal by podle průzkumu demokrat 40 procent hlasů oproti 44 procentům pro Trumpa. Před rokem přitom Biden svého republikánského soka porazil v poměru 54:47 procentům hlasů.