Přesně před rokem 3. listopadu odstartoval volební maraton, který skončil inaugurací nového prezidenta Joea Bidena. Mnozí Američané tehdy slavili v ulicích a těšili se, jak demokratický kandidát napraví přešlapy exprezidenta Donalda Trumpa a vrátí zemi lesk a slávu. Jenže nic z toho se nestalo a lidé to teď dávají Bidenovi hlasitě najevo.
Biden měl v roli prezidenta snový start, ale už po roce vlády to vypadá na velmi dýchavičný finiš. Když nastoupil demokratický kandidát letos v lednu do služby v Bílém domě, okamžitě zvrátil zásadní kroky předchozí administrativy – zastavil stavbu zdi na hranicích s Mexikem a připojil USA zpět ke klimatické Pařížské dohodě. Jeho podporovatelé tak měli pocit, že Biden dostojí svým slibům.
Ještě v červnu se americký prezident těšil dechberoucí podpoře přes 53 procent. Na takové číslo jeho předchůdce Trump nedosáhl ani jednou během čtyř let v Oválné pracovně. Někdejší prezident Barack Obama takto velké podpory dosáhl, ale jen na velmi krátkou dobu.
Bidenova popularita se v listopadu přiblížila k hodnotě 43 procent, uvádí americká CNN. Podle některých průzkumů je však celková popularita Bidena ještě nižší, z průzkumu školy Grinnell College vyplývá, že prezidentovo chování schvaluje jen 37 občanů. Vůbec nejhorší skóre má Biden v kontextu zmíněné migrace, v tomto ohledu jeho politiku oceňuje jen 27 procent lidí.
Po půl roce se totiž sen demokratických voličů o Bidenově spanilém úřadování proměnil v noční můru. Přišly chyby. Jako první udeřil koronavirus. Biden podle voličů nedokázal výrazně vylepšit americkou politiku boje s pandemií a i přes zrychlený očkovací proces se situace v porovnání s Trumpovou vládou k lepšímu vlastně příliš neposunula.
To by snad ještě voliči Bidenovi odpustili. Přeci jen se s pandemií s obtížemi potýkají všude ve světě. Snad by přimhouřili oko i nad četnými Bidenovými přešlapy na veřejnosti, nekonečným zadrháváním, zapomínáním a usínáním. V srpnu ale došlo k něčemu, co už ale odpustit nedokázali, tehdy přišel naprostý kolaps prezidentovy popularity.
Krize v Afghánistánu
Za zbabraný ústup amerických vojsk z Afghánistánu na Bidena pršela kritika ze všech stran. Mimo jiné kvůli tomu, že během teroristického útoku v Kábulu (jen pár dní před úplným stažením vojsk) umírali i američtí vojáci. Po sociálních sítích se mezitím šířila fotka vojenského vrtulníku USA, který na poslední chvíli zachraňoval diplomaty z ambasády v hlavním městě Afghánistánu. A lidé si hned vzpomněli na fotografie z Vietnamu, odkud se Američané v semdesátých letech minulého století stahovali podobně rozpačitě.
Hřebíčkem do pomyslné rakve Bidenovy popularity se stala ekonomická situace v USA. Biden podle expertů jako by přehlížel rostoucí inflaci a v rámci své rozdavačné politiky dál plenil státní pokladnici. Během koronavirové krize se tak mnoha lidem díky štědrým vládním příspěvkům vůbec nevyplatilo chodit do práce.
Naplno pak dopadlo ekonomické martyrium na Američany letos na podzim, kdy začaly citelně růst ceny komodit napříč sektory. Biden přesto přispěchal s dalším trumfem fiskální politiky a zvažuje, že vyčlení rovnou miliardu dolarů (22 miliard korun), aby odškodnil ilegální imigranty, jejichž rodiny byly rozděleny na hranicích s Mexikem.