Vyzkoušeli jsme v praxi novelu o předjíždění cyklistů. Reportéra srazil autobus
Nejhorší covidový scénář v Česku: Obchody s výdejním okénkem a hospody na rezervace
Právník Sokol o „Husté dvojce“ Maláčová–Stropnický: Ještě že mám zbraň
Německá Lufthansa získá od státu devět miliard eur. Vláda v ní získá dvacet procent akcií
Německá Lufthansa získá od státu devět miliard eur. Vláda v ní získá dvacet procent akcií
Koronavirová epidemie ustupuje, nebe se otevírá a letecké společnosti se probouzejí k životu. Mnohé z nich se restartu dožijí také díky vládní pomoci. Odhaduje se, že aerolinky budou celosvětově potřebovat až jeden bilion dolarů (přibližně 23,5 bilionu korun). Některé už se na peníze mohou těšit, jiným stát finanční injekci odmítl, zatímco další stále čekají na finální rozhodnutí.
Je nepochybné, že letecká doprava v těchto týdnech a měsících čelí největší krizi od roku 2001, kdy jí tvrdou ránu uštědřily teroristické útoky na newyorské Světové obchodní centrum. Zatímco tenkrát se aerolinky vzpamatovaly relativně rychle, zotavení po koronavirové krizi bude mít s největší pravděpodobností pomalý a dlouhý průběh.
Je rovněž nabíledni, že letectví patří z globálního hlediska ke strategickým odvětvím, což řadu vlád přimělo uvažovat o nějaké formě finanční pomoci. Letecká doprava zajišťuje 3,6 procenta světového hrubého domácího produktu (necelé tři biliony dolarů), k čemuž je třeba připočítat navazující odvětví, a to především cestovní ruch. Kdyby letecká doprava byla státem, jeho ekonomika by byla dvacátá největší na světě.
Aby aerolinky krizi ustály, budou podle odhadu Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA) potřebovat až jeden bilion dolarů. Taková suma odpovídá více než čtyřem ročním hrubým domácím produktům České republiky. IATA prakticky ihned po zavedení protiepidemických opatření vyzvala jednotlivé vlády, aby s pomocí neváhaly. Ty už v mnoha případech apel vyslyšely a podporu leteckým společnostem přikleply.
Jednou z prvních byl lotyšský letecký přepravce airBaltic, kterému vláda slíbila 150 milionů eur (skoro čtyři miliardy korun). Nutno ale dodat, že lotyšská vláda v podniku vlastní 80 procent akcií. Z uvedené částky má jít část do navýšení základního kapitálu, část do rozvoje firmy. Společnost později požádala o rozšíření pomoci na 250 milionů, ale podle šéfa aerolinek Martina Gausse to zůstalo bez odezvy. AirBaltic nicméně obnovuje svůj provoz už od poloviny května a hlásí nárůst poptávky až o 500 procent.
Nejnověji se na vládní pomoc může těšit portugalská společnost TAP, která získá záchranný úvěr ve výši 1,2 miliardy eur (skoro 32 miliard korun). Pomoc v úterý schválila Evropská komise. Na rozdíl od airBaltic, která loni vykázala provozní zisk 124 milionů eur, se TAP dostal do problémů už loni a dluhy činí 800 milionů eur. Portugalská vláda ale Komisi přesvědčila tím, že aerolinie přijdou do půl roku s plánem na restrukturalizaci.
Se záchranným plánem přišla v tomto týdnu také francouzská vláda. Ta vyčlenila na podporu leteckého průmyslu 15 miliard eur (téměř 400 miliard korun). Dalších 7 miliard (asi 185 miliard korun) má získat letecká společnost Air France-KLM, a to v podobě přímého vládního úvěru nebo záruk za úvěry komerční. „Dáváme tím najevo, že jsme připraveni zachránit náš letecký sektor a pomoci mu stát se více konkurenceschopným,“ vysvětlil kroky francouzské vlády ministr financí Bruno Le Maire. Podle něho by jinak hrozil zánik až jedné třetiny (asi 100 tisíc) pracovních míst, která jsou přímo či nepřímo na letectví navázána.
Pozoruhodný příběh se vyvíjel kolem vládní pomoci rakouské letecké společnosti Austrian Airlines. Ta nakonec získá 600 milionů eur (asi 16 miliard korun), ovšem podpora bude diverzifikovaná. 150 milionů pošle mateřská Lufthansa, 150 milionů pošle stát a 300 milionů Austrian Airlines získají v podobě úvěru, za který se z 90 procent zaručí rakouská vláda. Výměnou za státní pomoc se ale aerolinie zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o polovinu v porovnání s rokem 2018. Docílit toho mají zvyšováním efektivnosti provozu či přidáváním ekologických složek do paliva na krátké a středně dlouhé lety.
Rakouská vláda přitom pomoc domácím aerolinkám podmiňovala také účastí mateřské Lufthansy. Tato podmínka byla splněna, přičemž i sama Lufthansa získá vládní podporu. Spolkový kabinet Angely Merkelové už před koncem května schválil balík devíti miliard eur (přes 238 miliard korun), za něž by stát měl v Lufthanse získat dvacetiprocentní podíl. Prodat by jej měl do konce roku 2023. O tom, zda jedna z největších leteckých společností světa pomoc přijme, musí ještě 25. června rozhodnout mimořádná valná hromada. Vládní pomoc Lufthanse už kritizoval Michael O´Leary, šéf Ryanairu. Podle něho se tím jen upevní dominantní postavení Lufthansy na evropském trhu. „Lufthansa je na státní pomoci nezdravě závislá. Podnikneme právní kroky, protože tuto pomoc považujeme za ilegální. Výrazně to naruší hospodářskou soutěž v Evropě,“ řekl O´Leary britskému listu The Guardian.
Své letecké společnosti zachraňují rovněž mimoevropské vlády. Velké finanční injekce či jinou formu pomoci čerpají americké, korejské nebo izraelské aerolinie. American Airlines, United Airlines a Delta Air Lines dostanou vládní finanční asistenci v objemu přes 16 miliard dolarů (bezmála 375 miliard korun), 3,3 miliardy pak Trumpova administrativa přiklepla společnosti Southwest. Korean Airlines získají v přepočtu 20 miliard korun v podobě vydání dluhopisů, za jejichž splacení se zaručí jihokorejská vláda. V průběhu času má korejský dopravce vydat další akcie na navýšení svého základního jmění. Podobný plán nabídla izraelská vláda společnosti El Al.
V případě české společnosti Smartwings se na finální rozhodnutí stále čeká. Akcionáři aerolinií nedávno rozhodli o tom, že do firmy nalijí miliardu korun ze svých zdrojů a o dalších 900 milionů požádají stát. Ten ale dosud žádnou pomoc nepřislíbil, nad čímž Smartwings vyjádřily údiv. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), ale uvedla, že konkrétní podoba pomoci zatím není na stole a že si neumí představit přijít do Parlamentu se státní zárukou pro jednu společnost. Uvedla také, že věc si vzalo na starost ministerstvo průmyslu a obchodu, jemuž šéfuje Karel Havlíček (za ANO). Ten dlouhodobě tvrdí, že v případě státní pomoci připadá v úvahu v první řadě půjčka nebo bankovní záruka. Majetkový vstup do aerolinek je podle něho až poslední možností. O ten ale společnost Smartwings nestojí, jak dala nedávno najevo.
„Respirátorů se minimálně další půlrok nezbavíme,“ předpověděl v Novém dni na CNN Prima NEWS epidemiolog Roman Prymula. Účinnost ochrany úst se prý dostatečně prokázala. Další opatření jsou podle něj ve fázi, kdy není důvod je zpřísňovat, na druhou stranu by s ohledem na rostoucí počet nakažených nebylo rozumné ani rozvolňovat.
Více než 30 tisíc žen oznámilo, že po očkování vakcínou proti COVID-19 došlo k narušení jejich menstruačního cyklu. Změny ale byly „krátkodobé“, uvedla lektorka reprodukční imunologie na Imperial College London Victoria Maleová. Podle ní se většina žen po jednom cyklu vrátí k normálu. Neexistují zatím ani žádné důkazy, že by očkování ovlivňovalo plodnost.
Muž obviněný ze způsobení loňského požáru, při kterém v bohumínském panelovém domě zahynulo 11 lidí, by měl ve vězení strávit zbytek života. Jeden ze zmocněnců poškozených, Petr Kausta, to v pátek během jednání v budově krajského soudu řekl novinářům. Podle Kausty se obviněný doznal ke všem skutkům, tedy k vraždě a obecnému ohrožení, z nichž byl obviněn. Přijal také nabídku státního zástupce na doživotní trest vězení.
Jeden z rodinných domů v sousedství budovy v Koryčanech na Kroměřížsku, kterou zničil středeční výbuch, je podle statika neobyvatelný. Po explozi má poškozenou konstrukci, hasiči proto zajistili stabilizaci objektu. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. Exploze si vyžádala životy dvou zasahujících dobrovolných hasičů, další čtyři lidé utrpěli zranění.
Internetový prodejce Amazon buduje v Kojetíně na Přerovsku nové distribuční centrum, ve kterém vznikne více než 2 000 pracovních míst. Stavba logistického centra bude v průmyslovém parku na kraji Kojetína dokončena příští rok, jeho plné zprovoznění je naplánováno na rok 2023.
Víkendové počasí bude ve znamení přeháněk a oblačnosti. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se ráno mohou ojediněle objevovat mlhy. V polovině příštího týdne dokonce v noci můžeme očekávat s přízemními mrazíky.
Itálie se stane první evropskou zemí, která bude po všech zaměstnancích požadovat, aby se prokazovali covidovými certifikáty. O novém opatření, podle něhož musí mít každý člověk na pracovišti doklad o očkování proti covidu, zotavení z této nemoci nebo o negativním testu na koronavirus, na svém zasedání rozhodla vláda. Platit začne 15. října, uvedla agentura ANSA. Ministryně pro regionální záležitosti Mariastella Gelminiová už ve středu řekla, že kabinet chce, aby nová pravidla platila pro zaměstnance ve veřejném i soukromém sektoru.
Na co máme peníze a na co už ne? Tím se v první části pořadu Partie Terezie Tománkové budou zabývat ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Jana Maláčová, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Ve druhé polovině můžete sledovat velkou politickou diskusi například se zástupci hnutí ANO, Pirátů nebo komunistů. Nenechte si ujít nedělní Partii od 11 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.
Motoristé budou muset od ledna 2022 objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Ve středu to schválila Sněmovna se senátními změnami. S novelou však nesouhlasí řada řidičů a výhrady mají i odborníci. Mnozí ani netuší, jak by se měl 1,5metrový rozestup vymáhat, naopak očekávají dopravní komplikace.
Ministerstvo zdravotnictví má na stole plány, jak postupovat v nadcházejících měsících podle vývoje pandemie koronaviru. Připravený má i nejkrizovější scénář, který by začal platit v okamžiku, kdy by se v Česku znovu rozjela masivní vlna, tak jako loni na podzim. Obchody by při něm mohly fungovat jen prostřednictvím výdejních okének a do restaurací by se chodilo pouze při rezervaci.
Princ Harry se svou ženou Meghan mohou slavit další vítězství. Magazín Time je totiž zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností světa. Zprávou se pochlubili na sociálních sítích v den princových 37. narozenin, spolu s ní sdíleli i fotografii z titulní strany magazínu. Místo obdivu však schytali hlavně kritiku. Lidé se jim vysmáli, že vypadají jako po hodně nezdařené retuši.
Ve čtvrtek testy v Česku potvrdily 550 nových případů onemocnění COVID-19, o 130 víc než před týdnem. Šlo tak o třetí den v řadě, kdy nárůst přesáhl 500 případů. Za poslední týden připadá 28 nově odhalených případů nákazy na 100 tisíc obyvatel, což je nejvíc od konce května. V nemocnicích je v souvislosti s covidem podle posledních údajů 158 lidí. ČR je také podle nákaz covidem v EU za 14 dní třetí nejméně zasaženou zemí, nejhůře je na tom nově Slovinsko. Česko má nyní nejméně mrtvých na obyvatele.
Nikdo z ČSSD nemá větší popularitu než já a Jana Maláčová, prohlásil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS sebevědomě předseda ČSSD Jan Hamáček. Fakt, že má strana pod jeho vedením historicky nejhorší výsledky a hrozí jí, že se neprobojuje do Sněmovny, nepovažuje pouze za svou chybu, ale za celosvětový trend ústupu tradiční levice. Za vládní angažmá by dal své straně dvojku. Mluví třeba i o tom, že koalice Spolu a Pirátů se STAN se podle něj určitě rozpadnou.
Nábytek poházený na ulici a rozkradená dlažba z chodníků. Takhle to vypadá na sídlišti Mojžíř v Ústí nad Labem. Právě proto se přímo v jednom z bytů usídlí strážníci. Městu se totiž dlouhou dobu nedaří zjednat pořádek v této problematické lokalitě.
CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.
Hosté čtvrtečního pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS probrali volební kampaň, migraci, pravidla pro předjíždění cyklistů i sňatky homosexuálů. Padaly přitom hlášky o „fascinující blbosti billboardů“, „divokých“ Pirátech či „maglajsu v hlavě“. Diskutovali fotbalový internacionál Ladislav Vízek, právník Tomáš Sokol a politický komentátor Roman Joch.
Témata zahraniční politiky se i letos ve volebních programech jednotlivých stran choulí na posledních příčkách – přestože jsou pro budoucnost Česka naprosto zásadní. Jak politici vnímají Evropskou unii, NATO či USA? A co by chtěli v zahraniční politice změnit?
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
