Blesková akce zachránila nejen samce, ale celou rodinu. Foto: DESOP Plzeň
Labutě se řadí mezi vzorné rodiče, kteří chrání nejen hnízdo, ale i svého partnera. Nejinak tomu bylo u Volenského rybníku na Plzeňsku. Zatímco samice seděla na vejcích, samec ji bránil před volně pobíhajícím psem, který mu však ošklivě poranil křídlo. Když na místo přijeli po dvou dnech zvířecí záchranáři, čekal je nelehký úkol. Odchytit samce, amputovat poraněné křídlo a vrátit ho co nejdříve zpět k hnízdu. Hrozilo totiž, že kvůli nepřítomnosti partnera by samice mohla hnízdo s osmi vejci opustit.
Starší labutí pár i letos zahnízdil na Volenském rybníku u Mariánského Týnce. Tentokrát je však ohrozil volně pobíhající pes, který samce bránícího družku na hnízdě vážně zranil. Způsobil mu otevřenou zlomeninu pažní kosti. Při tomto typu zranění vzniká riziko infekce, která se skrze duté kosti může rozšířit do vzdušných vaků a labuť může uhynout. Právě zlomenina pažní kosti se navíc hojí velmi obtížně a podle veterinářky Pavlíny Hájkové, která se na ptactvo specializuje, většinou křídlo zůstane i přes maximální snahu a péči nefunkční. „V případě zlomeniny pažní kosti je nejlepší křídlo amputovat,“ říká Hájková.
Amputace křídla byla v tomto případě nezbytná. Foto: DESOP Plzeň
Amputace křídla byla v tomto případě nezbytná. Foto: DESOP Plzeň
K tomu samému závěru dospěli i pracovníci záchranné stanice v Plzni, kteří na místo přijeli po dvou dnech. „Původně jsme chtěli provést zákrok na místě, ale křídlo bylo v takovém stavu, že hrozila velká ztráta krve,“ popisuje vedoucí stanice Karel Makoň.
Neposlušný pes do přírody jen na vodítku: Jak by se měli chovat pejskaři nejen v lese?
„V posledním měsíci jsme řešili událost, kdy pes strhl srnčí zvěř přímo na cyklostezce vedoucí okolo lesa,“ popisuje myslivec Lubomír Hajný. Přibývá také zvířat štvaných psy, která vběhla pod auta. Nezodpovědnost pejskařů je celoročním problémem. Teď, v období kladení mláďat, je však situace ještě vážnější.
Záchranáři totiž chtěli udržet samici na vejcích, což by se nemuselo podařit, kdyby se samec od hnízda vzdálil na delší dobu. „Samice by mohla ztratit jistotu,“ vysvětluje Makoň, který s dalšími pěti lidmi zvládl odchytit samce, převézt ho na ošetření a amputaci a vrátit ho zpět na hnízdo za pouhých pět hodin. Díky kontrole po čtrnácti dnech už také ví, že akce byla úspěšná. „Dnes už pár vodí mláďata a rodina je pohromadě,“ uzavírá Karel Makoň.
I když je labutí rodina zase spolu, problém může nastat v zimě, kdy rybník zamrzne. Zatímco samice může odletět, samec s jedním křídlem nikoliv a tak je pravděpodobné, že se pár rozpadne. Není totiž pravdou, že jsou labutě fixované pouze na jednoho životního partnera. Jsou velmi věrné, ale pokud například nastane problém s hnízděním či jeden z páru uhyne, druhý si dokáže najít partnera nového.
