Prima Mazlíček: Vnitřní paraziti u zvířat
Útulek Srdcem pro kočky přijme ročně okolo dvou set koček v různém stavu i věku. Každá kočka musí projít karanténou, případně ošetřením a léčbou. Ne zřídka stojí za zdravotními problémy přijatých zvířat vnitřní paraziti.
Je to pár měsíců, co do útulku Srdcem pro kočky přišli kočičí bratři, kteří měli doslova na mále. „Byli na tom katastrofálně. Tihle dva kloučkové byli tak masivně začervení a v tu dobu měli tak oslabenou imunitu, že se začali trávit toxiny z těch parazitů, které vylučují třeba škrkavky,“ popisuje Kristýna Kacálková z útulku. Kocouři museli být téměř dva týdny dokrmováni, dostávali antibiotika a potýkali se s úporným zvracením. Svůj boj nakonec vyhráli a teď už dělají společnost své nové majitelce.
Vážení a milí přátelé, parádní bráškové Robinek a Rostík Srdíčkovi odjeli do nového domova v Praze. Přejeme pevné zdravíčko a hladkou aklimatizaci <3
Posted by Srdcem pro kočky, z.s. on Sunday, March 20, 2022
„Je to u každé kočičky, každou kočičku musíme pozvolna odčervit, zbavit ji vnitřních i vnějších parazitů. Ale to je základní kámen úrazu – musí se postupovat pomaličku,“ zdůrazňuje Kacálková z útulku. V případě, že je na tom kočka zdravotně špatně, může ji komplexní odčervení provedené nejednou i zabít. Je proto důležité podávat antiparazitika pouze po konzultaci s veterinářem.
Mláďata v ohrožení
Vnitřní parazity u zvířat bychom mohli rozdělit na dva druhy – na ty, které můžeme zpozorovat pouhým okem a pro člověka nejsou nebezpeční, a na ty, které naopak vidět okem nemůžeme, ale pro člověka představují možné riziko. Do první skupiny můžeme zařadit tasemnice i zmíněné škrkavky, které dokážou zvířata pěkně potrápit. Pes i kočka mají „své vlastní“, člověk se proto nemusí bát, že se nakazí. Například tasemnice psí se do trávicího traktu dostane skrze blechu, kterou pes sežere. V případě koček pak jde o nákazu skrze ulovenou a pozřenou myš.
Trochu jinak je tomu ale při nákaze zvířat škrkavkami. „Ony samy žijí v zažívací soustavě, ale ve chvíli, kdy pes nebo kočka spolkne vajíčko, zahájí pouť po těle svého hostitele. Vylíhnou se a začnou cestovat krevním oběhem do jater, do plic, z plic se dostanou do ústní dutiny, pak jsou spolknuty a až po této anabázi dospějí v zažívací soustavě – takhle to vypadá zejména u štěňat,“ líčí parazitolog Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
U dospělých psů se škrkavce životní cyklus často nepodaří dokončit – pokud se tedy nejedná o fenu, která zabřezne. „Fena potlačí imunitu (zejm. proto, aby neútočila na štěňata) a toho využije samotná škrkavka, dokončí životní cyklus a navíc dokáže infikovat samotná štěňata – buď přímo v matce, nebo se dostane do mléčných žláz a štěňata se infikují při sání mléka,“ popisuje Votýpka.
Okem neviditelní záškodníci
Kdybychom se chtěli podívat na onemocnění nebo patogeny, co se vyskytují jak u psů, tak u nás jako chovatelů nebo majitelů, pak můžeme jako příklad uvést lamblii, která způsobuje giardiózu. „Pes se nakazí z jednobuněčných cyst, které se můžou nacházet někde ve vodě nebo v půdě, v zažívací soustavě pak dochází k namnožování až do počtů tisíců, statisíců jedinců, které se vylučují ven v podobě nějakých cyst a dál kontaminují okolí,“ vysvětluje parazitolog Jan Votýpka. Lamblie se vyskytují u řady domácích zvířat včetně psů a koček, mohou se ale vyskytnout i u člověka.
Zatímco lamblie způsobují zvířatům i lidem průjmové onemocnění, další jednobuněčný parazit, Toxoplasma gondii, nám nemusí způsobit vůbec nic. Odhaduje se, že v celé populaci je 15 % lidí infikováno tímto parazitem. Většina z nich však o tom vůbec neví – nevyvine se u nich totiž toxoplazmóza, kterou parazit způsobuje. To se však netýká koček.
„Zatímco lidé, hlodavci nebo třeba psi jsou mezihostitelé, kočka je tzv. definitivní hostitel. Nakazí se tím způsobem, že sní celého mezihostitele (např. myš) nebo když jí dáme syrové maso. U ní dochází k vývoji v zažívací soustavě a odchází ven v podobě jakýchsi oocyst, což je odolné stádium, které se dostává společně s trusem ven,“ vysvětluje Votýpka. Děje se tak sice pouze v určitou dobu po nákaze zvířete a jen po krátký čas, přesto se skrze oocysty člověk může nakazit. Zdrojem nákazy může být kontaminovaný kočičí záchod, ale i špatně upravené maso nebo neomytá zelenina.
Riziko i ochrana
Pokud dojde k infekci během těhotenství, je tady malá, ale existující šance na poškození dítěte. „To je důvod, proč bychom si měli dávat v těhotenství pozor při manipulaci s kočičím záchodem nebo abychom nejedli tepelně neopracované maso. Platí ale, že pokud už se člověk nakazil toxoplasmou dříve, znovu se nakazit nemůže, protože tito cizopasníci naše tělo určitým způsobem chrání. Tudíž tam nemůže být akutní fáze, během které může cizopasník poškodit plod,“ dodává parazitolog.
V útulku Srdcem pro kočky se s toxoplazmózou u koček setkávají často. Při dodržování karantény a správných hygienických podmínek však pro ně onemocnění riziko nepředstavuje. „Záleží na mnoha faktorech, protože kočička se s tím onemocněním setká, vyloučí ji, klid. Může se to ale reaktivovat v té kočičce, ona při té reaktivaci už není vylučovatelem oocyst, což nám potvrdí laboratoř,“ vysvětluje Kristýna Kacálková z kočičího útulku. „Já jezdím pravidelně na odběr krve, kde vám zjistí, s jakými parazity se setkáváte, a toxoplazmózu jsem tam ještě neměla,“ dodává.