VIDEO: Labuť přišla kvůli rybářskému vlasci o zobák, zachránila ji unikátní operace

Záchranná stanice ARCHA v Liberci má za sebou rekordní a současně velmi úspěšný rok.  Poskytuje pomoc handicapovaným volně žijícím zvířatům, kteří jsou v důsledku zranění, nemoci či jiných okolností dočasně či trvale neschopni přežít ve volné přírodě. Jen v loňském roce pracovníci záchranné stanice ošetřili celkem 1575 živočichů, což je zatím nejvyšší číslo v celé její třináctileté historii. „Zpět do volné přírody se nám podařilo navrátit 69 % našich ‚pacientů‘, což je opět náš historický rekord,“ dodává Ivana Hancvenclová, vedoucí záchranné stanice.

„Nejnáročnějším pacientem bylo labutí mládě se zlomeným zobákem, které jsme do péče přijali v říjnu loňského roku. Kořen dolního zobáku mělo zaškrcené vlascem, takže postupně došlo k odumření tkáně a poté zlomení zobáku. Při příjmu byla labuť zcela vyhublá a její dolní zobák bezvládně visel. Rentgen ukázal, že se jednalo o staré zranění. Tkáň byla rozdrcená a prognóza velmi nepříznivá, vážně jsme zvažovali euthanasii. Přesto se na veterinární klinice v Růžodole veterinář Martin Kareš pokusil o unikátní operaci, kdy zobák zafixoval dráty a hřeby do čelisti. Hned první den po operaci začala labuť sama přijímat potravu. Přestože hojení probíhalo dlouho a poslední fixace byla odstraněna až začátkem roku 2020, zlomenina je nyní téměř zhojená a labuť připravujeme na vypuštění zpět do volné přírody,“ vypráví Hancvenclová.

Nejen labutě, ale i netopýři

Každoročně tvoří nejvyšší podíl přijatých živočichů netopýři, kteří často hledají úkryt a nalétávají i do lidských příbytků. Jen v roce 2019 jich ARCHA přijala celkem 793. „Začátkem března jsme byli například přivoláni na Dětskou polikliniku v Liberci, kde řemeslníci při rekonstrukci půdy nalezli zimující kolonii netopýrů hvízdavých. Zásah byl obzvláště náročný a zdlouhavý, neboť úkryt byl úzký a velice špatně dostupný. Dělníci postupně opatrně odbourávali kusy cihel a zasahující pracovnice složitě vytahovala jednotlivé netopýry holou rukou, protože jinak se k nim nebylo možné dostat. Podařilo se jich vyprostit celkem 161. Velmi oceňujeme přístup stavebníků, kteří se při nálezu a následném odchytu zachovali naprosto ukázkově, přestože to pro ně znamenalo značné zdržení,“ přibližuje akci Hancvenclová.

Dalších náročných zásahů si pracovníci ARCHY užili i při pravidelných letních netopýřích invazích. „Prvním z nich byl odchyt netopýrů hvízdavých v jednom libereckém Domě s pečovatelskou službou. Tam jsme vyjeli nadvakrát, neboť po prvním odchytu 26 kusů zaměstnanci DPS nedbali varování, že se může jednat o „předvoj“, a je tedy nutné na noc zavřít okna. Následující den jsme proto byli přivoláni opět. Většina netopýrů byla zapadlá v desítkách stropních svítidel na velmi dlouhých chodbách ve všech podlažích budovy. Práce trvala několik hodin a během ní jsme odchytili dalších 204 netopýrů,“ říká vedoucí záchranné stanice.

Neobvyklý a náročný zásah pracovníci ARCHY podnikli také v srpnu na Střední průmyslové škole strojní a textilní v Liberci, kde se jim za tři dny podařilo nalézt 172 netopýrů ukrytých za nástěnkami, ve stropních svítidlech i v obrazech ve všech třídách po celé budově i sklepě školy.

Stále častěji ošetřovatelé z ARCHY přijímají do centra zvířata s příznaky otravy. Nejinak tomu bylo i v roce 2019, kdy se do jejich péče dostali například čtyři ježci otrávení nástrahou na slimáky. Žádného z nich se jim ale bohužel zachránit nepodařilo. Podobný osud mělo i káně otrávené zakázaným pesticidem karbofuranem, který má jen v Česku na svědomí úhyn desítek dravých ptáků ročně. „Tato neveselá zkušenost nám ale alespoň umožnila zjistit, jaké přesné projevy otrava tímto jedem má. Díky tomu se nám začátkem letošního roku podařilo včasným podáním protijedu zachránit další otrávené jedince“, říká Ivana Hancvenclová.

Kromě zvířat volně žijících se do ARCHY dostávají i zvířata domácí, exotická i hospodářská. Dva dny například v centru pobyl beran, který byl nalezen v Horském hotelu Ještěd. Tam doputoval sám až z Křížan. „Místní zaměstnanec ho odchytil a ubytoval ve skladu pivních sudů, odkud jsme ho následující den vyzvedli. Brzy se nám naštěstí podařilo najít původní majitele a beránka jsme v pořádku předali zpět do jejich péče.“

S dalším kuriózní případem se ošetřovatelé setkali v létě v liberecké čtvrti Ruprechtice. „Vyděšená paní oznamovatelka hlásila, že v malém jezírku za budovou ‚Hokejky‘ viděla obrovskou, asi půldruhého metru dlouhou rybu, která je buď uhynulá, nebo uvízlá v rákosí. Opravdu tam byla. Jednalo se o velice věrohodnou dětskou hračku – sumce, která na první pohled, než jsme ji vylovili podběrákem, zmátla i nás,“ směje se Hancvenclová.

Tagy: