V létě nerostou pouze stupně na teploměru, ale přibývá také znečištěného vzduchu. Riziko je o poznání větší ve městech, kde je jeho kvalita horší kvůli hromadné dopravě a většímu množství emisí. Zvýšené teploty a extrémní horko totiž v ovzduší urychlují vznik škodlivých látek, což následně dopadá na lidské zdraví. Nejvíce ohroženou skupinu představují děti a senioři, ale také lidé s chronickým srdečním nebo respiračním onemocněním. Znečištění ale neprospívá ani jinak zdravým jedincům.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je devět z deseti obyvatel města zasaženo špatnou kvalitou ovzduší – a v důsledku vysokých teplot se znečištění ještě zhoršuje. Největší problémy způsobují jemné částice, přízemní ozón, oxid dusičitý a oxid siřičitý. Tyto látky se snadno vdechují a mohou poškozovat srdce a plíce.
ČTĚTE TAKÉ: Ke kolapsu z horka může dojít i o hodiny později. Experti radí, jak při pomoci postupovat
Podle pneumologů splňují celoroční normy pro čistý vzduch v Česku pouze Šumava a okrajové horské oblasti několika menších krajů, jako jsou Zlínsko a Karlovarsko. Většina území České republiky je však do určité míry znečištěná, což negativně ovlivňuje dýchací ústrojí.
Znečištění neovlivňuje jen plíce
„Země vyspělé Evropy už ví, že se dosavadní národní normy pro zdravé ovzduší musí zpřísnit. Proto je upravují dle posledního doporučení WHO. Česko ale v této oblasti poněkud zaostává, přestože se situace za poslední dekádu i u nás zlepšila. Škodlivé okolní prostředí, a zejména přítomnost malého polétavého prachu ve vdechovaném vzduchu, má negativní vliv nejen na plíce, ale také na mozek a srdce,“ uvedl v dokumentu, který má CNN Prima NEWS k dispozici, Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Ačkoliv jako jednotlivci nedokážeme stav ovzduší výrazně změnit, můžeme se alespoň pokusit snížit rizika. Nejjednodušším řešením pro domácnosti v rušných městských oblastech jsou čističky vzduchu, klimatizace nebo větrací systémy. V poslední době jsou oblíbené přístroje, které plní více funkcí, například klimatizace, která zároveň funguje jako čistička vzduchu.
„Moderní klimatizace kromě ochrany před úpornými vedry fungují i jako obrana před pyly a prachem. Zejména v městských oblastech tak mohou uživatelům výrazně zkvalitnit život,“ uvedl Martin Mrajca, spolumajitel společnosti 81klima. Jak ale zároveň podotkl epidemiolog Roman Prymula v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS, klimatizace mohou představovat i riziko zdravotních problémů, a to v případě, kdy ji uživatel nesprávně nastaví nebo podcení údržbu.
„V klimatizacích se zadržují různé mikroorganismy. Pokud neměníme filtry tak, jak bychom měli, mohou se z nich tyto patogeny šířit do okolí a můžete teoreticky onemocnět. Problém mohou mít zejména astmatici a alergici,“ podotkl. Zároveň ale konstatoval, že „posledním výdobytkem vědy“ jsou filtry, které jsou schopné se samy čistit. „Zapojí se do elektrického obvodu a zahřejí na takovou teplotu, že tyto částice spálí,“ dodal Prymula.
V případě venkovních aktivit je důležité zajímat se o kvalitu vzduchu v místě, kde žijete. Informace o stavu ovzduší jsou dostupné například na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Pokud rádi sportujete venku, snažte se vyhýbat oblastem s frekventovanou dopravou, ale naopak zamiřte na místa s množstvím zeleně. Zdraví také prospěje delší pobyt v lese nebo v horách. Plíce se zregenerují a lépe potom odolávají znečištěnému ovzduší.
Zájem o zeleň v obcích narůstá
Určitý vliv na vývoj kvality ovzduší v hustě osídlených oblastech mají obce a městské správy. V územních plánech se proto čím dál více klade důraz na „zazeleňování“ měst.
Nejrůznější studie, například ta vědců z univerzit v Nanjingu a Yale, odhalily, že výsadba stromů a zelených ploch, vytváření „dešťových zahrad“ a odstraňování dlažby může podporovat ochlazování a přirozenou filtraci vzduchu – a snižuje míru oteplování měst. Jak autoři podotkli, zvýšení počtu stromů a zelených ploch už horko v některých městech v Evropě a USA snížilo.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Extrémní vedra zabíjejí, varují odborníci. Co se děje s lidským tělem během tropů?
„Je nepřijatelné, že stromy kácíme a nesázíme za ně nové. Živá zeleň pomáhá městům a jejich obyvatelům za jakéhokoli počasí, samozřejmě nejvíce v době veder. Proto pracujeme na tom, aby se to změnilo, což je vzhledem ke klimatickým změnám stále naléhavější. Města musí být i v budoucnu příjemná pro žití. To je důvod, proč stromořadí musí mít ochranné pásmo stejně jako elektřina, vodovod nebo plynovod,“ podotkl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v souvislosti s připravovanou novelou zákona o ochraně přírody a krajiny.
Studie v časopise Nature však také zjistila, že „více než dvě třetiny druhů stromů ve městech po celém světě čelí vážným klimatickým rizikům, což podkopává jejich roli při adaptaci na změnu klimatu a další ekosystémové služby, které poskytují“. Výzkumníci proto doporučili přijmout opatření, jako je výsadba většího počtu stromů a keřů, zejména těch odolných vůči klimatu, a odvádění dešťových srážek do dešťových zahrad nebo nádrží.
Snížení úrovně znečištění ovzduší zlepšuje zdraví všech obyvatel měst, zdůrazňuje časopis Nature. Autoři se odkazují například na studii z roku 2022, která odhadovala, že snížení znečištění ovzduší by jen v USA mohlo zachránit 50 tisíc životů ročně. Jak navíc před dvěma lety uvedla WHO, jen k roku 2019 se odhadovalo, že znečištění ovzduší způsobilo celosvětově 4,2 milionu předčasných úmrtí.
Kromě podpory výsadby městské zeleně je možné snížit rizika pocházející z dopravy zavedením nízkoemisních zón, do nichž mají omezený vjezd vozidla určité emisní kategorie. Pozitivní dopady hlásí metropole napříč Evropou, které k tomuto kroku přistoupily, zdůrazňuje s jednotlivými výčty web Nařízení o přístupu do měst v Evropě.
ČTĚTE TAKÉ: Oceány čelí trojité hrozbě. Vědci varují před vymíráním mořských druhů i častějšími hurikány
Světová zdravotnická organizace doporučuje také zavést efektivnější systémy veřejné hromadné dopravy ve městech. Kromě snížení emisí přechodem na alternativní paliva navrhuje omezení používání motorových vozidel a rozšíření tras pro chodce a cyklisty.
Jenže právě tato výše uvedená doporučení mají negativní dopady pro motorovou dopravu, průmyslovou výrobu i ekonomiku. Šetrnější vozidla, způsoby výroby, materiály a podobně jsou totiž většinou nákladnější. O „zelenějším přístupu“ se vedou také dlouhé politické pře ve všech vyspělých zemích.
