Bilion dolarů pro aerolinky. Vládní pomoc leteckým dopravcům je na vzestupu

Koronavirová epidemie ustupuje, nebe se otevírá a letecké společnosti se probouzejí k životu. Mnohé z nich se restartu dožijí také díky vládní pomoci. Odhaduje se, že aerolinky budou celosvětově potřebovat až jeden bilion dolarů (přibližně 23,5 bilionu korun). Některé už se na peníze mohou těšit, jiným stát finanční injekci odmítl, zatímco další stále čekají na finální rozhodnutí.

Je nepochybné, že letecká doprava v těchto týdnech a měsících čelí největší krizi od roku 2001, kdy jí tvrdou ránu uštědřily teroristické útoky na newyorské Světové obchodní centrum. Zatímco tenkrát se aerolinky vzpamatovaly relativně rychle, zotavení po koronavirové krizi bude mít s největší pravděpodobností pomalý a dlouhý průběh.

Je rovněž nabíledni, že letectví patří z globálního hlediska ke strategickým odvětvím, což řadu vlád přimělo uvažovat o nějaké formě finanční pomoci. Letecká doprava zajišťuje 3,6 procenta světového hrubého domácího produktu (necelé tři biliony dolarů), k čemuž je třeba připočítat navazující odvětví, a to především cestovní ruch. Kdyby letecká doprava byla státem, jeho ekonomika by byla dvacátá největší na světě.

Bilion dolarů na záchranu

Aby aerolinky krizi ustály, budou podle odhadu Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA) potřebovat až jeden bilion dolarů. Taková suma odpovídá více než čtyřem ročním hrubým domácím produktům České republiky. IATA prakticky ihned po zavedení protiepidemických opatření vyzvala jednotlivé vlády, aby s pomocí neváhaly. Ty už v mnoha případech apel vyslyšely a podporu leteckým společnostem přikleply.

Jednou z prvních byl lotyšský letecký přepravce airBaltic, kterému vláda slíbila 150 milionů eur (skoro čtyři miliardy korun). Nutno ale dodat, že lotyšská vláda v podniku vlastní 80 procent akcií. Z uvedené částky má jít část do navýšení základního kapitálu, část do rozvoje firmy. Společnost později požádala o rozšíření pomoci na 250 milionů, ale podle šéfa aerolinek Martina Gausse to zůstalo bez odezvy. AirBaltic nicméně obnovuje svůj provoz už od poloviny května a hlásí nárůst poptávky až o 500 procent.

Nejnověji se na vládní pomoc může těšit portugalská společnost TAP, která získá záchranný úvěr ve výši 1,2 miliardy eur (skoro 32 miliard korun). Pomoc v úterý schválila Evropská komise. Na rozdíl od airBaltic, která loni vykázala provozní zisk 124 milionů eur, se TAP dostal do problémů už loni a dluhy činí 800 milionů eur. Portugalská vláda ale Komisi přesvědčila tím, že aerolinie přijdou do půl roku s plánem na restrukturalizaci.

Se záchranným plánem přišla v tomto týdnu také francouzská vláda. Ta vyčlenila na podporu leteckého průmyslu 15 miliard eur (téměř 400 miliard korun). Dalších 7 miliard (asi 185 miliard korun) má získat letecká společnost Air France-KLM, a to v podobě přímého vládního úvěru nebo záruk za úvěry komerční. „Dáváme tím najevo, že jsme připraveni zachránit náš letecký sektor a pomoci mu stát se více konkurenceschopným,“ vysvětlil kroky francouzské vlády ministr financí Bruno Le Maire. Podle něho by jinak hrozil zánik až jedné třetiny (asi 100 tisíc) pracovních míst, která jsou přímo či nepřímo na letectví navázána.

Pomoc Lufthanse napadneme, hlásí Ryanair

Pozoruhodný příběh se vyvíjel kolem vládní pomoci rakouské letecké společnosti Austrian Airlines. Ta nakonec získá 600 milionů eur (asi 16 miliard korun), ovšem podpora bude diverzifikovaná. 150 milionů pošle mateřská Lufthansa, 150 milionů pošle stát a 300 milionů Austrian Airlines získají v podobě úvěru, za který se z 90 procent zaručí rakouská vláda. Výměnou za státní pomoc se ale aerolinie zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o polovinu v porovnání s rokem 2018. Docílit toho mají zvyšováním efektivnosti provozu či přidáváním ekologických složek do paliva na krátké a středně dlouhé lety.

Rakouská vláda přitom pomoc domácím aerolinkám podmiňovala také účastí mateřské Lufthansy. Tato podmínka byla splněna, přičemž i sama Lufthansa získá vládní podporu. Spolkový kabinet Angely Merkelové už před koncem května schválil balík devíti miliard eur (přes 238 miliard korun), za něž by stát měl v Lufthanse získat dvacetiprocentní podíl. Prodat by jej měl do konce roku 2023. O tom, zda jedna z největších leteckých společností světa pomoc přijme, musí ještě 25. června rozhodnout mimořádná valná hromada. Vládní pomoc Lufthanse už kritizoval Michael O´Leary, šéf Ryanairu. Podle něho se tím jen upevní dominantní postavení Lufthansy na evropském trhu. „Lufthansa je na státní pomoci nezdravě závislá. Podnikneme právní kroky, protože tuto pomoc považujeme za ilegální. Výrazně to naruší hospodářskou soutěž v Evropě,“ řekl O´Leary britskému listu The Guardian.

Své letecké společnosti zachraňují rovněž mimoevropské vlády. Velké finanční injekce či jinou formu pomoci čerpají americké, korejské nebo izraelské aerolinie. American Airlines, United Airlines a Delta Air Lines dostanou vládní finanční asistenci v objemu přes 16 miliard dolarů (bezmála 375 miliard korun), 3,3 miliardy pak Trumpova administrativa přiklepla společnosti Southwest. Korean Airlines získají v přepočtu 20 miliard korun v podobě vydání dluhopisů, za jejichž splacení se zaručí jihokorejská vláda. V průběhu času má korejský dopravce vydat další akcie na navýšení svého základního jmění. Podobný plán nabídla izraelská vláda společnosti El Al.

V případě české společnosti Smartwings se na finální rozhodnutí stále čeká. Akcionáři aerolinií nedávno rozhodli o tom, že do firmy nalijí miliardu korun ze svých zdrojů a o dalších 900 milionů požádají stát. Ten ale dosud žádnou pomoc nepřislíbil, nad čímž Smartwings vyjádřily údiv. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), ale uvedla, že konkrétní podoba pomoci zatím není na stole a že si neumí představit přijít do Parlamentu se státní zárukou pro jednu společnost. Uvedla také, že věc si vzalo na starost ministerstvo průmyslu a obchodu, jemuž šéfuje Karel Havlíček (za ANO). Ten dlouhodobě tvrdí, že v případě státní pomoci připadá v úvahu v první řadě půjčka nebo bankovní záruka. Majetkový vstup do aerolinek je podle něho až poslední možností. O ten ale společnost Smartwings nestojí, jak dala nedávno najevo.